Fond SAPARD vyschnul, další větší peníze na rozvoj venkova jsou v nedohlednu Česká republika nemá rozumnou vizi budoucnosti zemědělství ani venkova jako celku. Šance z fondu SAPARD byla proměněna. Horší časy, pokud jde o peníze, nyní nastanou české a moravské vesnici.
Fond SAPARD vyschnul, další větší peníze na rozvoj venkova jsou v nedohlednu
Česká republika nemá rozumnou vizi budoucnosti zemědělství ani venkova jako celku. Šance z fondu SAPARD byla proměněna.
Horší časy, pokud jde o peníze, nyní nastanou české a moravské vesnici. Obyvatelé našeho venkova letos již totiž zřejmě nezískají vůbec žádné peníze na rozvoj vesnické infrastruktury z podpůrných programů SAPARD. Prostředky z tohoto fondu EU, určeného pro venkov v kandidátských zemích, uchvátí v případě ČR zemědělci. Částka více než 650 milionů korun, kterou získají, jsou také poslední finance, které bylo možné ze SAPARDu dostat, neboť ve fondu již nejsou prostředky. Další peníze EU pro venkov naše země obdrží až se stane členským státem Unie. Poslední - třetí - kolo příjímání žádostí o poskytnutí finanční podpory z fondu proběhne v dubnu letošního roku. Kamenem úrazu je struktura možností. Podle zástupkyně ředitele agentury SAPARD ČR Mileny Vicenové nebudou totiž na rozdíl od předchozích dvou kol přijímány žádosti o podporu na tato opatření: Obnova a rozvoj vesnic a venkovské infrastruktury a Rozvoj a diverzifikace hospodářských činností, zajišťujících rozmanitost činností a alternativní zdroje příjmu. Předkládat tak bude možné pouze žádosti na investice do zemědělského majetku, zlepšování zpracování a marketingu zemědělských produktů, zlepšování struktur pro kontrolu kvality a meliorace a pozemkové úpravy. Jinými slovy: Zemědělci opět zvítězili nad vesnicí, a zbytek zdrojů ze SAPARDu půjde především do zemědělských investic produkčních nebo z produkce vycházejících. SAPARD byl přitom původně koncipován jako předvstupní, v zásadě strukturální fond, sloužící zejména k tréninku podnikatelů na zpracování projektů na rozvoj venkova a mechanizmů distribuce peněz z EU. Trénink se sice konal, jenže celá řada schválených projektů byla zaměřena stylem zabezpečit skladování nebo likvidaci odpadu ze zemědělské produkce způsobem šetrným k přírodě. To ovšem vesnici mnoho rozvojových impulzů nepřinese. Právě důraz na rozvoj venkova je ale základem změny společné zemědělské politiky Evropské unie. EU také na tyto účely hodlá kandidátským zemím poskytnout více finančních prostředků, než vlastním zemědělcům. Jenže to bude až na přelomu let 2004 a 2005, do té doby, a přiznává to i Vicenová, bude ve finančních zdrojích na rozvoj venkova pauza. Tajemník Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ) Michal Pospíšil, který má zkušenosti také s funkcí starosty obce, tvrdí: „Venkov bude muset investovat do svého rozvoje ze svého, nastane totiž období jeden a půl roku bez jakýchkoli finančních prostředků. Kromě nevýznamných zdrojů na Program obnovy venkova další peníze nebudou. Pro mne je to důkaz, že v ČR neexistuje venkovská politika, která má tah na bránu, která ví, co chce, která má nějakou koncepci“.
Další informace na str. 12
