Země Organizace spojených národů dnes v marockém městě Marrákeši formálně přijaly globální pakt o migraci, podle agentury AP ho schválilo 164 zemí. Na dvoudenní konferenci nedorazily tři desítky členů OSN, včetně České republiky.
Právně nezávazný dokument, který v předchozích měsících v některých zemích vyvolal vzrušené debaty i kritiku, má být definitivně potvrzen na Valném shromáždění OSN 19. prosince.
Zastánci globálního paktu si od něj slibují spolupráci v řešení problémů migrace či lepší boj proti pašerákům lidí. Podle kritiků ale text představuje migraci jako pozitivní fenomén, čímž podporuje nekontrolovanou migraci. Jeho odpůrcům vadí i to, že stírá rozdíl mezi nelegální a legální migrací. Naopak někteří obhájci lidských práv ho označují za nedostatečný, například pokud jde o přístup migrantů k humanitární pomoci.
„Mohu jen doufat, že i ostatní uznají cenu paktu pro své společnosti a vstoupí do našeho společného podniku,“ uvedl dnes na úvod konference v Marrákeši generální tajemník OSN António Guterres, podle něhož pakt pomůže zabránit utrpení a chaosu a bude prospěšný pro všechny.
Pakt byl předběžně odsouhlasen už letos v červenci téměř všemi zeměmi OSN, nepřipojily se USA. Později desítka zemí oznámila, že se k paktu nepřipojí; jsou mezi nimi Česko, Slovensko, Maďarsko, Polsko, Lotyšsko, Bulharsko či Rakousko.
Jestliže kdokoli mluví o Marshallově plánu pro Afriku, „aby lidé zůstali doma a nemigrovali do Evropy“, měl by vědět, do čeho jde. Čtěte komentář Miroslava Zámečníka:
Vyprahlý Sahel aneb Odkud přijdou
Podle agentury DPA dokument nijak nevyzývá k tomu, aby lidé migrovali a opouštěli své vlasti. Nicméně představuje migraci jako „zdroj blahobytu, inovací a udržitelného rozvoje“, i když hovoří také o problémech a nebezpečích s migrací spojených. Pakt mimo jiné naléhá na zúčastněné země, aby nezadržovaly migranty v detenčních zařízeních, a pokud tak učiní, tak jen po dobu „co možná nejkratší“.
Pakt také vyzývá k zajištění kapacit pro přesídlení deseti procent celkového počtu uprchlíků ve světě ročně. Podle OSN je nyní na světě téměř 258 milionů migrantů, což představuje zhruba 3,4 procenta světové populace. Oproti roku 2000 se počet migrantů zvýšil téměř o polovinu.
Někteří analytici označují význam paktu více za symbolický než praktický. Většina z jeho 23 cílů je podle nich zakotvena už ve stávajících normách mezinárodního práva.
Migrační pakt vyzývá k poskytnutí kapacit pro přesídlení deseti procent celkového počtu uprchlíků ve světě ročně
- Globální pakt o migraci má zlepšit mezinárodní řešení uprchlické problematiky, jeho cílem je podpora bezpečné, řízené a legální migrace a snížení počtu případů pašování lidí a obchodování s lidmi. Letos v polovině července globální pakt o migraci schválily všechny členské země OSN s výjimkou USA.
- Právně nezávazná dohoda má za cíl mimo jiné řešit i to, proč lidé migrují, jak je chránit, jak je v nových zemích integrovat nebo jak umožnit jejich návrat domů. Jednání o globální dohodě začala v důsledku migrační krize v Evropě v roce 2015, která byla největší uprchlickou krizí od druhé světové války. Příliv migrantů vyvolal v Evropě strach z cizinců a nacionalistické nálady.
- Globální kompakt pro bezpečnou, řízenou a legální migraci, jak zní celá název dokumentu, zahrnuje 23 cílů. Patří k nim také například snaha o minimalizování vlivů, které nutí lidi opustit svou zemi, záchrana životů migrantů, zajištění přístupu migrantů k základním službám, hledání alternativ pro detenci migrantů, spolupráce na zajištění bezpečných návratů nebo zajištění podmínek pro přenositelnost nároků na sociální zabezpečení.
- Právním a politickým základem paktu se stal text nazvaný Newyorská deklarace pro migranty a uprchlíky, kterou v září 2016 přijalo 193 členských států Valného shromáždění OSN. Ta má zlepšit mezinárodní řešení uprchlické problematiky, mimo jiné otázky přijímání běženců v jednotlivých zemích, školní docházky jejich dětí, legálního zaměstnávání, ochrany před pašeráky či jejich návratu domů.
- Pakt vyzývá k poskytnutí kapacit pro přesídlení deseti procent celkového počtu uprchlíků ve světě ročně. Zpráva na druhou stranu připouští, že vlády mají právo vrátit osoby, jimž byl zamítnut azyl a kteří v zemi pobývají bez patřičného povolení. Uprchlíci a migranti mají podle dokumentu stejně jako všichni ostatní povinnost respektovat zákony země, ve které se nacházejí. Státy mají právo určit, kdo může vstoupit a zůstat na jejich územích.
Co není v globálním kompaktu podle Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty:
Dále čtěte:
