Bojko Borisov se tvářil velmi vážně. Konzervativní bulharský premiér se na počátku července dostavil na summit nejtěžších vah Evropské unie v bojovné náladě. „Angela Merkelová je šéfem CDU, ne šéfem EPP,“ prohlásil těsně po příjezdu v reakci na otázku novinářů, jestli Sofia podpoří německý návrh na obsazení pozice předsedy Evropské komise (EK) Manfredem Weberem, lídrem zmíněné Evropské lidové strany (EPP).
Odhlédneme-li od skutečnosti, že Borisov neměl pravdu (v roli šéfky německých křesťanských demokratů už od zimy sedí Annegret Krampová-Karrenbauerová), ukázal jeho sveřepý tón leccos z atmosféry, v níž Evropská unie rozhodovala o svých nových špičkách.
Leitmotivem byla otázka, do jaké míry se podaří Angele Merkelové ustát na sklonku kariéry tlak ze všech možných stran a protlačit do funkcí „své“ lidi.
Natěšený Macron
Odpověď není jednoznačná. Donald Tusk, odstupující šéf Evropské rady, si liboval, že „každý může říci, že dosáhl nějakého vítězství. Emmanuel Macron, jenž v posledních týdnech před summitem otevřeně agitoval proti Berlínu, si mnul ruce: „Tato dohoda je ovocem hlubokého francouzsko-německého porozumění a naší schopnosti pracovat se všemi evropskými lídry,“ citoval francouzského prezidenta list Financial Times. „Toto rozhodnutí je dokladem toho, že Evropu nerozdělujeme - ani geograficky, ani politicky.“
Ilona Švihlíková: Proč Němcům vadí nominace Christine Lagardeové do čela ECB
Angela Merkelová neříkala nic. Kancléřka odjela domů ve stavu zjevného vyčerpání; týden poté musela přijmout nově zvolenou dánskou premiérku Fredriksenovou vsedě. Svůj názor na nerozborné přátelství s Francouzi komentovala již pár týdnů předtím, když s Macronem v Cáchách podepisovala na totéž téma novou dohodu. „Ukázal se rozdíl našich mentalit a rozdíl v tom, co každý z nás od spolupráce očekává,“ řekla. Z jejích vždy zdvořilých úst to znělo jako velmi ostře formulovaná kritika Macronova naleštěného telegenického stylu. „Macron je pořád já, já, já,“ vyjádřil se později méně diplomaticky pro Der Spiegel nejmenovaný člen jejího týmu.
Macron však měl skutečný důvod ke spokojenosti. V boji o nejcennější funkci, šéfa Evropské komise, se mu podařilo Weberovu kandidaturu zablokovat, ačkoli na ni Merkelová osobně tlačila. Pro Francii navíc získal křeslo první dámy Evropské centrální banky v podobě Christine Lagardeové a další pozice obsadili socialisté, k nimž má blízko. (Jen východní Evropa přišla zkrátka, i se svým bojovným Bulharem Bojkem Borisovem.)
Věrná pobočnice
V Macronově triumfalismu však trochu zanikla skutečnost, že nejdůležitější místo připadlo Ursule von der Leyenové, nejvěrnějšímu spojenci Angely Merkelové, jaký dnes na světě existuje. Platí to doslova: Ursula von der Leyenová byla jediným člověkem, který strávil s Merkelovou ve vládě celou dobu od jejího prvního zvolení v roce 2005.
Němečtí pozorovatelé připisují takovou trvanlivost klíčovému znaku politické kariéry von der Leyenové, jímž je schopnost nenadělat si nepřátele - a především nenaštvat kancléřku samotnou. To neznamená, že by za sebou neměla kontroverze. Coby ministryně obrany se musela bránit nařčení, že finančně svůj sektor zanedbává. Vzhledem k často přetřásané averzi, již k Bundeswehru chová sama Merkelová, to však pro ni nebylo zničující. Jindy si vysloužila přezdívku Zensursula, když chtěla prosadit přísnější zákaz internetové pornografie.
| Funkce v EU | |
|---|---|
| Důležité | • Evropská komise - Ursula von der Leyenová (Německo, progresivní křídlo konzervativní CDU) |
| • Evropská centrální banka -Christine Lagardeová (Francie, původně pravý střed) | |
| Méně důležité | • Prezident Evropské rady -Charles Michel (Belgie, liberál) |
| • Ministr zahraničí a bezpečnosti EU - Josep Borrell (Španělsko, socialista) | |
| Ještě méně důležitý post | • Předseda Evropského parlamentu - David-Maria Sassoli (Itálie, levý střed) |
Deník Die Welt však našel za čtrnáct let jejího kabinetního působení jediný případ, kdy ji kancléřka otevřeně kritizovala. Bylo to v roce 2013, kdy von der Leyenová coby ministryně práce řekla, že by bylo dobré po Řecku požadovat záruky na půjčky, jež tehdy Atény potřebovaly, aby udržely nos nad vodou.
Krátce poté Merkelová dala von der Leyenové na starost ministerstvo obrany, tradičně nepopulární resort. (To je týž osud, jenž stihl Krampovou-Karrenbauerovou: po několika přešlapech má coby čerstvá ministryně obrany prokázat, že je schopná kancléřské kandidatury.) Ursula von der Leyenová v něm vydržela déle než její předchůdci; odešla až nyní za lepším do Bruselu.
Co tedy můžeme od von der Leyenové čekat? Trochu napovědělo její vystoupení před Evropským parlamentem, jenž se i podle něho rozhodoval, zda ji do čela komise schválí. Server Politico.com ji sepsul, řka, že „nevěděla mnoho a slíbila ještě méně“. Na její obranu však dodal, že měla na přípravu pouze deset dnů. Její jméno totiž padlo až během třetího kola výše popsaného eurohandrkování o křesla, do té doby s ní do funkce nikdo napočítal, ji samotnou nevyjímaje.
Zrádná matematika
Její volba pak jen zdůraznila nejvýraznější rys nového uspořádání sil, jímž je roztříštěnost. Parlamentní aritmetika říkala, že ke schválení měla von der Leyenová potřebovat coby kandidátka konzervativních lidovců nejen hlasy středových stran (tedy kromě „své“ EPP i socialistů), nýbrž i buď hlasy ekologů na levém, či euroskeptiků na pravém kraji spektra.
Dopadlo to těsněji, než mělo: namísto zhruba 500 hlasů, s nimiž EEP počítala, se jich sešlo jen 383. Podle všeho byli nakonec pro europoslanci polské PiS a maďarského Fideszu, zatímco mnozí členové EEP se rozhodli von der Leyenovou nepodpořit.
Nový šéf Evropské rady Michel: Výzvy před EU jsou zároveň příležitostmi
Důvodem mohlo být, jak píše třeba server Euobserver.com nebo znovu Financial Times, že von der Leyenová byla ve svém vystoupení (mnoho dalšího europoslanci v ruce k posouzení neměli) skoupá na podrobnosti - s výjimkou jediné oblasti, a tou jsou emise. Oznámila, že chce, aby se Evropa do roku 2050 stala prvním uhlíkově neutrálním světadílem. Do roku 2030 pak chce snížit emise o 55 procent současného stavu.
To ilustruje hodně problémů najednou. Zaprvé, mnoho poslanců EEP vnímalo takové cíle za nepřijatelnou úlitbu zeleně naladěné levici; jejím příslušníkům to však bylo málo. Zároveň po volbě vyvstalo podezření, že von der Leyenová bude zavázána polským a maďarským nacionalistům, což ovlivní její zápal, s nímž bude dohlížet na dodržování demokratických pravidel a lidských práv obecně a v řečených zemích obzvlášť.
Obojí podezření bude komisi do jisté míry omezovat. Lze si snadno představit, že von der Leyenová sice získala nepatrnou většinu (devíti hlasů) při volbě, ale při prosazování jednotlivých zákonů s ní nebude moci automaticky počítat. To může už tak komplikovaný rozhodovací proces dále protahovat.
A pak je tu samozřejmě kardinální otázka obsahu. Je možné, že nová předsedkyně Evropské komise vynaloží veškerý svůj politický kapitál na prosazení redukce emisí. Chce za tím účelem generování emisí prodražit, rozšířením trhu s povolenkami počínaje a cly na dovoz ze zemí přespříliš uhlíkově neposlušných konče.
Prosadit něco takového a nepřijít přitom o politický konsensus na straně jedné a o konkurenceschopnost na straně druhé by byl velký úkol i pro zkušenější a respektovanější politickou figuru, než jakou je dnes Ursula von der Leyenová. Ale i kdyby se to vše nakrásně povedlo a Evropa se stala prvním kontinentem s nulovou uhlíkovou stopou, pořád to znamená právě jen tolik: totiž že třináct čtrnáctin světové populace se ničím takovým řídit nebude.
Kritici proto dnes tvrdí, že si nově zvolená šéfka EK měla ukousnout menší a snadněji sežvýkatelné sousto. Jestli mají pravdu, to se budeme dovídat během následujících pěti let prakticky každý den.
Dále čtěte:
Von der Leyenová představila své vize: boj s klimatickou změnou a posílení sociálního rozměru EU
Výborná zpráva i pohrdání voliči. Nominace von der Leyenové vzbudila v Česku rozporuplné reakce
Problematické dotace. Češi evropské peníze využívají často neefektivně, shodují se analytici
Británie odejde z EU do listopadu, myslí si šéf EK Juncker
Babiš škrtá rozpočet na předsednictví EU. Výdaje chce snížit na 1,3 miliardy korun
