Zakladatelka firmy The Body Shop obchodující s přírodní kosmetikou byla nadšenou aktivistkou
Nejedna internetová firma vznikla v garáži, což je patrně přirozené prostředí pro uskutečnění snů mužů. Nápad vyrábět přírodní kosmetiku se pak zrodil u kuchyňského stolu. Anita Roddicková popsala vznik své firmy The Body Shop jako hledání alternativního zdroje vlastní obživy. Její manžel Gordon Roddick totiž vyrazil na americký kontinent, kde chtěl na koni podniknout velkou cestu z Buenos Aires do New Yorku, která měla trvat dva roky. A Roddicková začala prodávat přírodní kosmetiku vyráběnou podle receptů, se kterými se seznámila na cestách po Africe, Jižní Americe a Karibiku, aby měla se dvěma svými dcerami Samanthou a Justinou z čeho žít.
Recepty od původních obyvatel.
Roddicková získala nápady a návody na banánové šampony, ananasová mýdla nebo pleťové přípravky z kokosového mléka od původních obyvatel Polynésii nebo Austrálie, a to občas i velmi netradičním způsobem. V severní Africe chtěla získat recept na mastičku odstraňující ochlupení na těle, kterou používal jeden z beduínských kmenů. Byla však součástí náboženského rituálu, a proto beduínské ženy nechtěly návod prozradit. Roddicková od nich návod na odstraňování ochlupení dostala až poté, co jim ukázala, jak ji příroda vybavila.
Úspěšná snaha.
Jejím jediným podnikatelským vzděláním byla manželova rada před odjezdem, že musí mít za týden obrat nejméně tři sta liber.
Gordon Roddick se však za deset měsíců vrátil, protože se v Andách jeden z jeho koňů zřítil do propasti. Nesplnil si tedy sen, protože jeho cesta skončila předčasně. Myšlenka přírodních kosmetických produktů a férového podnikání jeho manželky se však ujala a setkala s velkým úspěchem. Za deset měsíců po otevření první filiálky Roddicková založila další a dnes jich má The Body Shop přes dva tisíce po celém světě a ve více než 50 zemích. A nákup v prodejnách Body Shop je dodnes spojen nejen s přírodními produkty, ale i s pocitem nakupujícího, že trochu přispěl ke zlepšení stavu světa.
Vznik The Body Shop.
Anita Roddicková se narodila 23. října 1942 v anglickém Littlehamptonu v rodině italských imigrantů. Rodiče vlastnili malé bistro u Brightonu, kde také v roce 1976 otevřela první obchod.
Inspiraci pro název podniku - The Body Shop - si přivezla ze Spojených států, kde se tak nazývají opravny automobilových karoserií. V angličtině však slovo body znamená také mrtvolu, což okamžitě vyvolalo spor s jejími sousedy. Byli to majitelé pohřebního ústavu, a proto nebyli právě nadšení tím, že v jejich sousedství někdo nabízí na prodej mrtvá těla. Typická, tmavě zelená barva loga firmy byla také nouzovým řešením. Anita Roddicková totiž hledala tmavou barvu, aby zakryla skvrny na stěnách ve svém obchodě.
Morální podnikání.
Dlouho předtím, než se ochrana životního prostředí dostala do povědomí širší veřejnosti, začala Roddicková uskutečňovat své pojetí etického a morálního podnikání. Její ekologické produkty jsou vyráběny, aniž by byly prováděny laboratorní pokusy na zvířatech, z přírodních látek. Jejich obaly jsou vratné nebo znovu použitelné. Toto řešení ji napadlo při vzpomínce na dětství, kdy její rodiče za druhé světové války í po ni kvůli hmotné nouzi nevyhazovali lahve a pevné obaly, ale znovu je používali.
Důraz na sociální soudržnost.
Anita Roddicková byla zcela přesvědčená, že velké firmy mohou vykonat pro společnost mnoho dobrého. Proto vytrvale zdůrazňovala, že firmy, které nejednají morálně, ale popohání je jen snaha po stále větším zisku, škodí v konečném důsledku samotnému obchodu.
Toto přesvědčení se pak snažila důsledně dodržovat i ve vlastním životě. V osmdesátých letech minulého století hledala místo pro továrnu na výrobu mýdla a ve skotském Glasgowě si vybrala jednu ze sociálně nejslabších čtvrtí, v níž žilo 27 tisíc obyvatel a ve které byla sedmdesátiprocentní nezaměstnanost.
Po zahájení výroby pak podle principu, že nejdůležitější není maximalizovat zisk, ale snažit se zachovat a podporovat sociální soudržnost společenství, putovalo 25 procent ze zisku do obecní pokladny. Vedle továrny vznikla také dvě centra: jedno pro děti pracujících rodičů a druhé pro setkáváni starších spoluobčanů.
Činnost v celém světě.
Roddicková neomezovala svou aktivistickou činnost jen na Velkou Británii. Její úsilí o obranu lidských práv proniklo i za hranice vzdálených zemí, které byly mnohdy stejně exotické jako přírodní přísady v jejích kosmetických produktech.
Podporovala iniciativy v Nigérii, které upozorňovaly na porušování lidských práv a na katastrofální ekologickou situaci týkající se znečištění, již způsobila těžba ropy v této africké zemi.
Velký důraz kladla na dlouhodobé a oboustranně výhodné obchodní vztahy, zejména s malými dodavateli. V rámci programu „pomoc obchodem“ se snažila tyto drobné dodavatele podporovat, a zajistit tak v jejich regionu hospodářský růst, který v konečném důsledku prospíval celému společenství. Tento program byl spojen s dalšími aktivitami, díky nimž vznikly vzdělávací a zdravotnické projekty v Nepálu a v oblasti Amazonky.
Kritika velkého byznysu.
Roddicková tvrdě kritizovala svět velkého byznysu a myslela si o něm jen to nejhorší. Obchodní praktiky mezinárodních koncernů označovala za „finanční fašismus“, a vstup své firmy na burzu v roce 1984 proto považovala za největší osobní chybu.
Nebyla proto ušetřena zdrcující kritiky a obvinění ze zrady vlastních ideálů, když loni prodala svůj podíl v The Body Shop francouzskému kosmetickému gigantu L’Oréal. Zareagovala však, jak bylo zvykem v celém jejím předchozím životě. Zcela podle lidové moudrosti, že „peníze si do hrobu nevezmeš“, věnovala přes svoji nadaci jeden a půl milionu eur Amnesty International a se zbytkem vlastního jmění v hodnotě mnoha milionů dolarů měla velké plány. Mimo jiné chtěla rozbít Světovou obchodní organizaci (WTO) a zaměřila se také na zbrojní průmysl.
Boj proti nespravedlnosti.
V milionech dolarů získaných prodejem firmy The Body Shop viděla především možnost, jak ovlivnit a odsuzovat nespravedlnost ve světě. V roce 1999 zahájila kampaň „konopí je možnost, a ne droga“ (hemp is hope, not dope), jejímž cílem bylo zlepšit obecné povědomí o jeho využití. Současně zvýšila počet produktu v prodejní nabídce, jejichž součástí je tato přírodní látka.
Roddicková se zúčastnila demonstrací v americkém Seattlu, kde vyjádřila nesouhlas s ekonomickou politikou WTO a jejími důsledky pro země třetího světa, a protestů proti francouzským jaderným raketám. Ani po sedmdesátém roce života neztratila nic ze svého elánu veřejně se angažovat - byl stejný jako v mládí, kdy ji v Jihoafrické republice zatkla policie, protože navštívila černošský jazzový klub, což v době apartheidu a rasové segregace bylo zakázané.
Diskriminace žen.
V poslední době se soustředila na potírání dětské práce a domácího násilí. K jejím stálým tématům patřila diskriminace žen a rasismus v kosmetickém průmyslu. Neustále upozorňovala na skutečnost, že se kosmetické koncerny soustřeďují jen na ženy kolem třiceti let, přičemž šedesátileté zcela ignorují - a to navzdory nezměnitelnému faktu, že všichni stárneme. A také na to, že modelky musejí mít evropskokavkazké rysy, přestože to jsou černošky nebo Asiatky, a že ženy z pralesních kmenů Jižní Ameriky nebo z původního australského obyvatelstva jsou proto v globální reklamní estetice neustále diskriminovány.
Vážná nemoc.
Letos v únoru Roddicková oznámila, že trpí hepatitidou typu C, kterou byla zřejmě nakažena v roce 1971 při transfuzi krve během porodu druhé dcery Samanthy. Vyjádřila se k tomu tak, že žije za „stalého uvědomování vlastní smrtelnosti“.
Anita Roddicková zemřela 10. září 2007 ve věku 64 let na krvácení do mozku v nemocnici Svatého Richarda v jihoanglickém Chichesteru.
Opravdová průkopnice.
Roddicková vystudovala pedagogiku a získala mnoho cen a mezinárodních vyznamenání - kromě jiných jí také britská královna Alžběta udělila titul Lady britského impéria.
Po její smrti britský premiér Gordon Brown prohlásil, že Anita Roddicková zůstane ve vzpomínkách nejen jako aktivistka za lidská práva, ale především jako úspěšná podnikatelka. A označil ji za opravdovou průkopnici své země, protože pomohla uvést na trh ekologické produkty pro širokou veřejnost.
Popisek 1: Síť po celém světě. Jedna z poboček firmy The Body Shop v Jižní Koreji.
Popisek 2: Zanech svůj otisk. Majitelka The Body Shop Anita Roddicková upozorňovala i na porušování lidských práv, tentokrát v centru bývalého prezidenta USA Jima Cartera v Atlantě společně s dalajlamou (uprostřed) a ředitelem Nadace Social Enterprise Development (SEND), působící v západní Africe, Samuelem Zanem Akogolou z Ghany.
