Jsou v současné době v Česku podmínky pro to, aby mohl někdo dosáhnout takového podnikatelského úspěchu jako Baťova rodina?
- 1) ano 58,4%
- 2) ne 35,4%
- 3) nevím, nemám názor 6,2%
Obuv, jejíž nízké ceny končí tradiční devítkou, punčochy, pneumatiky a ševcovské stroje. Kdo zatím vším stojí? Není to nikdo jiný než obuvník světového věhlasu Tomáš Baťa. Na jím budované impérium je možné narazit téměř na všech kontinentech. Účastníci Manažerského barometru se tentokrát vyrovnávali s otázkou, zda jsou nyní v Česku podmínky pro obdobný podnikatelský úspěch, jehož dosáhla Baťova rodina. Více než 58 procent dotazovaných se domnívá, že podmínky jsou srovnatelné a že je reálné vybudovat stejně prosperující subjekt.
První respondent rozebírá předpoklady pro dosažení této mety: „Pomineme-li dědictví, lze v podstatě zbohatnout dvěma způsoby. První spočívá v tom, že se jednotlivec anebo skupina zmocní majetku, který vytvořil někdo jiný. Druhý spočívá ve vytvoření majetku nového, založeného na novém výrobku, výrobním postupu anebo na získání nového trhu. V prvním případě je třeba, aby existoval majetek, kterého se lze zmocnit, a aby v příslušné zemi bylo „zhasnuto“, to je aby neexistovala vynutitelnost práva a aby korupce byla běžnou formou jednání. Ve druhém případě je naopak nutné, aby existovaly transparentní pravidla platící pro všechny, aby korupce byla na snesitelné úrovni a aby tato situace trvala po dostatečně dlouhou dobu a na dostatečně velkém trhu. Z tohoto pohledu se naše země nachází v období šera. Divoká privatizace, po kterou bylo účelově „zhasnuto“ pomalu končí a noví vlastníci cizího majetku začínají mít zájem na stabilizaci poměrů. Vstup do EU a i do eurozóny vytváří podmínky, které v této zemi nikdy nebyly a které umožňují vznik velkých podniků s přístupem na největší jednotný trh. Je pouze otázkou času, kdy někdo například zužitkuje výhodu geografické polohy ČR pro vybudování logistické firmy anebo letecké společnosti pokrývající celý kontinent.“
Tento manažer se zaměřil na překážky, které brání opakování cesty za zdarem: „Ze dvou důvodů je nemožné, aby někdo zopakoval velikost českého podnikatelského úspěchu Baťovy rodiny. Zaprvé: Žijeme zcela rozdílnou dobu, ve které by i Baťa pravděpodobně neuspěl. Žijeme v globální ekonomice, kde nadnárodní korporace mají neuvěřitelnou ekonomickou a politickou sílu. V okamžiku, kdy v Česku krystalizuje možný dravý konkurent, je (ne)korektně převzat a zapojen do nadnárodního prostředí. Celosvětovým informačním dálnicím, kdy v každém okamžiku jsou o sobě všichni informováni, by nedokázal odolat ani Baťa. Stejně tak by nedokázal překonat šedesátiletou propast v akumulaci kapitálu mezi bývalým svobodným světem na západ od našich hranic a komunismem postiženou ČR. Zadruhé: Žijeme v ČR, která má nepřátelské podnikatelské prostředí. Až v poslední řadě jde o extrémní daňové (přiznané i skryté) a byrokratické zatížení. V první řadě jde o atmosféru závisti, nenávisti a nepřejícnosti k lidem, kteří dosáhli úspěchu. Tento úspěch není pro jeho nositele v Česku zdrojem obdivu a kladným příkladem, ale spíše zdrojem problémů nejrůznějšího charakteru. Za tento stav jsou vinni všichni. Od některých záporných podnikatelských příkladů počínaje, přes novináře, kteří ze slova podnikatel vytvořili synonymum nadávky, konče prezidentem Klausem, jehož „nadhled“ nad podnikateli je veřejně známý a pověstný. Není náhodou, že v našich novodobých dějinách nebyl žádný z úspěšných podnikatelů a manažerů veřejně oceněn. Baťa by se divil a do Toronta by odjel o trochu dříve.“
Následující reakce upozorňuje na skutečnost, že stát stále zasahuje do tržního prostředí, a že je proto složité dosáhnout kýženého podnikatelského výsledku: „Podnikatelské prostředí, kdy vzhledem k právní „přeregulovanosti“ ekonomiky ze strany státu, která v tržní sféře panuje, si při svém podnikání žádná firma nemůže být úplně jista, že při svém podnikání neporušuje nějaký zákon. Ani vysoké daně nenahrávají lepšímu startu. Ve srovnání ekonomické výhodnosti ze států EU jednoznačně vítězí Irsko, ČR se pak nachází ve druhé skupině, až za Slovenskem a Polskem. Kdyby se uskutečnil záměr některých poslanců na další zvýšení daňové zátěže pro střední příjmové vrstvy, došlo by ke ztrátě motivace pro tuto příjmovou skupinu, která tvoří střední management firem a která de facto ovlivňuje úspěch či neúspěch všech firem. Důsledkem by byla další ztráta konkurenceschopnosti české ekonomiky a tudíž nižší přitažlivosti pro mezinárodní investory. Přestože asijští trhovci okopírují téměř vše, úspěch Tomáše Bati nelze v aktuálních ekonomických podmínkách okopírovat.“
Odpovídalo 113 manažerů
