Zaměstnavatelé budou chtít na státu kompenzace za ztrátu kontroly nad majetkem
Dva zdravotnické zákony ostré jako indiánský nůž projednávala v prosinci sněmovna. Hádka o zákonu o veřejných ústavních zdravotnických zařízeních bude letos pokračovat. Novely zákonů souvisejících se zdravotním pojištěním ale již byly schváleny ve třetím čtení. Změny se týkají zákonů o veřejném zdravotním pojištění, o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, o Všeobecné zdravotní pojišťovně (VZP) a o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách. Původní vládní návrh byl dopracován prostřednictvím poslaneckých pozměňovacích návrhů, především předsedy výboru pro sociální politiku a zdravotnictví Jaroslava Krákory a poslance Eduarda Zemana (oba ČSSD). Zejména změny prosazené Jaroslavem Krákorou jsou velmi třaskavé. Do té míry, že zaměstnanecké pojišťovny uvažují o tom, že je napadnou prostřednictvím ústavní stížnosti.
Politická cesta.
Na rozdíl od dosud platného znění zákona, který rozděluje mandáty ve statutárních orgánech zdravotních pojišťoven včetně VZP rovným dílem mezi stát (vládu), zaměstnance a zaměstnavatele, dává novela jednoznačně přednost státu a politikům. Například v současné třicetičlenné správní radě VZP bylo deset členů jmenováno vládou, deset členů zaměstnavatelskými svazy a deset voleno sněmovnou. O těch se hovořilo jako o zástupcích zaměstnanců. Novelizované znění zákona o VZP říká, že deset členů má být jmenováno vládou a dvacet členů voleno sněmovnou na základě principu poměrného zastoupení parlamentních politických stran. Dozorčí radu mají tvořit tři členové jmenovaní vládou na návrh ministrů zdravotnictví, financí a práce a sociálních věcí a deset členů volených sněmovnou. Stejně mají být vytvářeny i statutární orgány v zaměstnaneckých pojišťovnách.
Bez motivace.
Zatímco se ovšem VZP svým pojetím blíží státní instituci, zaměstnavatelské pojišťovny sice také hospodaří s prostředky veřejného zdravotního pojištění, ale většina z nich byla vytvářena za prostředky podnikatelských subjektů. Zaměstnavatelé jsou mimoto největšími plátci pojistného. Miroslav Zámečník, ekonomický poradce a autor zdravotnické koncepce Svazu zdravotních pojišťoven (SZP), upozorňuje, že zakladatelé zaměstnaneckých pojišťoven byli předem srozuměni s tím, že pojišťovny budou otevřené, jejich klienty nebudou výlučně zaměstnanci zakladatelů. Zůstaly jim však další dva motivační faktory – podíl na kontrole pojišťovny a zvýhodněné přerozdělování pojistného. O oba nyní přicházejí, protože novela zákona vedle nové konstrukce statutárních orgánů zavádí i stoprocentní přerozdělování pojistného.
Ministerská kontrola.
Výkonný ředitel Svazu zdravotních pojišťoven Jaromír Gajdáček mluví přímo o pokusu zestátnit zaměstnanecké pojišťovny, které dosud spolehlivě fungovaly a jejichž ekonomická situace je dobrá. Domnívá se, že možná právě proto chce ministr zdravotnictví Rath uchopit veškerou moc nad fondy pojišťoven, přestože stát přispívá do systému veřejného zdravotního pojištění jen jednou pětinou.
Jaromír Gajdáček odmítá i argument Davida Ratha, že současný systém obsazování správních a dozorčích rad je chaotický a netransparentní a není jasné, komu se jejich členové zodpovídají. Soudí, že složení statutárních orgánů je součástí statutů pojišťoven, které jsou uloženy u rejstříkového soudu a ministerstvo zdravotnictví je schvaluje. Pravomoc státu mluvit do složení statutárních orgánů je tedy už nyní dle něj velmi vysoká a o netransparentnosti nelze hovořit.
Absolutní správce.
Ředitel SZP viní ministra z toho, že nesplnil slib daný krátce před jednáním sněmovny tripartitě: znovu se na znění novel zákonů podívat a pokusit se vzít ohled na zásadní připomínky nejen zaměstnavatelů, ale i odborářů. Za stejně zásadní jako změnu ve způsobu utváření statutárních orgánů přitom Gajdáček pokládá i změnu pravomocí nuceného správce, kterou také prosadil do zákonů o zaměstnaneckých pojišťovnách a o VZP Jaroslav Krákora. Dosud nucený správce schvaluje rozhodnutí orgánů pojišťovny a právní úkony ředitele. Novelizované znění ale jeho pravomoci doplňuje o právo „činit rozhodnutí a právní úkony, které jinak přísluší řediteli pojišťovny nebo jinému orgánu pojišťovny“. To podstatně překračuje i pravomoci správců konkurzní podstaty, nad jejichž rozhodnutími bdí věřitelský výbor a může je přezkoumávat soud.
Vraťte prachy.
Jaromíra Gajdáček vyvozuje, že nucený správce může v krajním případě i prodat pojišťovnu nebo ji sloučit s jiným subjektem. Má informace, že firmy, které zakládaly pojišťovny, jsou rozhodnuté domáhat se na státu kompenzací za ztrátu vlivu na jejich řízení a činnost. Nejde přitom o zanedbatelné podniky, ale o velké korporace, které si dokážou peníze dobře ochránit. Mělo by se jednat o prostředky, za které zakladatelé pořídili movitý i nemovitý majetek nezbytný pro zahájení činnosti, peníze na platy zaměstnanců a úhrady nákladů na zdravotní péči v období, dokud ještě pojišťovna nebyla napojena na systém veřejného zdravotního pojištění, i o přiměřený výnos. Přesnou částku nemohl Jaromír Gajdáček sdělit, protože případná majetková újma se prý teprve vypočítává. Soudí ale, že půjde o prostředky minimálně v řádu stamilionů korun.
V zákoně o zaměstnaneckých pojišťovnách je sice uvedeno, že žadatel hodlající provádět všeobecné zdravotní pojištění musí složit kauci ve výši padesáti milionů korun, která se po zřízení pojišťovny převádí do rezervního fondu. Tuto částku však nelze k orientačnímu výpočtu případné majetkové újmy zakladatele použít, protože ustanovení se dostalo do zákona až poté, co byly nynější zaměstnanecké pojišťovny zřízeny.
Konec ředitelů.
Novely zákonů o zdravotním pojištění tvrdě zasahují i šéfy pojišťoven. V současném znění zákona o zaměstnaneckých pojišťovnách není způsob instalace ředitelů upraven. Novela stanovuje, že ředitel zaměstnanecké pojišťovny má být jmenován správní radou na čtyři roky. Především však funkce ředitelů zaniká posledním dnem kalendářního měsíce, ve kterém nabude novela účinnosti. A účinnost by měla nastat dnem vyhlášení. To znamená, že nynější ředitelé zaměstnaneckých pojišťoven mohou zanedlouho přijít o křesla. Přičemž to, zda získají další mandát, by záviselo na vůli zásadně rekonstruované správní rady.
Obdobný princip instalace ředitele se má týkat i VZP. Takže pokud by sněmovna souhlasila a návrhem správní rady a zvolila nástupcem Jiřiny Musílkové šéfa pražské pobočky Josefa Čekala, bylo by to jen dočasné řešení. Po vstupu novelizovaného zákona o VZP v platnost by musela sněmovna volit ředitele znovu. Ne však už na návrh správní rady, ale na návrh vlády. Naopak pokud by Jiřina Musílková ve funkci setrvala, poté, co zákon vstoupí v platnost, by své místo stejně musela opustit.
Převaha.
Je takřka jisté, že proti novelizovaným pojišťovacím zákonům se postaví Senát i prezident republiky. To může jejich vstup v platnost odložit, nikoliv však znemožnit. V pátek 16. prosince hlasovalo pro změny 80 ze 134 poslanců, 51 bylo proti. Vzhledem k tomu, že novely mají plnou podporu v ČSSD i KSČM a pro byli nádavkem i tři členové klubu US-DEU, mohl by jejich schválení na poslední chvíli zabránit jen velký politický handl.
