Když úředníci finalizovali smlouvy s Večeřou, ministr odjel na koupaliště
Svou až podezřelou nečinností hrál bývalý ministr zemědělství Petr Zgarba v kauze Pozemkového fondu daleko důležitější roli, než se donedávna mohlo zdát. Nejenže se 7. června na klíčovém jednání prezidia fondu striktně nevyslovil proti nestandardnímu režimu vydávání náhradních restitučních pozemků (zdržel se hlasování), ale ani posléze nesvolal jako předseda prezidia žádné mimořádné jednání, odsunul dokonce i zasedání řádné, čímž umožnil, aby pozemkové machinace byly včas právně ošetřeny.
Pěkná příležitost k letní rekreaci
Jednání prezidia se dle plánu mělo uskutečnit ve čtvrtek 30. června od deseti hodin. Zgarba ale tento termín jen několik dnů předem zrušil a stanovil nový na 1. července. Ke změně měl „závažné důvody“. Zúčastnil se slavnostního otevření zrekonstruovaného koupaliště v Havlíčkově Brodě. „Měl jsem dva důvody, proč jsem přijel rád. Protože jsem jel domů a protože se tu otvírá, jak bych to řekl, pěkné dílo nebo pěkná příležitost k letní rekreaci zdejších občanů,“ uvedl k tomu tehdy pro TV Prima. Jednodenní odklad měl z dnešního pohledu velký význam. Zatímco si ministr užíval pohledu na opravené bazény, na které pomohl sehnat městu dotaci ze státního rozpočtu a jejichž přestavbu zajišťovala firma jeho havlíčkobrodského kolegy z ČSSD Josefa Vašíčka, v Praze se děly velké věci. Šustily papíry a úředníci překotně podepisovali smlouvy. I z operativní porady výkonného výboru, která se 30. června od 14.30 konala u předsedy Josefa Miškovského, vzešlo doporučení prezidiu, že mimořádný režim, který restituentům na čas umožnil získávat velmi cenné nemovitosti systémem „dáme ti pozemek, který si zažaluješ“, je třeba zrušit. Ostatně bylo to zřejmé již od předcházející porady výboru, která se konala o týden dříve, 23. června. Všichni věděli, že nejbližší prezidium stamilionové okrádání státu už bude muset zarazit. Zgarba dal ale přednost koupališti.
Antidatované smlouvy.
Čtvrtečního jednání u Miškovského se dle zápisu zúčastnil i šéf sekce restitucí Roman Skopal, který smlouvy se všemi nabyvateli v Praze podepisoval. Přestože i on věděl, že tomuto způsobu restitucí, který informovaným jedincům umožnil až stonásobné zisky, zvoní umíráček, ještě přidal plyn. Jak dříve uvedl pro týdeník EURO, prý proto, aby nebyl kritizován, že neplní úkoly. Dvě ze tří nejkontroverznějších převodních smluv, uzavřených s podnikatelem Gabrielem Večeřou na pozemky v Uhříněvsi, byly podepsány až 1. července. Všechny smlouvy byly také ten den, ještě před náhradním jednáním prezidia, odvezeny k registraci na katastrální úřad. „Pokud vím, tak se to ve skutečnosti podepisovalo 30. června večer v nějaké restauraci poblíž žižkovského sídla Pozemkového fondu,“ uvádí jeden z bývalých členů výkonného výboru. Už dříve se k nebývalé aktivitě úředníků vyjádřil Vladimír Křivka, podřízený Skopala, který byl z fondu „odejit“ spolu s ním . V poslední dva červnové dny se prý Skopal snažil vyřídit všechny smlouvy. „Pan Skopal odešel se smlouvami mimo budovu. Když se s nimi ten samý den vrátil, byl na nich již podpis Večeři, “ uvedl Křivka v deníku MF Dnes. Skopalova hyperaktivita začala prý již 23. června. „Oznámil mi, že je třeba okamžitě zahájit sepisování smluv na zažalované pozemky,“ prohlásil v deníku Křivka.
Nejlepší řešení je odklad.
První smlouva s Večeřou byla podepsána následující den, 24. června. Právě v kontextu těchto událostí je neuvěřitelné, že Zgarba místo aby jednání prezidia uspíšil, ještě je odložil. Vezmeme-li v potaz, že se s Večeřou dobře znal, od jeho firmy Agrovysočina dokonce sám odkoupil restituční nároky (EURO 46/2005), potom nelze než dojít k závěru, že Zgarbova liknavost nemusela být náhodná. Dokonce ani po zaregistrování smluv na katastru nevyvinul žádnou aktivitu, která by mohla vést k ochraně státních zájmů a státního majetku. Teprve minulý týden začal Pozemkový fond podávat místně příslušným soudům žaloby na určení vlastnického práva a neplatnost převodních smluv, ač šance na zvrat je mizivá Zgarbovo prezidium po zrušení mimořádného režimu jednalo ještě 21. července, kde byl Skopal zbaven funkce, poté ale až 27. září. To jsou tedy více než dva měsíce nečinnosti. Členové prezidia se sice sešli ještě 30. srpna, ale Zgarba toto zasedání rozpustil, ještě než začalo. Prý kvůli tomu, že musí jít jednat o rozpočtu.
Běloruská spojka.
Pro zdárnou práci protikorupční služby, která dle posledních informací začala případ vyšetřovat, by bylo užitečné zmapovat osobní vazby, které se mezi lidmi participujícími na této kauze v minulosti vytvořily. Určitým vodítkem může být fakt, že většina z hlavních aktérů případu holduje myslivosti. Je ale stále záhadou, kým byl vlastně k horečnaté aktivitě vyburcován Roman Skopal, nenápadný člověk budící dojem poctivce. Několik zdrojů uvádí, že se na Pozemkový fond v březnu 2003 dostal na přímluvu generálního ředitele Setuzy Františka Janů, s nímž se znal ještě z dob, kdy pracoval v České exportní bance a Janů byl šéfem firmy AGF Trading, spadající pod holding Agrofert Andreje Babiše. Byli v kontaktu v letech 1999 a 2000 při kontroverzním obchodu, kdy AGF Trading bez tendru vyvezl asi 200 tisíc tun pšenice ze zásob Státního fondu tržní regulace (dnešní Státní zemědělský intervenční fond) do Lukašenkova Běloruska. Skopal se ve východních trzích orientuje, protože kdysi býval i delegátem podniku Vítkovice v Moskvě. „Ano známe se z doby, kdy jsme dělali vývoz do Běloruska, který Česká exportní banka financovala, ale já ho nikam netlačil. Pokud vím, tak Skopal byl dlouholetý známý tehdejšího ministra Palase, pocházejí ze stejného regionu,“ řekl Janů týdeníku EURO. Každopádně běloruský kontrakt naznačuje, proč se Skopal po červencovém vyhazovu z Pozemkového fondu mohl dostat na velmi významný post šéfa marketingu Státního zemědělského intervenčního fondu vedeného Janem Höckem. Dlouholetý ředitel Höck má totiž velmi blízko k Františku Janů a oba společně i k exministru zemědělství Palasovi.
K lidovcům přes Luxe?
Mohlo by se zdát, že podnikatel Večeřa využíval jen svých kontaktů na sociálnědemokratické politiky, ale nelze vyloučit, že mohl těžit i z dlouholetých úzkých vazeb na lidovce, kteří po celá léta Pozemkový fond ovládali. Zlé jazyky tvrdí, že Večeřa kdysi studoval v Brně zootechnický obor v jednom ročníku s pozdějším šéfem KDU-ČSL a ministrem zemědělství Josefem Luxem a tohoto kontaktu využíval. Pravdou je, že oba se narodili v roce 1956, ale informaci se nepodařilo ověřit, protože Večeřa tvrdošíjně odmítá poskytovat rozhovory, Lux je po smrti a rektorát brněnské Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity nechce žádné údaje o svých absolventech poskytnout. Pokud by informace byla pravdivá, mohlo by to vrhnout jiné světlo třeba i na místopředsedu prezídia fondu Pavla Rybníčka, dlouholetého Luxova náměstka pro oblast lesnictví, který byl tím, kdo návrh na mimořádný režim vydávání náhradních restitučních pozemků 7. června na prezidiu předložil.
Havel to nevzal Po příchodu nového ministra zemědělství Jana Mládka (ČSSD) se začíná diskutovat o potřebě dalších změn v orgánech Pozemkového fondu a jeho možném zrušení. Kromě jiného se vedou debaty o tom, kdo vystřídá Josefa Miškovského, jehož šéfování výkonnému výboru se zdá být neudržitelné, ač on sám rezignovat nechce. Týdeník EURO má informace, že tento post Mládek nabídl například bývalému šéfovi Fondu národního majetku (FNM) Jiřímu Havlovi. „Ano, vyměnili jsme si s panem ministrem po jeho jmenování na toto téma asi tři maily, ale já jsem nabídku striktně odmítl. Ovšem doporučil jsem mu pár šikovných lidí, vesměs z okruhu FNM,“ nezastírá Havel, který je dnes v dozorčí radě společnosti ČEZ. Další informace říkají, že existuje záměr, aby agendu Pozemkového fondu převzal Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). K tomuto řešení se přiklání kruhy blízké ministerstvu financí, jiní jsou spíše pro převod kompetencí na pozemkové úřady. „Pokud někdo rozhodne, že nám připadnou pozemky Pozemkového fondu, tak se s tím nějak vypořádáme, ale vězte, že já o to nijak neusiluji a určitě to není na pořadu dne,“ říká k tomu generální ředitel ÚZSVM Miloslav Vaněk. Každopádně ministr zemědělství na základě vládního usnesení z loňského března musí do konce června 2006 informovat kabinet o průběhu přípravy na zrušení Pozemkového fondu, které je naplánovano na 31. prosince 2009.
