Největší vlastní investiční akci v historii Agrofertu představuje výstavba závodu na výrobu bionafty v Lovosicích. Na zelené louce tu za 1,6 miliardy korun vznikla továrna na zpracování řepky. „S návratností investice počítáme za sedm let,“ říká majitel holdingu Andrej Babiš.
Nové provozy na výrobu bionafty Preol v Lovosicích.
Autor: Jakub Hněvkovský
Poté, co Babiš marně usiloval o koupi či alespoň podílnictví ústecké Setuzy, do minulého týdne největší továrny na bionaftu v tuzemsku, postavil si vlastní se stejnou kapacitou, avšak technologicky dokonalejší.
Otevření Preolu – nejmodernější výrobny bionafty ve střední a východní Evropě s roční kapacitou sto tisíc tun – připomíná setkání anglických gentlemanů. Pánové v perfektních oblecích se nonšalantně opírají o deštníky. Jak během akce samé mnohokrát zjistí, neslouží jim jen jako módní doplněk. Organizátoři sice tvrdí, že podle předpovědí by mělo spadnout minium srážek, ale i stříhání pásky se místo na volném prostranství, jak bylo naplánováno, nakonec uskuteční na krytém pódiu.
Dam je tu vidět mnohem méně, což ovšem v tak ryze technickém prostředí továrního areálu nepřekvapuje. Pozváni jsou totiž především výrobci a dodavatelé řepkového semene, prodejci pohonných hmot a všichni, kteří přispěli k dokončení hal na komplexní zpracování řepkového semene. V Česku se vypěstuje jeden milion tun řepky, Preol zpracuje 400 tisíc tun.
Než ovšem dojde na slavnostní proslovy, je třeba absolvovat u ostrahy prověření, zda máme pozvání, zápis do listiny hostů, která nakonec pojme 450 podpisů, a stejně jako na recepci při dovolené v hotelu, fasujeme na ruku pásky, snad abychom nezapomněli, že hostitelé nabízejí all inclusive.
Místo s vynikající dopravní infrastrukturou
PŘEDPOKLÁDANÁ VÝROBNÍ KAPACITA
– 100 tisíc tun bionafty
– 60 tisíc tun rostlinného oleje pro potravinářství
– 10 tisíc tun destilovaného glycerinu pro farmaceutický sektor
– 230 tisíc tun řepkového extrahovaného šrotu pro krmné, ale i energetické účely
Většině hostů jsou určeny pro hodování, diskuzi či jen ukrytí před nepřízní počasí stanové přístřešky s dřevěnými lavicemi a stoly. VIP návštěvníci, mezi nimiž zůstává dlouho ukryt i šéf ČSSD Jiří Paroubek, posedávají pod jinými plachtami u stolů s bílými ubrusy. Tam lze nalézt poslance, zástupce ministerstev zemědělství, průmyslu či životního prostředí, oborových svazů i samosprávy. U lavic se vedou řeči o letošní sklizni, o postřicích, hnojivu, což nakonec muž ve středních letech zakončuje větou: „My se musíme dostat do stadia, když něco zasejeme, tak to také sklidíme.“
Jako by předznamenal slova prvního z řečníků slavnosti, předsedy představenstva společnosti Preol Martina Kubů, který připomíná, že jedním z hlavních důvodů vedoucích k rozhodnutí vstupu do sektoru výroby biopaliv je nabídnout farmářům odbyt domácí zemědělské plodiny.
Samozřejmě upozorňuje na finančně silné zázemí skupiny Agrofert, která nabízí jistotu odbytu a plateb za dodávky. V okamžiku, kdy zmiňuje výhodnou polohu Preolu, který leží v areálu Lovochemie, což je další firma Agrofertu, projíždí na blízkém horizontu osobní vláček. Opravdu, železnice i silnice jsou co by dítě kamenem dohodilo.
Výroba biopaliva je garantovaná zákonem, který nutí rafinerie přimíchávat biosložku – metylester řepkového oleje (MEŘO) – do nafty. Během výrobního procesu v Preolu ještě vzniká potravinářský rostlinný olej, destilovaný glycerin využívaný při výrobě léčiv a řepkový šrot, ze kterého se dělají krmné směsi pro hospodářská zvířata, nebo jej lze také využít v energetice. V podstatě bezodpadová technologie.
Zemědělci jsou na legislativním chvostu
Kubů se nevyhýbá ani problémům s dotacemi, úlevami a legislativou. Připomíná, že podpora zemního plynu v dopravě má v Česku úlevy na daních zajištěné až do roku 2020, o kterých si tuzemský zemědělsko-biopalivářský sektor může nechat jen zdát.
TRH S BIOPALIVY
V budoucnosti lze předpokládat rozdělení trhu biopaliv na dvě oblasti: Povinné přimíchávání, na němž se budou podílet střední a velkokapacitní výrobci (Preol v Lovosicích (100 tisíc tun), Setuza v Ústí nad Labem (100 tisíc tun), Primagra v Milíně (30 tisíc tun), Agropodnik v Jihlavě (40 tisíc až 70 tisíc tun). A v budoucnu i trh čisté bionafty.
„Nechce se věřit, že se tato podpora možná alternativnímu, avšak neobnovitelnému a především importovanému zdroji energie vyplatí více než hledání dlouhodobě odpovědné legislativy směrem k v tuzemsku rozvinutému, efektivnímu a konkurenceschopnému, hlavně však domácímu zemědělství,“ míní Kubů.
Na tuto připomínku pak reaguje Jiří Paroubek s tím, že odpovědná vláda, která chápe sociální souvislosti, musí tržní prostředí v oblasti biopaliv upravit tak, aby byly zajištěny skutečně férové podmínky všem poctivým subjektům na trhu. „Jako minimální základ je třeba dosáhnout úrovně spotřeby biopaliv v dopravě 5,75 procenta, jak doporučuje Evropská unie pro rok 2010,“ vysvětluje šéf sociálních demokratů s tím, že Česko má pro splnění těchto cílů veškeré podmínky.
Devět řečníků, předání certifikátu ISO společnosti Preol, přestřižení pásky a konečně hosté vyrážejí po skupinkách mezi haly. První partu těch nejvzácnějších návštěvníků dobíhá paní s deštníkem a se slovy: „Já schovám předsedu.“ Paroubek ale odmítne a mnozí ostatní ve skupině se přidají. Deštníky si nechávají jen jako švihácké hůlky.
Natruc ústecké Setuze
Poprvé se ukazuje i ten, který stojí za novým provozem – čtyřiapadesátiletý Andrej Babiš, majitel holdingu Agrofert. Nepřetahuje se o slávu a popularitu, stejně tu všichni vědí, že je špičkový byznysmen. Vlastní chemičky, potravinářské a zemědělské firmy, je druhým největším vývozcem hnojiv v Evropě. Zaměstnává 25 tisíc lidí. Říká se o něm, že je druhý nejbohatší muž v tuzemsku.
Velice nerad prohrává. Snad proto dosud nezapomněl, že mu později zastřelený František Mrázek a dnešní uprchlík Tomáš Pitr kdysi zhatili koupi nebo spolupodílnictví ústecké Setuzy, na což mezi řádky naráží i při slavnosti v Lovosicích. K této události totiž sahá jeho rozhodnutí postavit si vlastní provoz na biopaliva – Preol. Haly včetně technologií přišly na 60 milionů eur. Padesát milionů tvoří bankovní úvěr, zbytek hradil Agrofert z vlastních zdrojů.
Mimochodem, nyní se spekuluje, že Setuzu ovládá jiný tajemný muž – Pitrův známý Petr Sisák. Podle rejstříku v ní mají zprostředkovaně většinu Ladislav Žák a Petr Líska. Podle odborníků si nevede firma nejlépe. Známá je nedávná kauza, kdy Setuza chtěla, aby od ní Podpůrný a garanční, rolnický a lesnický fond odkoupil dluhopisy za 300 milionů korun. Právě Babiš tuhle mesiášskou transakci překazil.
Každopádně stav Setuzy přivedl mnohé odborníky z této firmy právě do Lovosic. Jedním z nich je i technický ředitel Preolu Ladislav Tocháček, s nímž se vydáváme na více než půlhodinovou prohlídku areálu. Sledujeme chod suroviny, tedy řepky, od okamžiku, kdy ji přivezou vlaky či kamiony do areálu, až když v kapalné formě končí v obrovských tancích s nápisem Hořlavina IV. třídy. Mezi tím se ovšem musí semena zpracovat – zbavit všech nečistot, vylisovat. Zjednodušeně řečeno je fabrika rozdělena na dvě části, ta první je rostlinopotravinářská, druhá chemická.
„Každý den musí fabrikou prolétnout 1200 tun řepkového semene, abychom naplnili kapacitu,“ vysvětluje Tocháček s tím, že díky členství v Agrofertu, a tím dostatku suroviny jde o ekonomickou výrobu s vynikající výtěžností a efektivitou.
Mnoho zaměstnanců nepotkáváme. Většinou je chod fabriky řízený přes počítače z velína. Práci tu najde 120 lidí. V tuto chvíli jede závod na 75 procent.
Byť si organizátoři pravděpodobně přáli, aby výrobna MEŘO – metylesteru mastných kyselin – připomínala letní párty, nakonec i mokrá a větrná varianta měla své kouzlo. Není nad procházku mezi více než třicet metrů vysokými věžemi a sily v dešti. Při vykouknutí zpod deštníku na vás totiž působí mnohem mohutněji a pompézněji.
Sami zpracují, ale se surovinou pomohou i jiní
Na setkání s novináři Babiš prozrazuje, že minulý rok prodělal na řepce přibližně 400 milionů korun kvůli poklesu výkupních cen. „Riziko bychom měli eliminovat tím, že teď vlastně sami pokryjeme celý řetězec,“ míní Babiš.
Zajímá nás, jak velký podíl dodávek suroviny tvoří zemědělské podniky z Agrofertu. Ředitel Kubů vysvětluje, že řepka pro Preol je ze závodů, které vlastní Agrofert, jen z deseti až dvaceti procent. „Nelze očekávat, že budeme kvůli Preolu na půdě pěstovat jen řepku. Předpokládáme, že budeme řepku dovážet z celého území Česka, jen s výjimkou jižní Moravy a jižních Čech, kde se nabízí efektivnější vývoz suroviny do zahraničí,“ míní šéf Preolu Kubů.
Doplňuje tak Babišova slova, že lovosická výroba biopaliv je z české řepky od českých farmářů. „Stát by měl podporovat české firmy,“ uzavírá Babiš.
