V ČR HOSPODAŘÍ ZEMĚDĚLCI Z VÍCE NEŽ 90 % NA PRONAJATÉ PŮDĚ. TO NENÍ OPTIMÁLNÍ SITUACE, OVŠEM PATRNĚ SE NA NÍ V DOHLEDNÉ DOBĚ MNOHO NEZMĚNÍ. AKTUÁLNÍ PODMÍNKY PRONÁJMU ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY MAJÍ BÝT NÁJEMCŮM GARANTOVÁNY ZVLÁŠTNÍM ZÁKONEM.
V ČR HOSPODAŘÍ ZEMĚDĚLCI Z VÍCE NEŽ 90 % NA PRONAJATÉ PŮDĚ. TO NENÍ OPTIMÁLNÍ SITUACE, OVŠEM PATRNĚ SE NA NÍ V DOHLEDNÉ DOBĚ MNOHO NEZMĚNÍ. AKTUÁLNÍ PODMÍNKY PRONÁJMU ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY MAJÍ BÝT NÁJEMCŮM GARANTOVÁNY ZVLÁŠTNÍM ZÁKONEM.
Politicky nejprůchodnější je cesta, kterou zvolilo ministerstvo zemědělství: prostřednictvím novely občanského zákoníku se prodlouží výpovědní lhůta u nájemních smluv k zemědělským a lesním pozemkům ze stávajícího jednoho roku na pět let. Návrh MZe již schválila vláda a hned po novém roce se jím bude zabývat parlament. Přes první čtení ale už prošel také návrh levicových poslanců, který garantuje nájemcům půdy neměnné podmínky a nevypověditelnost nájmů dokonce na dobu 14 let. Podle ministra zemědělství Jaroslava Palase je cílem obou uvedených návrhů vytvořit zemědělcům stabilní podmínky pro hospodaření. EU navíc jako podmínku pro získání dotací na rozvoj venkova vyžaduje pětiletou garanci nájmů. Navíc je podle MZe pět let minimální doba pro návratnost do půdy vložených investic. „Zemědělci nemají mnoho peněz nazbyt,“ tvrdí Janda. I to je důvodem, proč především nájemci lobbují za co nejdelší garance stávajících nájemních podmínek. Nájem činí v ČR v průměru několik set korun za hektar ročně, v EU přitom na nájmy vynakládají zemědělci desetitisíce korun. Podle předsedy Asociace soukromých zemědělců ČR Stanislava Němce není ke garanci nájmů zapotřebí zákon. Nájemce se totiž může dohodnout s vlastníkem pozemku, což se také děje. Podle místopředsedy Svazu vlastníků půdy a soukromých rolníků Františka Jandy navíc připravované „zakonzervování“ nájemních podmínek povede k zablokování trhu s půdou. „Na trhu by mohla být podle našeho odhadu nabídka zhruba milionu hektarů zemědělské půdy, trh s půdou v ČR ale prakticky neexistuje. Aby mohl svobodný trh s půdou vzniknout, musí být známy hranice pozemků, a tyto pozemky musí být přístupné. To znamená provést komplexní pozemkové úpravy,“ konstatuje Janda. Stát přitom hodlá v příštím roce podpořit nákup půdy částkou 500 milionů korun. Podpora státu prostřednictvím Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (vyčleněno je 500 mil. Kč) spočívá v dotaci úvěrů na nákup nestátní zemědělské a omezeně lesní půdy (lesní půdu lze nakoupit pouze tehdy, je-li součástí nakupované zemědělské půdy a spolu tvoří jednotný celek), včetně trvalých porostů (sadů, vinic, chmelnic a lesů) a startuje od 1. ledna příštího roku.
