C e n y v Č R a v e s v ě t ě
Porovnání cen v České republice a jiných zemí ukazuje na základní rozpor v kvalitě české měny - mezi nominálním směnným kursem a paritou kupní síly koruny. Pro cizince jsme stále zemí zaslíbenou. Celkově poměrně nízká cenová úroveň v ČR však obsahuje potenciál budoucího růstu cen v souvislosti se začleňováním do Evropské unie.
Jak vyplývá z mezinárodního srovnávacího programu OECD za rok 1996, hodnota kupní síly české koruny pro spotřebu domácností vůči propočtovému dolaru OECD činila 11,4 Kč a vůči americkému dolaru 13,088 Kč. Podle indexu srovnatelné cenové úrovně (poměr parity kupní síly měny ke směnnému kursu) má ČR po Slovensku druhou nejnižší cenovou úroveň ze států CEFTA, a je tedy dost vzdálená státům Evropské unie, respektive průměru zemí OECD.
Z jednotlivých podskupin spotřebitelských výdajů domácností zemí CEFTA bylo, s výjimkou cen jiného zboží a služeb, nejblíže cenové hladině v EU Slovinsko. V ČR byla nejvyšší relativní cenová úroveň ve srovnání s OECD v podskupině zařízení a provoz domácností (68 procent úrovně OECD a 26 bodů nad průměrným indexem pro spotřebu domácností, který činil 42 procenta) a v podskupině odívání a obuv (65, resp. 23 bodů). Naopak nejnižší index srovnatelné cenové úrovně v ČR měla výdajová skupina léčebná péče - 16 procent cenové úrovně států OECD a 26 bodů pod průměrem, což byla zároveň nejnižší relativní cenová hladina v zemích CEFTA s výjimkou nájemného v SR. Nejnižší srovnatelný cenový index mezi státy CEFTA měla ČR také ve skupině jiné zboží a služby.
Odchylky indexu srovnatelných cenových hladin spotřebitelských podskupin od průměrného indexu za celkovou konečnou spotřebu domácnosti byly u nás 16,1 bodu, což odpovídá úrovni celého uskupení CEFTA (16,9 procentního bodu). Naopak v EU jsou rozdíly podstatně menší a činí jen 6,1 bodu.
Převrácená hodnota uvedených indexů srovnatelné cenové úrovně, to je poměr směnného kursu k dílčím paritám kupní síly měn zemí CEFTA, ukazuje, že míry podhodnocení nominálních kursů ve vztahu k USD se výrazně liší podle spotřebitelských výdajových podskupin. Pohybují se od 1,133 v podskupině odívání a obuv ve Slovinsku po 9,015 v podskupině nájemné, palivo a energie na Slovensku. Reálná kupní síla české koruny byla vyšší než v zemích EU 2,57krát pro celkovou spotřebu obyvatelstva, 1,58krát pro zařízení a provoz domácností a 6,3krát pro léčebnou péči. Obdobné rozdíly mezi nejnižším a nejvyšším koeficientem poměru směnného kursu k dílčím paritám kupní síly vůči zemím OECD a EU byly ve všech zemích CEFTA.
Konečná soukromá spotřeba domácností představuje na poptávkové straně ekonomiky váhově nejvýznamnější výdajovou složku hrubého domácího produktu, přičemž její podíl na HDP se mezi jednotlivými státy OECD, EU a CEFTA významně liší. V roce 1996 činil v běžných cenách v zemích OECD 63,3 a v zemích EU 62 procenta, přitom v Německu 64,7, ale ve Finsku pouze 52,6 procenta. V zemích CEFTA se tento podíl pohyboval od nejvyššího 64,6 procenta v Polsku po nejnižší hodnotu - 48,6 procenta - v České republice.
Při přepočtu konečné soukromé spotřeby českých domácností za rok 1996 na základě průměrného ročního oficiálního směnného kursu koruny vůči USD (27,15 Kč za USD) by připadlo na jednoho obyvatele ČR 2798 USD. Při přepočtu podle parity kupní síly umožňujícím sestrojit mezinárodně srovnatelný objemový index však připadá na jednoho obyvatele konečná spotřeba domácností 5789 USD. Ze zemí EU má daleko nejvyš-ší spotřebu domácností Lucembursko (45 procent nad úrovní OECD), nejnižší úroveň je v Portugalsku (34 procenta pod úrovní OECD).
V České republice byla úroveň konečné soukromé spotřeby domácností na jednoho obyvatele, propočtená na základě parity kupní síly měny, reálně nižší ve srovnání se souhrnem zemí OECD o 52 procenta a se státy EU o 49 procent. Ve srovnání s Portugalskem a Lucemburskem byla nižší o 27, respektive o 67 procent. Ze států CEFTA byla ve Slovinsku úroveň vyšší než v ČR o 20 procent, nižší než v ČR byla v Polsku o 36, v Maďarsku o 21 a na Slovensku o 28 procent. V rámci celkové konečné spotřeby domácností byl v souhrnu zemí EU a CEFTA pouze ve Slovinsku nejvyšší objemový index ve výdajích na potraviny, nápoje a tabák. Ve všech zbývajících zemích CEFTA byla nejvyšší úroveň spotřeby na hlavu zaznamenána ve výdajové skupině nájemné, palivo a energie. Česká republika je v této skupině na 82 procentech úrovně zemí OECD, to je o 34 procentních bodů více, než činí index za celkovou spotřebu domácností. Vůči zbývajícím státům CEFTA včetně Slovinska je úroveň ČR vyšší téměř o osm procent. Kromě výše uvedených dvou skupin (potraviny a nájemné) již v žádné další není úroveň výdajů vyšší, než činí průměr za celkovou spotřebu domácností.
