V Česku chybějí jesle i flexibilní pracovní podmínky Mladé Češky mizejí z trhu práce. Jedná se dokonce o největší propad v rámci Evropské unie. V případě vysokoškolaček to přitom znamená zmařenou nejen příležitost, ale i investici státu. Co je příčinou? A jak tuto situaci řešit? O tom se debatovalo na setkání Euro Business Breakfast na téma genderové rovnoprávnosti v byznysu s eurokomisařkou Věrou Jourovou. Akce se konala v pražské restauraci Mlýnec.
„Pokud nám ženy v rozhodující době mezi 24.
a 34. rokem mizejí z trhu práce, protože se starají o děti, tak pak chybějí,“ uvedla na setkání eurokomisařka Jourová, do jejíhož portfolia problematika spadá. Česko se přitom řadí na ten špatný konec pomyslného žebříčku. Alarmující je podle Jourové i to, že se propad týká vysokoškolsky vzdělaných Češek, do kterých společnost v rámci jejich studia investovala.
Co je příčinou?
Otázkou je, co je příčinou této situace. Podle analytika týdeníku Euro Miroslava Zámečníka za to může nastavení daňové soustavy a legislativy. Před rokem 1989 byla participace žen na pracovním trhu zásadní. Srovnávat se mohla třeba s tehdejší NDR. A přizpůsobené tomu byly i sociální služby, tedy kapacity jeslí a školek. Po revoluci se ale rapidně snížily. „Během jedné generace jsme se z jednoho extrému dostali do druhého. A s kulturou to nemá nic společného,“ tvrdí Zámečník. I rozdíly v platech mužů a žen se podle něj odvíjejí od nastavení systému tak, že činí pro Češky s nižšími příjmy rodičovskou péči relativně snesitelnou.
Představa, za jak dlouhou dobu po narození dítěte by se žena měla vrátit do práce, se přitom napříč evropskými zeměmi různí. Například skandinávské země se podle Jourové s problematikou dobře popasovaly. A dnes je na samotné ženě, za jak dlouho se vrátí do pracovního procesu. Změn by se přitom mohly dočkat i další země. „Připravuji balíček investic do jeslí, zlepšení služeb i podporu fl exibilních pracovních podmínek. Žijeme v digitální době, plno věcí lze dnes dělat na dálku,“ popisuje Jourová své plány.
Ženy ve vedení
S genderovou rovností v byznyse se pojí i otázka zastoupení žen ve vedoucích pozicích. Zatímco na nižších pozicích není tak těžké ženy nalézt, čím se stoupá výše, tím je žen méně a méně. Už předchůdkyně Jourové Viviane Redingová tak přišla s myšlenkou legislativního tlaku na podniky. A to v podobě dnes tolik diskutovaných kvót pro ženy v dozorčích radách firem kotovaných na burze.
„Za mé éry jsme z toho udělali genderově neutrální věc. To znamená, že směrnice neříká, že pohlaví je kvalifi kace,“ uvedla Jourová. Na základě genderu se tak rozhoduje jen v případě, kdy jde o srovnatelné kandidáty.
Pak by měl dostat přednost ten, jehož pohlaví je v boardu podreprezentováno. Teoreticky se tak může jednat i o muže. Směrnici se ovšem eurokomisařce zatím nedaří prosadit. Jourová tak chce spustit plán B, tedy oslovovat firmy napřímo.
Diverzita firmám prospívá i podle Drahomíry Mandíkové, ředitelky firemních vztahů a komunikace pro Česko a Slovensko Plzeňského Prazdroje. „Když dnes chce být byznys úspěšný, potřebuje různé názory a pohledy,“ popsala na setkání s tím, že to platí i pro tak zdánlivě mužskou záležitost, jako je pivovarnictví.
Tento sektor je sice zaměřen primárně na muže jako konzumenty, jenže mezi zákazníky patří i ženy. Ty navíc často rozhodují o nákupech i o tom, co bude pár pít v restauraci.
O autorovi| Markéta Žižková zizkova@mf.cz
