Ženy nejsou přítěž, ale přínos

ROVNÉ PRACOVNÍ PŘÍLEŽITOSTI To, že nešidíte na daních, vedete svou firmu odpovědně a neokrádáte zákazníky ani své zaměstnance, ještě neznamená, že je ve vašem podniku vše v pořádku. Tvrdí to organizátoři Soutěže o nejlepší firmu s rovnými příležitostmi.

ROVNÉ PRACOVNÍ PŘÍLEŽITOSTI To, že nešidíte na daních, vedete svou firmu odpovědně a neokrádáte zákazníky ani své zaměstnance, ještě neznamená, že je ve vašem podniku vše v pořádku. Tvrdí to organizátoři Soutěže o nejlepší firmu s rovnými příležitostmi.

Do konce září se firmy mohly přihlásit do nultého ročníku Soutěže o nejlepší firmu s rovnými příležitostmi v České republice. Cílem není ani tak vyhlášení žebříčku NEJ, ale spíše zmapování situace na českých pracovištích, odhalení problémů a snaha o jejich řešení. Iniciátorem akce je obecně prospěšná společnost Gender Studies, která se zabývá sociálními a kulturními rozdíly v postavení mužů a žen. Její činnost by zjednodušeně šla přiblížit třeba také pomocí slova diskriminace. Vychází přitom z osvědčených postupů, uplatňovaných ve vyspělých zemích Evropské unie. Na projetu spolupracuje ministerstvo průmyslu a obchodu, finančně je podpořen programem Phare 2002 a Heinrich Boll Stiftung.

ŠANCE PRO SLABŠÍ POHLAVÍ Mnoho výzkumů dokazuje dnes obecně platnou (ale nikoliv také tak přijímanou) tezi o jistém znevýhodnění žen ve společnosti - přestože diskriminace se, v jiném smyslu, může týkat také mužů. Jde především o uplatnění žen ve veřejné sféře. Toho obecně dosahují obtížněji než druhá zúčastněná strana - tedy silnější pohlaví. Pro existenci současného znevýhodnění slabšího pohlaví lze nalézt mnoho příčin. Těžko už ale někdo nyní obstojí s tradičním tvrzením, že ženy jsou méně schopné, že jejich osud předurčila příroda, a ta je chtěla někde jiné. ČÍM LEPŠÍ POZICE, TÍM VĚTŠÍ PROPAST Přestože se jistá část těch, na které se akce zaměřuje, jako znevýhodněná necítí, výzkumy i strohé statistiky hovoří jasně: Ženy jsou jako celek vzdělanější, tudíž by měly být logicky i žádanější. Jenže i tak je mezi nimi vyšší počet nezaměstnaných, pracují spíše v méně prestižnějších odvětvích, jejich práce je hůře finančně hodnocena - a to dokonce i na totožných pozicích. Zajímavé je, že pomyslné nůžky mezi pohlavími se rozevírají s rostoucí kvalifikací a prestiží pracovní pozice. Nejmenší rozdíly jsou tedy u platů v dělnických profesích, zatímco největší najdeme v top managementu. NEPRACUJÍ INTENZIVNĚ A NEMAJÍ ZÁJEM? Častým zdůvodněním zastánců nerovného hodnocení přístupu je tvrzení, že ženy nejsou v práci angažovány tak intenzivně jako muži a o „posty“ nemají zájem. Případnou zdrženlivost v boji o práci však diktují zájemkyním jiné vnější podmínky, které jsou jejich práci nepřátelské. Emancipace sice v našem prostředí přinesla právo na samostatnost a práci, ale zdaleka neodňala stávající povinnosti. Na tomto základě mnozí vnímáme otce-kariéristu jako standard, kdežto matku-kariéristku jako něco nežádoucího. Zdá se nám, že její místo je jinde. Tvrzení, že vše nelze zvládnout stoprocentně, má svou logiku. Je třeba si uvědomit, že rovnost nepřináší pouze práva, ale také povinnosti. Právě podobné projekty se mimo jiné snaží, aby současné zvládání obou „zaměstnání“ matky bylo co nejjednodušší. NE PRO LIDUMILSTVÍ, ALE PRO ZISK Proti optimalizaci podmínek většinou nikdo nic nenamítá. Alespoň ne do té doby, než se v jejím rámci začnou klást nějaké nároky. Mnoho podnikatelů a živnostníků se totiž domnívá, že takto pomáhat by měl především stát - obávají se, že jim samotným se pozitivní opatření nemohou vyplatit. Opak je však pravdou: jedná se přece o schopné pracovní síly a o jejich co možná nejlepší výkon. Skutečné důvody, proč mnoho podniků v zahraničí už aktivně přistoupilo k prosazování rovnosti na pracovišti, nejsou filantropické. Mají reálné, dobře prozkoumané ekonomické pozadí. V situaci, kdy se schopným pracovníkům nabízejí u různých subjektů více méně srovnatelné podmínky, jsou taková opatření přímo strategickou nutností. Výzkumy ze Švédska ukazují, že přesně takové chování se firmám vyplatí. Získají více stimulované a motivované pracovníky, kteří jsou zároveň loajálnější k firmě. Takže snadněji přilákají a udrží si žádané odborníky. To vše přispívá k vyšší spokojenosti a je to i otázka prestiže. Vizitkou dobré firmy jsou tedy také sociální programy, flexibilní pracovní doba, jistoty pro matky nebo otce, kteří odcházejí na rodičovskou dovolenou. Připomeňme si například na (dnes často vzpomínaného) Baťu, který v tomto směru neskutečně předběhl svou dobu. JSOU ŽENY VZDĚLANĚJŠÍ?**

podíl mužů a žen na počtu žáků, studentů a absolventů v roce 2002

Pramen: Český statistický úřad, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR