OTAKAR JIRÁNEK, ŘEDITEL SPOLEČNOSTI COUNTRY LIFE„Českou bioprodukci brzdí unijní politika a malá odvaha zemědělců,“ říká šéf společnosti Country Life - největšího tuzemského obchodníka s bioprodukty.Proč je pořád tak malá nabídka produktů od tuzemských biozemědělců, z nichž většina pouze ekologicky obhospodařuje travní porosty a produkuje ekoseno?
OTAKAR JIRÁNEK, ŘEDITEL SPOLEČNOSTI COUNTRY LIFE
„Českou bioprodukci brzdí unijní politika a malá odvaha zemědělců,“ říká šéf společnosti Country Life - největšího tuzemského obchodníka s bioprodukty.
Proč je pořád tak malá nabídka produktů od tuzemských biozemědělců, z nichž většina pouze ekologicky obhospodařuje travní porosty a produkuje ekoseno?
Protože dělat ekoseno je nejpohodlnější a z hlediska dotací nejvýhodnější - pěstovat plodiny je daleko náročnější například na lidský potenciál, a kromě toho u nás nejsou rozvinuty navazující struktury - skladování, zpracování, prostě aktivity zajišťující vyšší přidanou hodnotu.
Co by tedy pomohlo žádoucímu vývoji -více peněz, jiná struktura dotací nebo podpora výstavby zpracovatelských kapacit? Především větší odvaha zemědělců pustit se do ekologické produkce. Komplikací je ale víc, třeba i politika Evropské unie. Když chce například někdo převést travní porosty na ornou půdu a ekologicky na ní hospodařit, přichází o dotace. To byl i náš případ - potřebovali jsme rozšířit produkci, tak jsme rozorali nějaké louky a o podporu jsme přišli. To ale znamená, že odbyt se zvyšuje - a to odbyt za obvykle vyšší ceny než za konvenční zemědělské produkty. Jde o to, jakou cenovou představu mají zemědělci, ale obecně to platí. Ceny zahraniční produkce, která zatím u nás dominuje, jsou často dost vysoké. Nevyrobili bychom u nás biopotraviny levněji? Dá se říci, že ano, ale ne úplně vždycky -paradoxně jsou některé komodity schopni biozemědělci v zahraničí vyprodukovat levněji. Možná proto, že se tam bioprodukce více prodává. Určitě i proto, u nás bylo dosud velmi málo potravinářských podniků ochotných ekologické suroviny zpracovávat. Ale poslední dobou se již blýská na lepší časy, někteří velcí výrobci, jako Hamé Babice, Špak, Emko a další, chtějí zavádět řady bio. Problém je, že pro biovýrobu je nutné příslušné provozy certifikovat, konvenční produkce se nesmí s bioprovozem křížit, a tak dále. Myslíte si tedy, že je lepší postavit kapacitu na zpracování biopotravin na zelené louce? Podle mne cesta vede přes specializované bioprovozy, k tomu je ale třeba dostatečné dávky podnikatelského ducha a taky peníze. Jeden podnik si vyžaduje investici v řádech desítek milionů korun, malá pekárna v řádu jednotek milionů. Je také třeba, aby rostl trh s těmito produkty - v České republice utratí spotřebitelé za biopotraviny řádově 30 korun ročně, v zahraničí je to přibližně dvacetkrát tolik. Odbytu biopotravin by ale mohly pomoci obchodní řetězce - řada z nich v poslední době rozšiřuje o tyto výrobky svou nabídku.
Ano, ale s řetězci je to velmi složité. My s nimi spolupracujeme už asi deset let, některé byly velmi vstřícné, zaváděly se například speciální regály pro bio, jenže postupně se zájem snižoval tak, jak si řetězce připravovaly půdu na to, aby si vlastní řady bioproduktů vozily ze zahraničí. Navíc nás tlačí do likvidačních cenových podmínek. Oni si myslí, že bioprodukci budou prodávat za stejnou cenu jako klasické potraviny. My jsme například přestali právě kvůli tomu do některých sítí dodávat, protože se nám to již nevyplatilo.
