Premiér si vyrobil svého nástupce
Odchod Jiřího Rusnoka z čela ministerstva průmyslu a obchodu českou ekonomiku jistě nepoškodí. Potom, co tento resort celkem bez větší újmy přežil působení Miroslava Grégra, mohl by si Na František sednout bez velkého rizika i zesnulý lachtan Gaston. A tak nikdo nemusí mít obavy ani z Milana Urbana, který přijal stranický úkol a funkci ve vládě, jejíž život lze počítat maximálně na měsíce.
Ale i když Rusnok jistě není žádným guru ekonomických věd, nelze přehlédnout, že byl jediným ekonomicky vzdělaným člověkem ve vládě a kromě něj už asi nikdo valně nechápal souvislosti hospodářské politiky. To se celkem markantně projevilo v diskusích kolem prvního nástinu reformy veřejných financí. A pozdrav pánbůh, jestli je zcela pravdivý jeho vlastní výrok, že v kabinetu byl jediným, kdo bez problémů rozuměl anglicky. Konstatovat, že poprava ministra průmyslu není žádnou ztrátou, může jenom ten, kdo od vlády opravdu nic pozitivního nečekal.
Jistě stojí za povšimnutí, že Vladimír Špidla, o němž se traduje, že v některých dnech nepromluví ani se svou sekretářkou, zdůvodnil padáka pro svého bývalého náměstka jeho nedostatečnou komunikací. Zdá se, že zbabělost se stává nejzřetelnějším rysem českého premiéra. Neřekl, že vyhodil muže, který k němu nebyl loajální při prezidentské volbě. Možná proto, že by se někdo mohl ptát, jak byl on loajální ke kandidátovi z vlastní strany při Zemanově pokusu o politický návrat. Nebo proto, že by musel čelit dotazům, proč podobně nepostupoval vůči svým zcela zjevným stranickým soupeřům typu Zdeňka Škromacha. Těžko se přiznává, že na někoho mám a na jiného nemám dost testosteronu.
Ale neutopme se v prvoplánových schématech. Špidla se často tváří, že je nepřítelem zákulisních jednání a různých zájmových klik, ale opak je pravdou. Nejde přitom jen o jeho úzké vztahy se šéfem BIS. Při prezidentské volbě se zamotal do politického přediva tak, že už nemá prakticky žádný manévrovací prostor a je politicky mrtvým mužem. Výkop ve finálovém mači se mu nicméně opravdu povedl.
Jiří Rusnok je zkušeným úředníkem, který se ve státní správě a struktuře moci vyzná jako málokdo. Musel si být bezpochyby vědom, jaké následky vyplynou z toho, když se nepodepíše pod nominaci Špidlova koně v prezidentské volbě. Navíc neváhal přiznat, že do urny z jeho ruky padl lístek se jménem Václava Klause. Je to chování muže, který má své názory a zásady a je připraven zaplatit za to příslušné náklady.
Vzhledem k Rusnokově zkušenosti ale věrohodnost mučednické interpretace vykazuje mnohé slabiny. Další setrvání součaném kabinetu by ho totiž mohlo do budoucna silně diskvalifikovat. Orgie nerozhodnosti a nekompetence, typické pro dosavadní působení kabinetu, opravdu nejsou nejlepším doporučením ani pro kariéru v byznysu, ale ani pro případné budoucí politické ambice.
Komunistický vůdce Grebeníček velmi přesně vystihl situaci, do níž se Rusnok po vyhazovu dostal. Vůbec není vyloučeno, že až bude Šidla vyklízet Kramářovu vilu, vkročí vyhozený ministr hlavním vchodem do Strakovky. Je to sice jen jedna z možných variant budoucího politického vývoje, ale obsahuje téměř neprůstřelnou logiku. Pád Špidlových mocenských jesliček bude třeba především v období vstupu do Evropské unie nějak utlumit. Předčasné volby se sice sílícím občanským demokratům určitě líbí čím dál více, ale jejich vyvolání není zrovna nejlepším nástrojem k získání další popularity. Volič chce vidět rozum a rozvahu. Stále pravděpodobnější se tudíž jeví šance pro nějakou přechodnou formu vlády široké, neboli duhové, koalice. Zdá se, že nakonec pouze taková forma vlády může prosadit bolestivé reformy veřejných financí.
Pro nového prezidenta jistě nebude stravitelná žádná nepoliticky úřednická vláda podobná týmu Josefa Tošovského. Bude chtít politicky zřetelné řešení. V takovém týmu však jistě nebude místo pro stranické lídry. Poptávka po zkušených pragmaticích bez ideologických předsudků se tudíž podstatně zvýší a Rusnokova hvězda se v takové situaci jistě velmi silně rozzáří.
Takový vývoj může vyhovovat i Stanislavu Grossovi, kterému se stále nechce do první linie. Ať už má ale důvody jakékoli, měl by si být vědom, že jde do tuhého. Ačkoli je dnes zcela zjevně nejmocnějším sociálním demokratem a logickým budoucím šéfem, nemusí to tak být navždy, dokonce ani na dlouho. Co když Rusnok opravdu sehraje svou roli mouřenína lépe, než se čeká. Zemanovi sirotci jsou nyní slabí jen proto, že nemají vůdce. Dohromady je rozhodně nespojuje odborářské levičáctví Zdeňka Škromacha. Pro vyhozeného ministra průmyslu by nemusel být problém získat podporu podnikatelských kruhů, které mocenské změny v ČSSD po nástupu tandemu Špidla-Gross poškodily. Možná by si i středočeští socdemáci mohli až příliš pozdě všimnout, že Rusnok pochází se stejného kraje jako Mirek Topolánek.
