Luxusní lahůdkářství ztratilo legendárního představitele druhé rodinné generace
Labužníci ať stáhnou vlajky na půl žerdi. Ve čtvrtek 14. ledna 2010 zemřel v 91 letech syn zakladatele legendárního pražského lahůdkářství a proslulé vinárny Jan Paukert. Příběh rodiny, jež založila tradici českých lahůdkových delikates (často se objevuje v souvislosti se vznikem charakteristického českého obloženého chlebíčku), se psal od roku 1916, kdy Štěpánka a Jan Paukertovi otevřeli své velkolahůdkářství. Stalo se symbolem kulturní gastronomie pro horních deset tisíc i známkou prosperity první republiky. Podnik chovali v oblibě kulturní a společenské hvězdy první, druhé i všech dalších republik a protektorátů – od T. G. M. přes Vlastu Buriana, Voskovce s Werichem až po Ludvíka Součka či Vladimíra Železného. Slavnou se stala mimo jiné historie sbírky vzácných destilátů, kterou Paukert senior se synem a domovníkem Bíbou v roce 1938 zazdili do pilíře domu v předtuše nacistické okupace. Teprve po restituci domu v roce 1991 Paukert junior ojedinělé lahve vykopal a některé jsou doposud k vidění (a některé i ke koupi) v tomto lahůdkářství. Jan Paukert mladší zahájil svou profesionální dráhu jako pikolík v podniku svého otce, vyučil se v Puppu v Karlových Varech a v Hamburku, ale rodinnou firmu už nepřevzal. Komunistický puč samozřejmě vedl ke znárodnění firmy i domu, a rodina Paukertových byla dokonce nucena žít řadu let v chatě v Hodkovičkách. Přesto se po celá čtyři desetiletí chodilo nakupovat k Paukertovi, tak silné bylo jméno zakladatelů. Jan Paukert junior pracoval po roce 1948 jako dělník v ČKD a k aktivnímu provozování rodinné firmy se již nikdy nevrátil. Ač duševně svěží, v posledních letech již ani neopouštěl dům na Hanspaulce. Rodinný podnik po restituci převzal jeho nevlastní syn Richard Švec, v místech vinárny několik let provozoval znamenitou Rybárnu Paukert známý restauratér Vladimír Šalanský (též Zlatá hruška či Hanavský pavilon). Ani jednomu z podniků se však podle dostupných informací nedařilo příliš nadějně. Snad i proto, že Národní třída není tak docela onou mimořádně rušnou tepnou jakou byla v časech, kdy nesla jméno Ferdinandova. Rodina žije z pronájmu prostor ve výstavném domě, říká Richard Švec. Přesto se ještě cosi podstatného stalo: V roce 2008 byl po rozsáhlé rekonstrukci otevřen v nové naleštěné podobě a v provozní režii Terroir Group, která vlastní například i luxusní restaurant Le terroir či restauraci Pavillon. V prostoru bývalé Rybárny se objevila jídelna s denním menu za velmi rozumné ceny. Při slavnostním otevření předseda představenstva firmy Petr Kvapil přislíbil, že lahůdkářství nabídne i exkluzivní produkty podle prvorepublikových receptů. Upozornil však: „Je těžké se dostat k recepturám. Pár receptů, které zbyly, jsme ale podrobili analýze. Nechali jsme si vyrobit párek Paukert, chceme nabízet dort Paukert a také chlebíček Paukert.“ To všechno je dnes U Paukerta k dostání včetně vlastního roastbeafu či kachní galantiny. Kromě toho se do třpytivých vitrín vrátily i slavné chlebíčky humrové. Horních deset tisíc má zase co položit na patro.
