MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČR (MZE) NEPOSKYTUJE DOSTATEK INFORMACÍ O PODMÍNKÁCH VSTUPU ČR DO EVROPSKÉ UNIE.V HODNOCENÍ ČINNOSTI ÚŘEDNÍKŮ SE NA TOM JEDNOZNAČNĚ SHODUJÍ VŠECHNY PODNIKATELSKÉ SKUPINY V PŮSOBNOSTI MINISTERSTVA.
Ministerstvo zemědělství neposkytuje podnikatelům zásadní informace
Řada klíčových dokumentů není přeložena, jiné neexistují v oficiálních verzích, další se dostanou k těm, kteří je prioritně potřebují, pozdě. To samozřejmě omezuje budoucí konkurenceschopnost jak tuzemských zemědělců, tak třeba i výrobců potravin. Vlažný postoj ke komunikaci s MZe má například Potravinářská komora ČR (PK). „Nelze říci, že by se informace neposkytovaly, ale podnikatelé se k nim dostanou pozdě,“ konstatuje prezident PK Jaroslav Camplík. Na připomínkování tuzemské legislativy má PK podle Camplíka řádově hodiny, k řadě dokumentů se potravináři dostanou pouze v anglické verzi. Evropská legislativa není podle prezidenta PK „zdaleka všechna přeložena“, a pokud ano, nejsou příslušné překlady autorizované. To následně vede k nejednoznačným interpretacím, jejichž příkladem je třeba nesoulad pojmů region ve veterinárním zákonu a k němu prováděcích vyhláškách. „V současné době se v EU připravuje nová potravinářská legislativa, která není přeložena vůbec. Jde přitom o jakési připomínkové řízení, v jehož rámci se mohou podnikatelé dozvědět, co mohou v následujícím období očekávat. Čím dříve bychom se k takovým údajům dostali, tím lépe se můžeme přizpůsobit,“ tvrdí Camplík. V zemědělství je přitom situace obdobná, vzhledem k technické vybavenosti prvovýrobců dokonce snad ještě horší. „MZe vůbec neinformuje především o požadavcích týkajících se životního prostředí, dlouho tajilo podmínky uvádění půdy do klidu (set-aside). V Unii přitom mají zemědělci strategické informace zhruba dva roky dopředu,“ připomíná tajemník Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ) Michal Pospíšil. MZe navíc podle něj ani systémově nepodporuje iniciativu nevládních organizací v získávání informací vlastní aktivitou. „Z dotačních titulů na příští rok například vypadnul příspěvek ve výši zhruba 10 milionů korun na činnost kanceláří nevládních organizací v Bruselu,“ uvádí Pospíšil. To přiznal i ministr zemědělství Jaroslav Palas, podle jeho slov má ale MZe na činnosti kanceláří Agrární komory, AZS, PK a dalších organizací zájem a zmíněných deset milionů na příští rok se v rozpočtu ministerstva najde. Nabízí se ale otázka, proč z něj byla tato částka před tím, než se o věc začala zajímat média, vlastně škrtnuta. Nedostatek informací od MZe pociťuje i rezortu jinak nakloněná Agrární komora ČR (AK). Podle dřívějšího vyjádření tajemníka AK Jana Záhorky zemědělci v době setí řepky olejné letos na podzim vůbec nevěděli, jak bude v následující sezoně fungovat podpora této komodity při využití k nepotravinářským účelům při výrobě metylesteru řepkového oleje jako polotovaru na výrobu bionafty. Tragický stav komunikace s podnikateli ilustrovala i skutečnost, že teprve týden po zveřejnění návrhu rozpočtu MZe na příští rok intervenoval na ministerstvu viceprezident AK Pavel Novotný za to, aby MZe začlenilo do rozpočtu plnou sumu finančních prostředků z národních zdrojů na takzvaný Horizontální plán rozvoje venkova (HRDP). Pokud by se tak nestalo, hrozilo by českým zemědělcům, že přijdou zhruba o tři miliardy korun na spolufinancování HRDP zbruselských zdrojů. Tok informací však vázne nejen mezi ministerstvem a podnikateli, ale i mezi MZe a zákonodárci. Podle místopředsedy zemědělského výboru parlamentu Jaroslava Pešána jde možná o vážnější problém, než je ochota potřebné údaje poskytovat. „Je totiž otázka, co všechno MZe dodat může a nechce a co by mohlo, ale samo příslušné informace nemá,“ myslí si Pešán. Zákonodárci podle jeho slov postrádají především konkrétní pravidla na průhledné rozdělování finančních prostředků a představu strategie MZe na příští rok a další období po vstupu ČR do EU. Podle stínového ministra zemědělství Jiřího Papeže by se o komunikaci se zemědělci měly starat především územní odbory MZe. „Nelze to brát globálně, někde to i dělají, ale většina z nich dostatek informací zemědělcům neposkytuje,“ domnívá se Papež. Činnost MZe tak podle něj suplují různé agentury a zájmová sdružení, na Klatovsku třeba sdružení Šance pro jihozápad, které je navíc schopno zpracovat zemědělcům projekty na využití strukturálních fondů EU. „Považuji to za jeden z nejzásadnějších problémů rezortu - lidé vlastně neví, co je do vstupu a po vstupu do Evropské unie čeká,“ zdůrazňuje Papež.
