VYSOKÝ KREDIT V AMERICKÉ SPOLEČNOSTI, FUNKČNÍ A ZÁROVEŇ MOTIVAČNÍ SYSTÉM DRUŽSTEVNICTVÍ A PERFEKTNÍ SERVISNÍ ROLE STÁTU VE VŠECH JEHO PODOBÁCH - TO JE PROSTŘEDÍ, VE KTERÉM SE POHYBUJÍ ZEMĚDĚLCI V USA.
Objem americké produkce zajišťuje zhruba stejný počet farmářů jako v ČR
VYSOKÝ KREDIT V AMERICKÉ SPOLEČNOSTI, FUNKČNÍ A ZÁROVEŇ MOTIVAČNÍ SYSTÉM DRUŽSTEVNICTVÍ A PERFEKTNÍ SERVISNÍ ROLE STÁTU VE VŠECH JEHO PODOBÁCH - TO JE PROSTŘEDÍ, VE KTERÉM SE POHYBUJÍ ZEMĚDĚLCI V USA.
Nejsou to přitom rozhodně žádní chudinkové, ale také nepatří mezi „horních deset tisíc“. Největší hřivnou je pro zemědělce v USA nezávislost, i když zemědělství často nepatří mezi jejich hlavní zdroje příjmů. Podle statistik CSU (Colorado State university) pracuje v zemědělství USA zhruba 1,5 milionu lidí, dominantní objem americké produkce nicméně zajišťuje v zásadě stejný počet farmářů jako v ČR. Celkem 44,5 procenta veškeré americké produkce vyrábí 2,5 procenta velkých farem, což obnáší přibližně 53 000 pracovníků. Naopak pouhých 11 procent objemu americké zemědělské výroby produkuje 74,2 procenta menších farem, kde je měřítkem roční objem tržeb nižší než 50 000 USD. Tyto podniky však mají v průměru 43 procenta dalších příjmů z nezemědělské činnosti. Farmáři v USA jsou poměrně bohatí - opět podle statistik CSU je Equity (bohatství) na farmu čtyřikrát větší než je průměrné bohatství veškeré americké populace. Samozřejmě, že do bohatství farem patří vlastnictví půdy, čili nejde ve své podstatě o materiální statky. Struktura amerického zemědělství a příjmů farmářů však o lecčems svědčí. Například, že produkce na hlavu, a to i těch nejmenších farem, je mnohonásobně vyšší než v ČR. Nebo o tom, že u drobných podniků je prakticky standardem přivydělávat si významnou měrou z nezemědělských činností.
CENA LIDSKÉ PRÁCE
Ačkoli má zemědělství v USA postavení specifického hospodářského odvětví, má s ostatními výrobními obory (a především s oblastí služeb) jedno společné: vysokou cenu lidské práce. Zejména proto se podniky v oblasti zemědělství v celé výrobkové vertikále snaží o zajištění maxima obslužných činností vlastními silami. Cena lidské práce se také promítá do vysoké přidané hodnoty v rámci jednotlivých článků výroby potravin. Platí přitom, že cena zemědělské suroviny je v porovnání s ČR obdobná nebo dokonce nižší, finální výrobek ale výrazně dražší. Například kilogram chlazeného kuřete stojí v obchodní síti při přepočtu na koruny kolem 50 korun (méně než v ČR), kilogram kuřecích řízků zhruba 130 korun (o něco více než v ČR) a kilogram již ugrilovaného kuřete přes 200 korun (výrazně více než v ČR). Fenomén ceny lidské práce byl historicky také jedním z důvodů vzniku systému kooperativ, družstev tvořených zemědělci, družstvy samotnými a na družstevním principu pracujícími dalšími subjekty v oblasti zemědělství, což je naprosto typický rys amerického zemědělství. Systém družstevnictví v USA je ovšem naprosto něco jiného než socialistická JZD. Jde totiž v zásadě o jakési zemědělské kampeličky.
KOOPERATIVY
Členství v těchto subjektech je dobrovolné, součástí kooperativ přitom nemusí být jenom farmáři. Být členem kooperativy je přitom zároveň výhodné a motivační. Kooperativy mají různé daňové úlevy a pro své členy zajišťují celou řadu servisních činností, poradenství a výhodnější ceny vstupů do zemědělské prvovýroby. Klíčová je přitom struktura rozdělování zisků. Do dalšího rozvoje kooperativ jsou reinvestovány dvě třetiny zisků, zbytek se každoročně vyplácí jednotlivým členům. Měřítkem je přitom objem obchodů, které jednotliví členové v rámci kooperativ realizují, a to jednak tím, jak velký objem svých produktů do „své“ kooperativy dodají, jednak tím, jak velký objem zboží (osiva, hnojiva, krmiva) z kooperativy odeberou. Zemědělci v kooperativách v zásadě kapitalizují své aktivity, pozice uvnitř kooperativy je přitom dána mírou těchto aktivit. Je-li kooperativa v určitém období ve ztrátě, snižuje se hodnota podílů jednotlivých členů. Každopádně tento systém motivuje zemědělce k co nejintenzivnějším vzájemným obchodům, pro zemědělce navíc není výhodné obchodovat s jinými subjekty. Při intenzivní spolupráci s kooperativou není objem zdrojů vyplácených každoročně členům zanedbatelný - například v Colorado Cooperative Council bylo loni jednomu z aktivnějších členů (ne největšímu) vyplaceno 72 000 USD.
NÁVAZNÉ STRUKTURY
Jednotlivé kooperativy se sdružují na národní i federální úrovni do kooperativních sdružení, přičemž v rolích těchto celků převládá již kromě servisu pro své členy také oborový lobbing. Historicky se vliv kooperativ vyvinul do té míry, že jsou vlastníky bank, které úvěrují zemědělský rezort. Jednou z největších je CO Bank se sídlem v Denveru. Ta je součástí sítě FCS (Farm Credit Systém - úvěrový systém zaměřený na oblast zemědělství), který se skládá z pěti „hlavních“ zemědělských bank a 99 poboček po celém území USA. Zemědělské banky přitom nejsou depozitní banky, takže když jim chybí zdroje, musí si je půjčit. Obvykle si však půjčují mezi sebou, neboť jde o jeden systém, který je v zásadě naprosto nezávislý. Jak dlouhá byla cesta k takové nezávislosti, demonstruje ředitel CO Bank Steve Lauck. Stát (USA) aktivně inicioval uvedený systém v roce 1916, teprve v roce 1965 byly původní investice splaceny. Důležité přitom je, že původně šlo skutečně o půjčku, ne o „nalití“ peněz do nějaké oblasti bez jakékoli návratnosti. Zdroje pro pět farmářských bank zajišťuje speciální instituce Funding Cooperation, v zásadě makléřská firma spekulující s nákupem a prodejem cenných papírů. Jde patrně o úspěšnou firmu - jen CO Bank vydělala v loňském roce zhruba 230 milionů USD. Tento zisk (princip je stejný u všech farmářských bank) se rozděluje tak, že 10 procent jde přímo do příslušné banky, 60 procent je vydáváno na akcie kooperativ, které mají v bance podíl a 30 procent se rozpouští v hotovosti. Státním regulátorem systému FCS je FCA (Farm Credit Administration), který je speciálním regulátorem pouze pro oblast zemědělství. Předmětem státního dozoru jsou především transakce s cennými papíry.
INSPIRACE PRO TUZEMSKÉ PODNIKATELE
Velmi propracovaný systém výzkumu a poradenství ústí do širokého rozsahu zemědělských aktivit, z nichž některé by mohly být inspirací i pro naše prvovýrobce, neřku-li pro stát. Jedním z takových státem iniciovaných programů je projekt „venkovská elektřina“. Program byl zahájen ve třicátých letech dvacátého století, role státu se přitom omezila jen na vybudování sítě vysokého napětí. Poté byla aktivita předána do rukou komerčních subjektů. V současnosti je celý projekt v režii kooperativ. Síť těchto subjektů tedy již prostupuje skrz několik rezortů (energetika) a americká společnost vnímá tyto aktivity jako generální protiváhu proti globalizaci. Má to ale samozřejmě také praktický, tržní význam: elektřina pro venkov je levnější. Pro samotné zemědělce jsou ale inspirativní jiné trendy - například v oblasti chovu skotu. V USA je základním principem chov skotu pasteveckým způsobem v horských a podhorských oblastech, avšak pouze do určitého věku - v podstatě lze říci, že ve volné přírodě se chovají především mladá zvířata. Následující stadium již tak svobodné a pro pohodu zvířat ideální není. Skot je totiž shromažďován na dokrmení před porážkou v takzvaných fiedlotech, v ohradách s neuvěřitelnou koncentrací zvířat, ovšem s vysokou efektivitou produkce. Fiedlot v podání firmy ConAgro má například kapacitu 100 000 kusů skotu - a také jí permanentně naplňuje. O poznání přírodnější aktivitou je využití výsledků výzkumů původně zaměřených na pěstování proti suchu odolnějších druhů travních porostů. Pro některé prvovýrobce se pak následně stala velmi dobrým byznysem produkce trávníků všeho druhu, včetně trávníků určených pro sportovní účely, jako je třeba golf nebo fotbal. Největší klientelu přitom tvoří zahrádkáři. Produkce trávníků je samozřejmě jednou z cest rozšiřování spektra možností nepotravinářského využití zemědělské činnosti. Inspirací pro prvovýrobce je samozřejmě v americkém zemědělství celá řada - například pojetí sena nebo slámy jako zemědělské komodity prodávané na komoditních burzách. V ČR je seno hnojivo, krmivo nebo stelivo, nicméně jeho tržní hodnota není vůbec známa - pokud by ovšem mělo seno statut komodity, bylo by to jinak. A farmáři by mohli produkci sena či slámy zahrnout do svých ekonomických kalkulů.
MÝTY A REALITA
Ekonomické prostředí je až na základní princip funkčního družstevnictví a vysokou koncentraci produkce v některých oblastech ovšem v mnohém podobné zemědělství v ČR nebo EU. Rozhodně nejde o zcela liberální trh, jak se americké zemědělství u nás často vnímá. Americká společnost uznává specifika tohoto oboru a specificky se také k němu chová. Poslední základní dokument týkající se podpory rezortu zemědělství - Farm Bill, zajišťuje v podobné struktuře a principech příjmy zemědělců systémem kompenzací za pokles cen či finanční garance za produkci jako takovou. Ačkoli se v ČR tvrdí, že v USA existuje pojištění proti suchu, není takto specifikovaný produkt v nabídce pojišťoven. Zemědělci v USA neplatí stejně jako ti naši spotřební daň za naftu spotřebovávanou v zemědělství a neplatí ani silniční daň. Přesto je americké zemědělství (a nejen tento rezort) postaveno na více tržních principech. Ilustračním prvkem je právě zmíněná nafta. Ta je v USA oproti benzinu dražší z jednoho důvodu: je po ní vyšší poptávka. Mimochodem - členové kooperativ mají na naftu u čerpadel slevu, respektive existuje síť čerpacích stanic ve vlastnictví kooperativ, kde mohou jejich členové tankovat levněji. Zásadní odlišností je ale podnikatelská morálka. Systém dobrovolného sdružování do kooperativ by nemohl fungovat bez vzájemné důvěry členů i představitelů těchto subjektů, neboť vše je postaveno na vzájemné funkční spolupráci. V právnických osobách například neexistuje institut dozorčí rady - jednoznačná odpovědnost managementu vůči představenstvu zcela stačí. A k uzavření obchodu stačí stisk ruky. Lze to samozřejmě nedodržet - ale ten, kdo jednou nedodržel, ztrácí ve společnosti dobrý kredit a k dalšímu byznysu se pak dostává jen obtížně. I z toho důvodu se každý snaží zaplatit za dodané zboží ve stanovených lhůtách, i kdyby si měl vypůjčit. Což je možná pro české zemědělství a společnost obecně ta největší systémová inspirace.
