Zatímco jiná odvětví si Evropskou unii mohou brát za vzor v deregulaci, zemědělství – pokud chce unii vyhovět – musí jít cestou přitažení regulačních opratí. Regulace není na rozdíl od síťových odvětví nástrojem k nastolení tržního prostředí, ale má především „umravnit tržní síly. „Naše instituce má nyní silnější pravomoci než dříve, konstatoval ředitel Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) Jan Höck poté, co se jeho úřad ještě více přizpůsobil pravidlům unie. SZIF loni v srpnu nahradil méně úderný Státní fond tržní regulace. „Je pravda, že při jednáních WTO tlačí hlavně Spojené státy Evropu k tomu, aby státní regulace nekazila konkurenční prostředí. Ale Česká republika přece usiluje o vstup do unie, a musí tedy ctít její současnou agropolitiku, říká Antonín Kalina, první náměstek ministra Jana Fencla. „Chceme do unie, chceme tedy i větší regulaci trhu, o tom bych se vůbec nebavil, míní prezident Agrární komory Václav Hlaváček, jenž pochází ze stejného podnikatelského prostředí jako ministr Fencl. „Nás na tom asi nejvíc štve, že státní dotace v regulačním systému zneužívají i firmy, které by se za podmínek přímé konkurence neuživily, zní kriticky pouze hlas předsedy Asociace soukromého zemědělství Stanislava Němce. Nezávisle se pokouší agrární regulaci zhodnotit Václav Slavíček, bývalý náměstek ministra zemědělství: „Samozřejmě že agrární trh regulují všichni nejen Evropská unie, ale i Spojené státy. Jde o formu. Spojené státy jsou exportní země, dolar je stěžejní měna, tam tedy stačí regulovat trh vyšší či nižší podporou vývozu. Evropa je slabší, takže vymýšlí regulaci stylem: tolik a tolik vyrobíme cukru nebo másla, stát přitom zaplatí určitou sumu za to, že se množstevní kvóta dodrží. Liberální to asi není, ale taková je realita. Předseda SZIF Jan Höck byl do funkce jmenován vládou na návrh prezidia fondu, v jehož čele sedí ministr Jan Fencl. Zemědělský regulační úřad je vnímán jako prodloužená ruka resortního ministerstva, ovšem ani v zemích Evropské unie nezávislost v této oblasti příliš nefunguje.