Zemské volby v Sasku podle odhadů vyhráli křesťanští demokraté (CDU) kancléřky Angely Merkelové, stejné hlasování v Braniborsku pak demokraté sociální (SPD). Obě strany celoněmecké vládní koalice CDU/CSU a SPD ale v obou východoněmeckých spolkových zemích výrazně oslabily, za skutečného vítěze se tak dá označit protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD), která jak v Sasku, tak v Braniborsku skončila druhá.
Ve čtyřmilionovém Sasku, které leží u českých hranic, získala CDU podle odhadů 32,5 procenta hlasů a AfD 27,8 procenta. S velkým odstupem za nimi skončili Levice s 10,1 procenta, Zelení s 8,4 procenta a SPD se 7,8 procenta.
Jak pro křesťanské, tak pro sociální demokraty je to nejhorší výsledek v saských zemských volbách od znovusjednocení Německa v roce 1990, pro SPD dokonce nejhorší v jakýchkoliv zemských volbách. Své dosavadní maximum na zemské úrovni naopak hlasováním v Sasku překonala AfD, která tam téměř ztrojnásobila výsledek z roku 2014 (9,7 procenta). O něco posílili také Zelení, výrazně - téměř devět procentních bodů - naopak ztratila Levice.
Podobné trendy jsou patrné i ve 2,5milionovém Braniborsku, kde podle odhadů doplněných o průběžné výsledky vyhrála SPD s 26,1 procenta hlasů před AfD s 23,7 procenta. Do zemského sněmu půjde i CDU s 15,7 procenta, výrazně oslabená Levice s 10,7 procenta, posílení Zelení s 10,6 procenta a poprvé zřejmě také konzervativní Svobodní voliči (FW) s pěti procenty.
Také ve spolkové zemi Braniborsko, která obklopuje Berlín, jak SPD, tak CDU znovu o něco níže posunuly hranici svého minima. Naopak AfD, kterou hlavně na východě Německa mnozí pozorovatelé považují za pravicově populistickou až radikální a kterou nezřídka podporuje i bývalý český prezident Václav Klaus, v Braniborsku dosáhla svého rekordu. Stejně tak i Zelení.
Čtěte: Proč Němcům vadí nominace Christine Lagardeové do čela ECB?
Řada voličů dala podle politologů svým hlasováním najevo, že nejsou zcela spokojeni s vývojem po pádu komunistické Německé demokratické republiky (NDR), za který podle nich právě CDU a SPD nesou největší zodpovědnost. Alespoň jedna z těchto stran vždy za posledních 29 let vládla na celoněmecké úrovni, Sasko po celou tuto dobu vedl premiér z řad CDU, Braniborsko zase ministerský předseda za SPD. Vedle přetrvávajících rozdílů mezi východem a západem Německa hrála v předvolební kampani velkou roli také témata migrace, ekologie, školství a sociálního zabezpečení.
V obou spolkových zemích, kde letos výrazně stoupla volební účast, se po hlasování budou měnit vládní koalice. Jak vláda CDU a SPD v Sasku, tak kabinet SPD a Levice v Braniborsku přijdou o většinu v zemském sněmu. V obou zemích by se proto stávající koalice mohly rozrůst o Zelené. Ve hře jsou ale i další varianty.
Dopady hlasování v obou spolkových zemích se dají očekávat i na celoněmecké úrovni, kde by mohly dál zvýšit tlak na už tak oslabenou koalici CDU/CSU a SPD, jejíž strany v posledních dvou letech utrpěly sérii porážek. Zejména uvnitř sociální demokracie mohou po debaklu v Sasku znovu zesílit hlasy, že nelze nadále setrvávat ve velké koalici, která spolkové republice vládne už potřetí za poslední čtyři volební období.
Čtěte také:
Německá ekonomika dál slábne, Berlín připravuje stimulační opatření
Německo loni udělilo skoro tisíckrát víc azylů než Česko
Za podporu uprchlíků e-mail „od Hitlera“. Šéf Siemensu čelí výhrůžkám neonacistů
Německo zruší solidární daň pro většinu plátců. Zavedena byla po znovusjednocení země
