Světoznámý britský fyzik Stephen Hawking, který byl kvůli neurodegenerativní chorobě ochrnutý, dnes ve věku 76 let zemřel. Hawking svými poznatky o vzniku vesmíru, o velkém třesku a černých dírách výrazně přispěl k rozvoji lidského poznání. Své znalosti předával i široké veřejnosti, vysoce ceněná je především jeho populárně vědecká publikace Stručná historie času.
„Byl skvělým vědcem a výjimečným mužem, jehož dílo a odkaz budou žít dlouhé roky,“ uvedly v prohlášení Hawkingovy děti s tím, že zemřel doma v Cambridge. Lucy, Robert a Tim Hawkingovi dále poznamenali, že otcova kuráž a houževnatost, které šly ruku v ruce s genialitou a humorem, byly inspirací pro lidi na celém světě.
Hawking byl dvakrát ženatý. S první ženou Jane Wildeovou měl tři děti. Rozvedl se s ní v roce 1991 a o čtyři roky později se oženil se svou někdejší ošetřovatelkou Elaine Masonovou. S druhou ženou se rozvedl v roce 2006. První manželka Jane po rozvodu Hawkinga označila za domácího tyrana, kterému musela často připomínat, že není bůh.
Lékaři Hawkingovi v jednadvaceti letech po diagnostikování amyotrofické laterální sklerózy, která napadá nervový systém a způsobuje postupné ochrnutí celého těla, dávali dva roky života. Navzdory všem prognózám se však dožil pokročilého věku, byl však paralyzován a kvůli tracheotomii přišel o hlas, mluvit pak mohl jen díky počítači.
O svém zdravotním stavu hovořil s nadhledem, když prohlašoval, že s výhlídkou na brzkou smrt žil pět desetiletí. „Smrti se nebojím, umřít ale nespěchám. Mám toho ještě tolik, co chci udělat,“ řekl.
Hawking, označovaný za nejvýraznějšího teoretického fyzika současnosti, se věnoval i kontroverzním tématům. Mimo jiné prohlásil, že lidstvo by mělo v příštích stech až dvou stech letech kolonizovat vesmír, pokud chce přežít. Za hrozbu lidské budoucnosti označil genetické inženýrství či umělou inteligenci, ale také vyspělou mimozemskou rasu, která by nás mohla považovat za nižší formu života.
Přečtěte si eseje Daniela Deyla:
Inteligence a opium
Svatý grál na dosah
V roce 2015 řekl, že „do 100 let roboti takřka ve všem nahradí a překonají lidi“. Podle Hawkinga je nástup umělé inteligence již takříkajíc za dveřmi. „Neexistuje žádný fyzikální zákon, který by bránil částicím, aby se organizovaly ještě lépe, než to dokáže lidský mozek,“ řekl s tím, že „umělá inteligence může ovládnout finanční trhy nebo vyvinout zbraně, o kterých v tuto chvíli nemáme ani ponětí“.
Převážnou část svého bádání však věnoval vesmírným černým dírám, zabýval se též takzvanou teorií všeho, tedy propojením Einsteinovy obecné teorie relativity s kvantovou mechanikou.
Hawking se narodil 8. ledna 1942 v Oxfordu - přesně 300 let poté, co zemřel Galileo Galilei. Naopak den Hawkingovy smrti připadl na výročí narození Alberta Einsteina, který přišel na světa 14. března 1879. Čtrnáctý březnový den někteří matematici slaví jako takzvaný den „pí“, tedy den Ludolfova čísla. V americkém způsobu zápisu (3/14) totiž dnešní datum odpovídá zaokrouhlené hodnotě této matematické konstanty, tedy 3,14.
