Zhasínáme

Navzdory omezující novele přijde podpora fotovoltaiky na stovky miliard korun

Nad provozovateli fotovoltaických elektráren se v Česku začíná smrákat. Vláda Petra Nečase totiž splnila svůj slib a přijala další opatření, které má omezit aktuálně nejvýnosnější byznys v Česku – výstavbu solárních elektráren.

Spěcháme

Nečasův kabinet odsouhlasil novelu zákona o podpoře obnovitelných zdrojů. Pokud ji schválí Parlament a podepíše prezident republiky Václav Klaus, od března příštího roku přestane stát podporovat výstavbu fotovoltaických elektráren postavených na volných plochách. Nečasova vláda hodlá svou novelu předložit Poslanecké sněmovně již na schůzi, která začíná 21. září. Současně bude požadovat, aby byla schválena ve zrychleném řízení, tedy během jediného dne.
„Je to první fáze kroků, které směřují proti avizovanému skokovému zdražení energie v souvislosti s boomem fotovoltaických elektráren. Změnou tohoto zákona dáváme najevo, že nehodláme složit ruce v klín a pouze se pasivně dívat, co se děje na energetickém trhu s dopadem na zákazníky,“ komentoval rozhodnutí vlády premiér Petr Nečas. Současně uvedl, že jeho ministři budou hledat i další způsoby, jak nárůst cen elektřiny kvůli fotovoltaikám omezit. „Další kroky nyní nechceme vědomě specifikovat,“ uvedl Nečas s tím, že se budou provádět postupně.
Autor novely zákona ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek sdělil, že se díky ní na podporách ušetří 7,8 miliardy korun a do sítě dle propočtů jeho ministerstva nebudou připojeny nové solární elektrárny o výkonu sedmi set megawattů (MW).

Zdražení nezabrání

Novela zákona však nezafunguje natolik rychle, jak by bylo třeba, a dle některých odhadů od ledna příštího roku cena elektřiny výrazně vzroste. Odhady se však liší. Česká fotovoltaická průmyslová asociace odhaduje, že se cena proudu příští rok zvedne o sedm až deset procent. Některé ekologické organizace naopak tvrdí, že pokud bude do konce roku připojeno jen 1200 megawatt celkového instalovaného výkonu solárních zdrojů, vzroste cena elektřiny pro domácnosti od příštího roku maximálně o pět procent.
Týdeník EURO disponuje vlastními údaji, jak by se měl instalovaný výkon fotovoltaických elektráren letos vyvíjet a s ním i ceny elektřiny. K dispozici má tři varianty, optimistický scénář, pesimistický a reálný odhad. Všechny výpočty vycházejí z údajů, které týdeník EURO získal od Energetického regulačního úřadu (ERÚ) a distribučních firem. Ke konci srpna letošního roku dosáhl instalovaný výkon solárních elektráren připojených k síti 695 MW. Do poloviny září jich pak bylo do sítě připojeno zhruba 730 MW. První, maximalistická (pesimistická) varianta počítá s tím, že do konce letošního roku budou do sítě připojeny solární elektrárny o celkovém instalovaném výkonu 2400 MW. Současná výkupní cena elektřiny vyrobené v solárních elektrárnách je zhruba dvanáct tisíc korun za megawatthodinu. Stejnou částku budou dostávat již fungující provozy a ty, které se stihnou připojit do konce letošního roku. To znamená, že v tomto případě přijde podpora solárních zdrojů zhruba na 32 miliard korun ročně. Stát však garantuje zmíněnou výkupní cenu na 20 let. V případě maximalistické varianty tedy přijde celková podpora fotovoltaiky na 640 miliard korun. V částce však nejsou započítány další poplatky a inflace. Ta zvýší konečný účet za fotovoltaiku o dalších zhruba 25 procent.
Minimalistická (optimistická) varianta naopak počítá s tím, že do konce letošního roku již nebude do sítě připojena žádná solární elektrárna a celkový instalovaný výkon se zastaví na současných 730 MW. V takovém případě by roční příspěvek na podporu fotovoltaiky představoval dvanáct miliard korun, tedy 240 miliard za 20 let. „Na obě varianty můžeme zapomenout, realita bude jiná a přiblíží se kvalifikovanému odhadu,“ upozornil týdeník EURO dobře informovaný zdroj. Ten počítá s tím, že se na konci letošního roku zastaví celkový instalovaný výkon solárních elektráren na 1600 megawattech. V tom případě by odběratele podpora sluneční energie přišla v následujících letech zhruba na 440 miliard korun. V přepočtu na konečné ceny pro odběratele elektřiny by to znamenalo u kategorie malých odběratelů meziroční nárůst zhruba o třináct procent. U velkoodběratelů pak zdražení o sedmnáct až dvacet procent. Vysoká škola ekonomická v Praze zase odhadla, že čisté náklady na výstavbu a provoz fotovoltaických a větrných elektráren v Česku v následujících 20 letech přesáhnou 650 miliard korun. V důsledku toho vzrostou ceny elektřiny pro spotřebitele o deset až třicet procent. ČEZ ve své interní analýze očekává, že při uvedení nových solárních elektráren o celkovém instalovaném výkonu nad 1800 MW růst cen elektřiny pro domácnosti dosáhne 18 procent. Zmíněné údaje se nelíbí velkým odběratelům elektřiny, především firmám. Tvrdí totiž, že je takový cenový skok znevýhodňuje před zahraniční konkurencí. Navíc upozorňují, že politici o této situaci věděli s dostatečným předstihem – minimálně od roku 2008. „Nic neudělali, protože si část z nich musela dostavět své soukromé fotovoltaické elektrárny, které pasou prostřednictvím anonymní firmy z daňových rájů,“ konstatoval jeden průmyslník.

Zničíte nás

Vládní novela však notně pobouřila zástupce České fotovoltaické průmyslové asociace (ČFPA). Ta sice ve svém prohlášení uvedla, že souhlasí se záměrem vlády omezit výstavbu megalomanských projektů, ale současně konstatovala: „Jsme přesvědčeni, že udržitelný vývoj odvětví může být pouze ve střešních instalacích na rodinných domech a podobně. Upozorňujeme však, že navržená novela obsahuje mnoho nesystémových prvků.“ Organizace také tvrdí, že se aktuální přístup vlády vyznačuje extrémními výkyvy, pokud jde o podporu fotovoltaiky, a označila jej za postup ode zdi ke zdi. „Před několika lety byly nastaveny benevolentní mantinely, které regulační úřad nedokázal udržet v mezích. Nyní chce vláda naopak omezit fotovoltaiku způsobem, který její rozvoj téměř zahubí,“ tvrdí asociace.
Chválí sice, že novela zachová podporu pro výrobu elektřiny v solárních panelech umístěných na střechách domů či jiných objektů, ale současně se kromě jiného ohrazuje proti tomu, že ji ruší i v takových případech, kdy by investor postavil solární elektrárnu v nevyužitých průmyslových čí zemědělských areálech. „Další rozvoj fotovoltaiky na těchto plochách je s ohledem na závazný cíl České republiky žádoucí,“ tvrdí asociace. A aby toho nebylo málo, kritizuje i další rozhodnutí vlády – zrušit podporu solární elektřiny vyráběné v takzvaných ostrovních provozech, v zařízeních, která produkují proud jen pro vlastní spotřebu. „Argument, že by ostrovní systémy mohly být zneužívány tím, že by vyrobenou elektřinu nijak nespotřebovávaly, a přesto braly podporu, je nesmyslná. Každý takový projekt musí jasně deklarovat, jak bude elektřina spotřebovávána. Pokud majitel účel dostatečně nedoloží, nebude takový projekt povolen. Rovněž se mohou provádět kontroly. Podpora těchto projektů ve vztahu ke zvýšení cen pro spotřebitele je navíc mizivá,“ uvedla ČFPA.
Členové asociace a některé ekologické organizace se obávají, že vládní novela zahubí rozvoj fotovoltaické elektřiny v Česku. V rozporu s tímto tvrzením jsou však některé údaje ze sousedního Německa, v němž si na zájem investorů o budování solárních elektráren na střechách nemohou stěžovat. Tam je tímto způsobem umístěno 80 procent všech slunečních elektráren, v Česku jen deset procent. Evropská fotovoltaická asociace navíc před nedávnem uvedla, že solární elektrárny na střechách by v budoucnu mohly pokrýt až 40 procent spotřeby elektřiny v Evropské unii. Celková plocha střech v EU se pohybuje okolo 22 tisíc kilometrů čtverečních.

Pro nás pozdě

Vládní aktivita omezit solární boom však přišla trochu pozdě pro společnosti ČEZ Distribuce a E.ON Distribuce. Zmíněným firmám totiž kvůli tomu, že se loni skokově zvýšil objem proudu, který fotovoltaické elektrárny dodávají do sítě, bude letos chybět několik miliard korun. E.ON Distribuci zhruba pět a ČEZ Distribuci dvě miliardy korun. Jak je to možné? Energetický regulační úřad každý rok stanovuje pevné ceny, za které se bude elektřina ze solárních elektráren vykupovat. Navíc musí aspoň nahrubo odhadnout, jak velké bude množství elektřiny, která se v nich vyrobí. Dle toho se pak zachovají distribuční firmy a za předem danou cenu tuto elektřinu vykupují. Rozdíl mezi cenou „normální“ silové elektřiny a vyrobené ze slunce pak inkasují od státu nazpět, především ve formě plateb za distribuci.
Loni v listopadu, kdy bylo na trhu se solárními elektrárnami značně nepřehledno, však regulátor stanovil výkup elektřiny na 55 korun za kilowatthodinu, což bylo trochu mimo výseč. Při stanovování ceny totiž vycházel z údajů platných k loňskému říjnu, kdy byly do sítě připojeny solární elektrárny o celkovém výkonu 110 MW. Jenže investoři ve snaze stihnout letošní štědré výkupní ceny solární elektřiny připojili za posledních 31 dnů loňského roku fotovoltaické zdroje o celkovém instalovaném výkonu 470 megawatthodin. To znamená jediné, pokud by ERÚ propočítával výkupní cenu dle těchto údajů z konce roku, musel by ji stanovit zhruba na 155 korun za kilowatthodinu – asi o sto korun víc. To se nestalo a zmíněné distribuční firmy teď mají potíže. Platí totiž výrobcům sluneční elektřiny mnohem vyšší částky, než kolik jim stát vrací. Firmy však o zmíněné prostředky nepřijdou, tedy E.ON Distribuce o pět a ČEZ Distribuce o dvě miliardy korun, protože je dostanou v nejbližších dvou až třech letech nazpět. ERÚ totiž rozpočítá tyto prostředky do výkupní ceny v následujících letech do příplatků za výkup. Již teď je však vidět, že oběma společnostem budou chybět miliardové částky v letošním účetnictví a budou tento výpadek muset nahradit. Třeba společnost E. ON již několikrát avizovala, že kvůli tomu bude muset omezit na nějakou dobu investice do rozvodných sítí. Jen v příštím roce by to mělo být meziročně o 30 až 40 procent méně.
Co na to investoři do solárních elektráren? Část z nich se současným aktivitám směje a tvrdí, že již ví, jak nově schválená omezení obejít – aspoň částečně.