Zemský ráj to na pohled

Co si myslíte o návrhu odborů řešit nezaměstnanost 38hodinovým pracovním týdnem?

• jsem pro 20,2 %

• jsem proti 5,8 %

• nevím, nemám názor 74,0 %

Je receptem na nezaměstnanost zavedení 38hodinového pracovního týdne? Takřka tři čtvrtiny účastníků Manažerského barometru na tuto otázku nemá překvapivě jednoznačnou odpověď. Více než pětina respondentů by byla pro. První z nich k tomu podotýká: „V zásadě jsem pro. Faktem však zůstává, že to využijí převážně ti, kteří již dnes sledují každou minutu, kterou stráví v zaměstnání. Ti, kteří tam tráví noci a dny, na tom jenom prodělají. Osobně to ale vidím tak, že pokud toto bude možné, využijeme takového opatření k vnitřním úsporám. Jsem si ale jistý, že žádný výrazný nárůst zaměstnanců z tohoto titulu nenastane.“ Další příznivec kladné odpovědi konstatuje: „Dost dobře se to osvědčilo v devadesátých letech v Německu, zejména tam, kde vyjednavači zaměstnavatelů a odborářů našli společnou řeč - například v koncernu Volkswagen. Byl jsem tehdy tomu procesu dost nablízku a myslím, že je to rozumný nástroj. (Mělo to samozřejmě poněkud jiný rozměr: čtyřdenní pracovní týden a zároveň nevím přesně už jaké, ale tuším, že deseti- nebo dvacetiprocentní snížení základní mzdy.) Dohoda o takovém modelu zabránila propuštění tisíců lidí z práce.“
Z tábora odpůrců rozšíření volného času, kterých bylo necelých šest procent, ale zazněly rozezlené hlasy. Jeden ředitel například uvádí: „Je to neliberální opatření, které nepodporuje snahu a soutěživost a navíc je pro nás, kteří většinou pracujeme deset i více hodin, abychom si zasloužili svou odměnu, těžko pochopitelné.“
Na francouzský příklad upozorňuje další dotazovaný: „To - proboha - nikdo nevidí, kam takovéto záchvaty socialistické demence přivedly třeba Francii? Pracovní týden se zkrátil na 35 hodin, nezaměstnanost zůstala stejná, nebo dokonce mírně vzrostla a francouzské firmy ztratily další část své - beztak již bídné – konkurenceschopnosti.“
Černé vize nastínil i tento respondent: „Hned poté začnou fungovat neúprosné ekonomické zákony: Některé podniky zbankrotují rovnou, protože osobní náklady jsou všude podstatnou součástí nákladového rozpočtu. Další podniky budou muset zvýšit ceny svých produktů, čímž ztratí konkurenceschopnost a zbankrotují o něco později. Většina zahraničních investorů přesune své podniky do zemí s nižšími náklady (v dnešní době je to poměrně jednoduché). Pro část místních menších a středních podnikatelů přestane být únosné podnikat a dávat lidem práci, takže dočasně přeruší činnost svých firem, propustí zaměstnance a odletí na Barbados, aby z kapitálových výnosů z dosud vydělaných peněz v teple přežili nejhorší časy.
Do důsledku promyslel odpověď další manažer: „Míra nezaměstnanosti se tím asi tak zdvojnásobí. Stát nebude vůbec schopen vyplácet podpory v nezaměstnanosti a sociální dávky a zbankrotuje. Statisíce zbídačelých lidí vezmou útokem Úřad vlády, Parlament ČR a sídla politických stran. Předáci odborů a prozíravější politici dávno před tím uprchnou se sponzorskými dary v hotovosti do Paraguaye, aby v klidu dožili v sídlech po zemřelých nacistických válečných zločincích. Ti méně prozíraví zůstanou doma a budou lynčováni. Moci v České republice se chopí armáda po vzoru generála Pinocheta. Zavede stanné právo. Bude zavedena cenzura v médiích a jejím prvním krokem bude zákaz vysílání telenovel. Někteří lidé tak začnou pracovat i dopoledne. Konečně začne platit zemský ráj to na pohled.“
Aby se odboráři přestali řídit heslem „z cizího krev neteče“ doporučuje tento ohlas: „Našim odborářům doporučuji, aby své geniální návrhy zaváděli do firem, které si sami založí za své vlastní peníze a dále nezamořovali již tak velmi pokřivené podnikatelské prostředí v této zemi.“
A poslední příspěvek zní: „Jsem proti této další hlouposti z dílny ČSSD. Nikde na světě to nepřineslo výsledky. Přitom recept na snížení nezaměstnanosti je stále stejný:
- zajistit dopravní dostupnost regionů a tím zvýšit obsazenost průmyslových zón, které v důsledku chybějící dopravní infrastruktury většinou zejí prázdnotou - platí prioritně zejména pro Ostravu a celý Moravskoslezský kraj,
- snížit daně, zjednodušit daňové zákony,
- snížit DHP na maximálně 16 procent (obdoba Francie),
- snížit státní byrokracii, snížit počet státních úředníků na polovinu a ubrat jim kompetence,
- důsledná důchodová reforma,
- redukce mandatorních výdajů státního rozpočtu podle příkladu Slovenska.“

Odpovědělo 104 manažerů