Největší stavební firma v Česku mění strukturu
Skanska, největší stavební společnost v Česku, mění svou strukturu. Ruší dceřiné firmy. Ty budou nadále fungovat jako divize jedné společnosti. K reorganizaci chtělo vedení Skansky přistoupit ještě dříve, než realitní trh zasáhla finanční krize. Nové uspořádání, jež mimo jiné znamená úsporu nákladů, se prý v dobách ekonomické recese hodí.
Skanska fungovala v Česku jako holding s 27 dceřinými společnostmi. „Je to obtížně řiditelná struktura, a to pouze prostřednictvím ovládacích smluv. Bylo to nešikovné a pomalé,“ říká Dan Ťok, předseda představenstva a generální ředitel Skansky. Každá z dcer, jež si mnohdy i konkurovaly, měla své představenstvo, valnou hromadu a dozorčí radu. „Například v květnu jsme měli každý den valnou hromadu nějaké dceřiné firmy,“ upřesňuje Ťok. Společnost již před vypuknutím krize chtěla stlačit náklady. Podobně jako další stavební kolosy se vyznačovala vysokými správními a výrobními režiemi. „Snižujeme počet statutárních orgánů a vůbec zlevníme provoz,“ tvrdí šéf Skansky. Společnost bude například zpracovávat účetnictví na jednom místě, bude pro divize zajišťovat sdílené služby a financování. Jednodušeji prý bude prosazovat jednotnou firemní kulturu. Po dokončení restrukturalizace bude jedna Skanska složena z divizí. „Fungovat budou samostatně, ale mohou využívat výhod sjednocené společnosti,“ dodává Ťok.
Méně práce, méně lidí Do měnící se struktury zasáhla finanční krize. Dan Ťok přiznává, že nové složení firmy se nyní hodí. Vedení Skansky přehodnocuje počty zaměstnanců, protože ubylo práce – v mnoha oblastech se počet zakázek snížil až o polovinu. I když Skanska ještě nechce zveřejňovat přesná čísla, kolika lidí se propouštění dotkne, Ťok připouští, že půjde o desítky procent. „Dáme jim šanci, že jakmile se zlepší situace, tak je znovu nabereme,“ říká. Propouštěni budou nejprve agenturní pracovníci, teprve potom kmenoví zaměstnanci. Aktivity Skansky je možné rozdělit do třech oblastí – pozemní stavitelství, infrastrukturní stavby a bytovou výstavbu. V pozemním stavitelství připadalo 85 procent zakázek na soukromé developery. „V této oblasti nás pokles trhu zastihl nejdříve a nejvíce,“ tvrdí Ťok. Banky zpřísnily kritéria pro udělování úvěrů a projekty se hodně zpomalily. Stavební firmy zaznamenaly propad poptávky o 50 procent. Skupině Skanska, jak vyplývá z konsolidovaných hospodářských výsledků za první čtvrtletí 2009, poklesl v tomto segmentu obrat o 30 procent. „Stále ale jsou na trhu zajímavé projekty. Snažíme se být více konkurenceschopní na menších a středních projektech,“ konstatuje šéf Skansky. Úspora nákladů, jež chce firma dosáhnout změnou struktury, se nemá projevit ve vyšší marži firmy, ale v nižší ceně pro zákazníka. Co se týká infrastrukturních staveb, projekty na železnici krize zatím příliš neovlivnila. Sdružení firem pod vedením Skanska DS získalo například v minulém týdnu zakázku na výstavbu úseku třetího železničního koridoru mezi Zbirohem a Rokycany. Celková hodnota objednávky, na níž se bude podílet ještě Subterra a Eurovia, je 4,1 miliardy korun. Finance poskytne Státní fond dopravní infrastruktury a evropský Operační program Doprava. Zcela jiná je ale situace u projektů na výstavbu dálnic. Hovoří se o tom, že některé projekty budou kvůli nedostatku financí pozastaveny nebo zmrazeny. „Podle nás je to nešťastné rozhodnutí, protože zastavení projektu a jeho zpětné rozběhnutí vyžaduje značné náklady,“ říká Ťok a dodává, že mnohem efektivnější je dokončit to, co je již rozpracováno. Skanska, podobně jako ostatní stavební firmy, nabízí zákazníkům, kterými jsou u dopravních staveb Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) nebo Správa železniční dopravní cesty (SŽDC), pomoc při financování. „Upřímně řečeno, skrytě toto již probíhá, protože splatnost faktur je poměrně dlouhá. V podstatě částečně ŘSD spolufinancujeme. Projekty nezastavujeme, i když se v médiích objevují nejrůznější zprávy. Nemáme oficiální informace, že končí,“ tvrdí Ťok. Již v březnu vedení ŘSD přiznalo, že dluží svým dodavatelům po lhůtě splatnosti zhruba 800 milionů korun.
Zamrzlá Bratislava
Skanska je také developerem bytů, a to hlavně v Praze a v Bratislavě. V Praze se poptávka po bytech snížila o 50 až 60 procent. „Vidíme příklon k silným partnerům. Lidé, pokud už chtějí koupit byt, tak raději u někoho, kdo mu zaručí, že projekt dostaví,“ říká Ťok. Doplňuje, že podíl Skansky na rezidenčním trhu v Praze se nezměnil, ale absolutní čísla jsou nízká. Bratislavský trh s byty v podstatě zamrzl. Za první půlrok se v Bratislavě prodalo maximálně 80 bytů, z toho 20 jich prodala Skanska. Jenže ještě větší počet rezervací na nové bydlení lidé zrušili, než skutečně koupili, takže celkové saldo je záporné. Jedním z důvodů může být to, že cenová hladina byla v Bratislavě v mnoha lokalitách vyšší než v Praze. „Zákazníci čekají, až klesnou ceny. A to bude chvíli trvat,“ vysvětluje Ťok. Řada developerů má proto v Bratislavě vážné problémy. Situaci zhoršují i extrémně opatrné banky.
Ředitel Skansky se nedomnívá, že tu nejhorší fázi krize již máme za sebou. „Jsem optimistický skeptik. Myslím, že jsme dna ještě nedosáhli,“ míní. Poukazuje na spoustu špatných úvěrů v bankách, které je nutné vyřešit. Dle jeho odhadu krize ani v roce 2010 neskončí. Čeká nás prý ještě další těžký rok. Bylo by příjemným překvapením, kdyby banky uvolnily podmínky vůči realitnímu sektoru. „Spíše ale čekám, že opatrnost bude nadále pokračovat,“ říká Ťok. Konkrétní vývoj bude v jednotlivých sektorech realitních trhů odlišný. Developeři, kteří prodávají byty, již nabídli podstatné slevy. Další zlevňování se jim prý už nevyplatí. „Tam ceny dosáhly dna a další významný pokles již nepřijde,“ předpovídá Ťok. Větší problém ale vidí u velkých developerských projektů. Developeři budou mít problém zajistit financování, a oživování trhu tak bude postupovat pomaleji.
*
BOX
Skanska v číslech**
–18 procent – pokles provozního zisku 2008 oproti 2007
+31 procent – nárůst smluvně zajištěných zakázek v roce 2008
6873 – počet pracovníků v roce 2008
