Evropská komise chce změnit dosavadní fungování Společné zemědělské politiky, která stojí evropské daňové poplatníky každý rok přes 50 miliard eur. Plánuje nová pravidla pro rozdělování dotací. Polepšit by se měli malí zemědělci.
Foto: archív Profit
Evropští zemědělci se bez dotací ze společného rozpočtu Evropské unie neobejdou, míní Evropská komise. Nicméně tyto dotace musí být lépe zacílené a srozumitelnější pro evropské daňové poplatníky. Ty stojí zemědělské dotace každý rok přes 50 miliard eur. Kritici jim vyčítají, že kvůli dotacím nejsou evropští zemědělci konkurenceschopní a evropské potraviny jsou příliš drahé.
Evropská zemědělská politika má plnit tři hlavní funkce, tvrdí Komise. Má zajistit efektivní produkci potravin, ochranu životního prostředí a zajistit rozmanitost venkova.
Nyní zemědělci dostávají dva hlavní typy dotací. Jednak jsou to přímé platby, které do značné míry závisí na velikosti podniku, jednak jsou to peníze na projekty související s rozvojem venkova.
Do pozadí ustupují dříve významná tzv. tržní opatření, která zemědělcům zaručovala pevně stavenou cenu za jejich produkci bez ohledu na to, zda ceny na světových trzích byly nižší. Právě tato tržní opatření vedla k nadprodukci a k pověstným horám másla a jezerům vína. Zatímco ještě v roce 1991 se tržní opatření podílela na celkovém zemědělském rozpočtu z 92 procent, loni to bylo jen sedm procent, uvádí Komise.
Do budoucna Komise uvažuje o změně rozdělování přímých plateb. Jeden z návrhů hovoří o vytvoření několika druhů plateb, které mají sloužit k navýšení příjmů zemědělců. Základní platba by byla stejná v jednotlivých regionech, avšak nikoli v celé Unii. To by lépe zohlednilo situaci v jednotlivých členských státech. K této základní platbě by se připočítávaly dotace na náklady související s ochranou životního prostředí. Další dotace by dostali zemědělci hospodařící ve znevýhodněných oblastech, například na horách.
Budoucí systém přímých plateb nemůže být založen na historických referenčních obdobích, nýbrž na objektivních kritériích. „V současném systému existují různá pravidla pro státy EU 15 a EU 12, což po roce 2013 nemůže pokračovat,“ rozhodně prohlásil komisař pro zemědělství Dacian Cioloş.
Objektivnější by mělo být i rozdělování peněz na projekty na rozvoj venkova. Tyto dotace mají podobný charakter jako peníze ze strukturálních fondů EU. Současné nástroje podpory venkova by měly být upraveny tak, aby byly lépe sladěny s prioritami EU. Unie chce orientovat podporu na životní prostředí, boj proti změně klimatu a restrukturalizaci a inovace a posílit regionální a místní iniciativy.
Podle Komise lze uvažovat o určitém přerozdělení prostředků mezi členskými státy na základě objektivních kritérií. Další varianta reformy podpory venkova by zaměřila prostředky pouze na boj se změnami klimatu a na otázky životního prostředí.
