Tradiční výrobce červených traktorů se zaměřil na vojenskou výrobu Datum 15. března 1946 dodnes patří k jednomu z nejdůležitějších dnů v historii Hrmy.
Zbrojovka Brno tehdy předala první tři traktory Zetor 25 zákazníkům. A po 70 letech nastal další zlom. Nebo možná spíše návrat ke kořenům. Loni podnik prostřednictvím své dceřinky Zetor Engineering zaostřil na vojenskou výrobu.
Když se objevily vizualizace prvního projektu - obrněného pásového vozidla Wolfdog - nebyl to ještě důvod brát brněnskou společnost vážně. Se začátkem letošního roku se ale situace změnila. Zetor Engineering se nejdřív spojil se zaběhnutou slovenskou Hrmou IPM Engineering a začal pracovat na prototypech kolového vozidla Fox pro bojové operace speciálních jednotek. Jeho premiéra proběhla doma, na brněnském veletrhu IDET.
„Obě společnosti se věnují stejné oblasti vývoje. Bylo proto logickým vyústěním provázat je, aby se podílely na vývoji nových projektů v oblasti vojenského průmyslu“ vysvětluje Isabela Vršková, jednatelka Zetoru Engineering. Hodnotu transakce ovšem s odvoláním na obchodní tajemství sdělit nechce. Fúze každopádně brněnské Hrmě pomohla. První plány bojového vozu Fox pocházejí ze zvolenské IPM, což urychlilo vývoj a stavbu prototypu. A tohle není jediná výhoda, kterou Zetor Engineering spojením se Slováky získal.
Řada evropských armád - včetně české i slovenské - právě dokončuje plány na velké přezbrojování, kde se značný důraz klade i na bojová vozidla 4×4 pro bleskové operace a přepady. Třítunový Fox se čtyřmi kulomety a jednou těžší zbraní do téhle kategorie přesně zapadá.
I když na veletrhu IDET zástupci Hrmy mluvili o dvou potenciálních zákaznících, jejich slova je třeba brát s rezervou. Předně proto, že na česko-slovenské, natožpak evropské zbrojní mapě se Hrma doposud nijak nepředvedla. Kterékoli vojsko si raději pořídí odzkoušené řešení než neznámý prototyp. Ideálním referenčním zákazníkem by proto mohla být česká armáda.
Ostatně sám ministr obrany Martin Stropnický (ANO) velmi rád a často prohlašuje, že pokud jsou domácí výrobky konkurenceschopné, není důvod nakupovat v zahraničí.
Ajedna příležitost tu již skutečně byla. Jenže brněnským inženýrům ji „vyfoukla“ společnost SVOS Přelouč. Elitní 601. skupina speciálních sil z Prostějova od ní za 94,5 milionu korun dostane čtyři bojová vozidla Perun 4×4. Smlouva už je podepsaná a práce v plném proudu. Podivné mlčení
Možná kdyby o sobě Zetor Engineering dal vědět dřív, ministerstvo obrany by zakázku neposlalo automaticky do Přelouče. Jenže jak hlásí zdroje z Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR, brněnská firma není kdovíjak aktivní a moc se o ní neví. Což potvrzuje i prezident asociace Jiří Hynek. S jejími zástupci zatím nejednal, i když tam vstoupili už loni v květnu.
„Chtěl jsem se s nimi sejít během veletrhu IDET, ale na stánku jsem nikoho nezastihl,“ popisuje Hynek.
A takový stav velmi vyhovuje velkým a zaběhnutým zbrojním firmám. Oficiálně konkurenci nekomentují, když ale přijde řeč na Zetor Engineering, nejčastěji zaznívají vtipy a uštěpačné poznámky. Přátelské vazby v téhle branži rozhodně nepanují.
Ostatně nejvíc takových slovních útoků se objevilo loni v létě. Tehdy firma poprvé promluvila o svém projektu IFV Wolfdog.
Jde o pásový obrněnec konstruovaný jako náhrada za zastaralá vozidla BVP-2 sloužící v řadě evropských armád. Včetně české.
I když byl Wolfdog jen na papíře, část zbrojního průmyslu znejistěla. Pokud se jej skutečně podaří vyrobit, půjde o jediné pásové vozidlo pocházející z Česka. Pro ministerstvo obrany by bylo velmi pohodlné, kdyby se mohlo spolehnout na domácího dodavatele. Ostatně z těchto důvodů vojsko ve velkém nakupuje například vozidla a podvozky Tatra patřící do rodiny Czechoslovak Group Jaroslava Strnada. Demonstrátor Wolfdogu, který měl vzniknout už loni, se ale objeví až příští rok. Obrana chce přitom zakázku na 210 vozidel za 50 miliard podepsat mnohem dřív.
Ve světě má dobré jméno
A přestože už firma odkryla několik vizí a projektů, stále zůstává tajemnou. Nechce například prozradit, kolik zaměstnanců u ní pracuje. Isabela Vršková pouze řekla, že disponuje řadou odborníků v oblasti těžkých strojů a vojenských projektů. Vzhledem k tomu, že jde především o designérskou kancelář, není ani jasné, kde se vyrábějí a sestavují prototypy. „O tom, kde bude případná výroba probíhat, budeme jednat s potenciálními zákazníky,“ reaguje Vršková. Závislí na továrnách jiných zbrojařů prý nezůstanou. „Nabídneme a případně využijeme kapacity brněnského Zetoru Tractors,“ dodává.
Firma chce pravděpodobně nejdříve uspět na zahraničních trzích. Může tam sázet na historicky velmi dobré jméno. Před rokem 1989 do ciziny zamířily tisícovky červených traktorů. Některé přímo z Brna, velké počty se vyráběly licenčně. Například na japonských rýžových polích pracovalo čtyři tisíce zetorů, 23 tisíc se jich zase vyvezlo do USA, další tisícovky produkoval závod Zetoru v irácké Iskandaríji. •
Vozidla pro armády
• FOX 4×4
Prototyp lehkého taktického vozidla vznikl na podvozku Mercedes-Benz G300 CDI, převáží posádku a její výzbroj (čtyři kulomety ráže 7,62 milimetru a hlavní těžký kulomet 12,7 milimetru). Prototyp už existuje. Nejvyšší rychlost: 120 km/h Maximální hmotnost: 4550 kilogramů Posádka: 1 + 4
• IFV WOLFDOG
Pásové obrněné vozidlo vzniká pro armády, které se budou zbavovat starých BVP-2. Platforma Wolfdog může posloužit jako transportér, záchranné vozidlo nebo třeba i obrněnec s dělem ráže 120 milimetrů. Demonstrátor by měl vzniknout příští rok. Nejvyšší rychlost: 70 km/h Maximální hmotnost: 44 000 kilogramů Posádka: 3 + 8
• PROJECT 8×8
Rychlé obrněné kolové vozidlo se může vyrábět i ve verzi 4×4 či 6×6, podobně jako Wolfdog se nabízí řada nástaveb. Zatím jde pouze o projekt. Nejvyšší rychlost: 110 km/h Maximální hmotnost: 32 000 kilogramů Posádka: 3 + 8 Zetor a jeho byznys
• Současní majitelé brněnské traktorky -HTC holding - do firmy vstoupili před 15 lety. Vzhledem k dlouhodobé krizi na evropském trhu hledá podnik nové příležitosti, v současnosti se mluví o tom, že by mohl opět proniknout na blízkovýchodní trh. Spekuluje se o továrně či montovně v Erbílu v iráckém Kurdistánu. A právě špatný stav traktorového byznysu přiměl firmu, aby se zaměřila i na vojenskou výrobu.
• Zetor loni dosáhl tržeb 3,2 miliardy korun, zisk před zdaněním činil 102 milionů korun. Většinu z 3144 vyrobených traktorů vyvezl do ciziny.
• Průmyslovou skupinu HTC holding vlastní slovenští miliardáři Martin Blaškovič a Zoroslav Kollár.
O autorovi| Ondřej Stratilík, stratilik@mf.cz
