V Asii se zkoušejí proti SARS české přístroje
Jablonecká společnost Malina – Safety je patrně jedinou českou firmou aktivně zapojenou do boje proti nemoci SARS přímo v ohnisku vzniku. V nemocnicích na Tchaj-wanu a v Singapuru se testuje několik dýchacích systémů, které firma Malina vyrábí pod chráněnou značkou Clean-air.
Za své.
Vyžádal si je asijský obchodník, který v hrozbě epidemie SARS vycítil komerční příležitost. Ředitel Malina – Safety Radek Malina tvrdí, že z užitného hlediska nemůže být o výsledku testů pochyb. „Když uvidíte člověka vybaveného klasickou látkovou rouškou, mějte na paměti, že její účinky jsou především psychologické. Průnik škodlivin včetně bakterií je u standardní roušky osmdesátiprocentní. To znamená, že zachytí jen dvacet procent. U filtrů, které používáme v našich systémech, byl naměřen průnik asi pět tisícin procenta. Jde ale o to, kolik nemocnic si dýchací systémy bude moci dovolit. I kdybychom vynechali prostředníka, činí rentabilní cena šest sedm tisíc korun,“ uvádí.
Malina - Safety přesto pokračuje – za své peníze, ale ve spolupráci s odborníky - ve vývoji dýchacích zařízení, která by před infekcí ochraňovala i z „druhé strany“ a zamezila tomu, aby se bakterie vydechované nemocným člověkem dostaly do ovzduší. Radek Malina věří, že veřejný sektor bude jednou hlavním odběratelem dýchacích systémů. Kromě zdravotnictví by je měla používat i armáda, hasiči, policie a v současné době především civilní ochrana. Plynové masky, akceptovatelné ještě jakž takž dospělými, nejsou použitelné jako dlouhodobější ochranný prostředek pro nemluvňata a malé děti. Firma Malina – Safety má představu, že řešení by mělo spočívat v jakémsi vaku, v němž by dítě, popřípadě nemocný dospělý člověk, dýchali vzduch filtrovaný technickou jednotkou.
Evropský rozměr.
Dýchací systémy z Malina - Safety jsou založeny na umělém oběhu vzduchu. Ventilátor, v současné době už elektronicky řízený, nasává okolní vzduch a přes různé druhy filtrů jej žene do prostředí, v němž pracovník dýchá. Vedle vysoké míry ochrany zaručené filtrem, má ventilace vzduchu tu výhodu, že člověk se může ve znečištěném období pohybovat delší dobu. Na rozdíl od klasického respirátoru nebo plynové masky, v nichž je třeba při dýchání překonávat odpor filtru.
Jablonecká rodinná společnost, která vznikla na zelené louce v roce 1990, je jedním z několika výrobců v Evropě. Soupeří na trhu s mezinárodními společnostmi, které už pohltily kdysi samostatné výrobce. Například s 3M, která koupila divizi dýchacích systémů britské firmy Racal, nebo s americkou Tyco, ovládající obdobnou divizi finské společnosti Kemira.
Mezníky.
Zakladatelem podniku je Ctirad Malina, otec Radka Maliny, který dnes společně se svou sestrou společnost s ručením omezeným vlastní. Malina senior, někdejší konstruktér a majitel několika desítek patentů, začal spolu se synem s prodejem svářecích masek švédské firmy Speedglas. Později rozšířili sortiment o svářecí příslušenství a autogen. Prostřednictvím Speedglasu se seznámili s dýchacími systémy. „A řekli jsme si, že na tom nic není. Což se nakonec ukázalo jako omyl,“ říká Malina junior. Vývoj vlastního systému trval dva roky. V roce 1993 byla certifikována první jednotka. Firma se uchytila na českém trhu s prodejem tří set až čtyř set kusů ročně. V roce 1995 se zúčastnila největšího světového veletrhu ochranných pomůcek A+A v Düsseldorfu. To obchodní manažer firmy Petr Jančík považuje za mezník, protože firma tím získala mezinárodní prestiž a také první velkou zahraniční zakázku. Jančík tvrdí, že pravidelná účast na tomto veletrhu dosud přinesla devadesát procent všech obchodních kontraktů.
Další mezník nastal v roce 1996 a souvisel s finskou distribuční firmou Liitin. Ta v té době přišla o svého výrobního partnera a nabídla Malinům spolupráci. Česká firma tak posílila své mezinárodní renomé spoluprací s uznávaným obchodníkem. Radek Malina říká, že od té doby plynule roste prodej dýchacích systémů až na nynějších asi deset tisíc kusů za rok. Hlavní část uživatelů tvoří průmyslové firmy, zejména svářečské, brusičské nebo lakýrnické provozy. Dýchací systémy představují zhruba 60 procent více než stomilionového obratu firmy. Zbytek připadá na obchodní činnost. Osmdesát procent výrobků jde na export do patnácti zemí. Největšími odběrateli jsou Finsko, Velká Británie, Nizozemsko, Německo, Dánsko. Firma dnes zaměstnává 29 lidí.
Bez skoků.
Radek Malina se neřadí do fronty kritiků přístupnosti finančních zdrojů pro malé a střední podniky. Jednoduše proto, že Malina – Safety nikdy s úvěry nepracovala. „Na začátku by nám jen tak „na hubu“ stejně nikdo nepůjčil. Proto jsme šli s tátou do obchodu, abychom si vydělali nějaké peníze, i když jinak pro obchod žádnou vášeň nemáme. Teď si zase myslím, že je lepší se rozvíjet postupně, na základě toho, na co máme zdroje. Samozřejmě, kdybychom náhle získali mnohatisícovou zakázku, museli bychom asi o cizích zdrojích uvažovat. Ale zatím se rozvíjíme postupně. A chválabohu, každý rok se podaří dojít o kus dál,“ říká Radek Malina.
Na otázku, jak dlouho může malá česká firma s omezenými zdroji konkurovat mezinárodním gigantům, uvádí, že ani konkurenti neprodávají více než čtyřicet padesát tisíc dýchacích systémů. „Trh není velký, a to ještě nějakou dobu potrvá. Mimoto být velký neznamená automaticky být i efektivní. Řízení malé firmy je pružnější, rozhodování je jednodušší a operativnější. To, na co ve velké firmě potřebují třicet čtyřicet tisíc, my umíme za šest sedm. Netvrdím, že bychom o seriózní nabídce neuvažovali. Ale jednou už jsme nabídku na prodej firmy dostali a pak se ukázalo, že nás chtěli ovládnout, ale nechtěli zaplatit. Na druhou nabídku už jsme ani nereagovali. S oběma firmami ale dosud celkem úspěšně spolupracujeme jako s obchodními partnery,“ říká Radek Malina.
