ODS hraje o svou existenci. Pomoci jí má dlouholetá politička, která se neušpinila, ale ani nezazářila
Na tento okamžik končící premiér Petr Nečas nikdy nezapomene. Je středa 12. června večer, a zatímco on opouští Strakovu akademii, po celé zemi se rozjíždí série zatýkání a domovních prohlídek. Jen hodiny ho dělí od okamžiku, kdy bude muset oznámit svou rezignaci. Začíná největší skandál, do kterého se kdy český premiér a jeho vládní strana namočila. A začíná období, kdy musí ODS vymyslet cokoli, aby ji za rok vůbec někdo volil.
Strana, která je v troskách, musí velmi brzy zmobilizovat síly na obecní, senátní, sněmovní a evropské volby. Už na jaře byla kdysi dominantní ODS podle průzkumů agentur CVVM a STEM čtvrtá za komunisty a ve sněmovně by obsadila 18 křesel. Po volbách v roce 2010 měla strana 53 křesel a i to byl sestup o 28 poslanců.
Hledá se klid Občanští demokraté vybrali jako svého spasitele, který je má vytáhnout z krize, Miroslavu Němcovou. Někdejší členka městského zastupitelstva a knihkupkyně ze Žďáru nad Sázavou kromě sněmovny nikdy žádný politický tým neřídila. Platí ale také, že v ODS neměla nikdy s nikým velké rozpory. A to ani tehdy, když vystupovala proti stylu Mirka Topolánka. „Cítím potřebu vrátit voličům i členům ODS důvěru, kterou do strany patnáct let mého politického života vkládali,“ okomentovala své rozhodnutí ucházet se o premiérské křeslo. ODS její volbou dává najevo, že nehledá nové zásadní myšlenky a směr, ale zejména klid. Možná rovněž osobu, která nebude podléhat vlivu silných osobností typu ministra průmyslu Martina Kuby nebo ministra financí Miroslava Kalouska, kterému se to povedlo zejména u premiéra Nečase.
Němcovou v roli premiérky čekají nelehké úkoly. Bude se muset poprat s tendrem na dostavbu Temelína, bude muset prosadit rozpočet se zhruba stomiliardovým schodkem, řešit spor mezi prezidentem a ministrem zahraničí o jmenování velvyslanců nebo třeba se postavit proti případnému vydání Petra Nečase sněmovnou k trestnímu stíhání.
V první řadě bude muset jmenovat nové nebo staronové ministry. A popasovat se s opozicí. „Zdá se, že krize ODS je mnohem hlubší, než jsme si mysleli. Navrhnout uprostřed recese ekonomicky nekompetentní premiérku bez sebemenších exekutivních zkušeností je riziko pro celou zemi,“ tvrdí předseda ČSSD Bohuslav Sobotka.
Pověřený předseda ODS Martin Kuba oponuje. „ODS považuje Miroslavu Němcovou za zkušenou političku s odpovídajícím morálním i politickým kreditem, za ženu s dlouhodobě ukotvenými pravicovými názory.“
Zato jisté výhrady měl ministr dopravy Zbyněk Stanjura, třebaže je neřekl veřejně. Chtěl až moc První místopředseda Kuba se ostatně netají, že to byl on, kdo za Němcovou s nápadem, aby se stala premiérkou, přišel. Nebyl to pro něj zřejmě lehký krok: jako první místopředseda pracoval sám několik měsíců na tom, aby se Nečasovým nástupcem stal on. Vystupoval jako lídr, chrlil kolem sebe nápady tak horečně, až to vzbuzovalo nejistotu, zda to nejsou prázdné fráze.
Jakmile například vstoupil do kin film o nekalých praktikách podomních obchodníků Šmejdi, slíbil zřídit spotřebitelské ombudsmany. Když se rozhořel spor klientů s bankami o vracení bankovních poplatků, sliboval lidem odpustit soudní výlohy. Sliboval i zřízení obchodních velvyslanců, kteří mají na českých ambasádách v zahraničí pomáhat exportu, osekání povinností mít na budovách energetické štítky nebo více letů do Tatarstánu. A se žádným nápadem se nebál pochlubit před kamerami.
Šance prvního místopředsedy ODS vynulovala však jeho blízkost Pavlu Dlouhému, vlivnému zákulisními hráči jihočeské ODS.
TOP 09 dokonce pohrozila ODS předčasnými volbami, pokud bude chtít Kubu prosadit. Na rozdíl od ODS se TOP 09 voleb bát nemusí, její preference jsou nahoře. Ví to i ČSSD, která o předčasných volbách se stranou jednala a shodla se, že slovy šéfa ČSSD Bohuslava Sobotky „v určité fázi politického vývoje by to bylo řešením“.
Sólo pro Zemana Jak se situace vyvine, má v rukou prezident Miloš Zeman. Pro něj je to první test jeho „aktivního prezidentství“, které si před volbou vytyčil. Miroslavě Němcové hned ve svém prvním komentáři neulehčil situaci. Uvedl, že ji bere jako kandidátku, nikoli budoucí premiérku. Ona se zase nikdy netajila tím, že považuje Zemana za „mocichtivého“.
Zeman se dosud výslovně nevyjádřil, že si žádá pokračování koalice. Předčasné volby se mu nelíbí. Odůvodnil to zejména tím, že v případě jejich konání by spadlo „pod stůl“ zhruba 100 zákonů, které jsou rozpracované. Stát by za hlasování navíc musel vydat kolem půl miliardy korun, které by Zeman považoval za „vyhozené do vzduchu“.
Předčasné volby by nyní nevyhovovaly ani jeho Zemanovcům. Potřebují ještě čas na získání preferencí, aby bezpečně přesáhli pětiprocentní hranici a dostali se do sněmovny.
Pokud by koalice neobstála a nezískala pod vedením Němcové ve sněmovně důvěru, zřejmě by pak prezident preferoval vznik úřednického kabinetu, který by jeho vlivu podléhal daleko více než obnovený kabinet pod vedením ODS.
Sociální demokraté mezitím začali shánět 120 hlasů nutných k rozpuštění sněmovny, což by vedlo k předčasným volbám. Mimořádnou schůzi, která by měla o rozpuštění sněmovny rozhodnout, chtějí sociální demokraté svolat v příštím týdnu, pokud budou mít pro svou iniciativu dostatečnou podporu. Zatím se jim přihlásila jen KSČM a Věci veřejné. Své řešení má Zeman oznámit zkraje tohoto týdne.
Kapitola první?
Petr Nečas oznámil svou rezignaci 17. června po jednání grémia strany, skončila tím i jeho vláda. Stalo se to poté, co vyšlo najevo, že šéfka jeho kabinetu Jana Nagyová nechala Vojenským zpravodajstvím sledovat premiérovu ženu Radku. Po sérii zatýkání skončilo ve vazbě sedm z osmi obviněných v kauze bývalých poslanců Petra Tluchoře, Ivana Fuksy a Marka Šnajdra, kteří složili mandáty loni v listopadu kvůli sporům o vládní daňový balíček. Zákonodárci byli podle vyšetřovatelů ke svému odstoupení motivováni nabídkou členství v managementu Českých drah, Čepra a Českého Aeroholdingu, což vyšetřovatelé považují za korupční jednání. V této kauze je obviněna i Nagyová, která čelí obvinění z podplácení. Mezi další obviněné patří bývalý šéf Vojenského zpravodajství a současný šéf Správy státních hmotných rezerv Ondrej Páleník, plukovník Vojenského zpravodajství Jan Pohůnek a bývalý náměstek ministra zemědělství Roman Boček. Obviněn, ale stíhán na svobodě, je ještě šéf Vojenského zpravodajství Milan Kovanda.
Rok a půl trvající vyšetřování, které začalo šetřením skupiny složené z lobbistů Romana Janouška, Tomáše Hrdličky, Ivo Rittiga a Jiřího Tomana, dozoruje od počátku Vrchní státní zastupitelství v Olomouci namísto Prahy, protože existovalo podezření, že se na trestné činnosti podílel také tehdejší žalobce z pražského vrchního státního zastupitelství Libor Grygárek.
Strana, která je v troskách, musí velmi brzy zmobilizovat síly na obecní, senátní, sněmovní a evropské volby. Úkoly nejsou malé: na řešení čeká Temelín, válka o velvyslance či boj o Nečase.
O autorovi| Petr Weikert • weikert@mf.cz
