Projekt Lipno vystavěli teprve před pár lety „shora“, na zelené louce. Něco jako Las Vegas na poušti… „Malebnou horskou roubenku? Ne, tu tady opravdu nenajdete,“ popisuje jedno z nejlepších zimních středisek v Česku místní starosta.
Foto: Ski areál Lipno
Nejdřív vznikla nadstavba, služby okolo. Pohodlné apartmány, bazén, fajnové restaurace. Až pak, před čtyřmi lety, čtyřsedačka, ladění tratí, dokupují rolby. „Přinutila nás situace,“ vypráví Zdeněk Zídek, muž, který vede obec už 20 let. „Když se říkávalo jedu na Lipno, myslel se Frymbruk, Černá nebo Horní Planá, o nás nikdo pořádně ani nevěděl.“ Pak zavřeli v okolí agrokombinát, sodovkárnu a sýrárnu, krachla papírna. Lidem začalo být úzko. A tak se začali činit. Dnes má Lipno 560 stálých obyvatel a víc pracovních příležitostí než aktivních lidí. Na rozdíl od sousedních míst v pohraničí se sem stěhují mladí lidé.
Dvouhrbého velblouda už víc krmí zima
Vedle loděnic a kempů tu vyrostly lyžařské školy a půjčovny. Lipno se stalo celoročním rezortem. V grafu tržeb nevykazuje jednohrbého „letního“ velblouda. Naopak. Stále rostoucí dvouhrbý „živočich“ se už pase víc v zimě. Sezona se sněhem tu ve výšce mezi 800 a 900 metry nad mořem trvá 100 dní, kdežto ta koupací jen zhruba polovinu.
Na 3,5 tisíce postelí většinou v moderních apartmánových domech tu vykazují 400 tisíc noclehů, což v celoročním průměru tvoří 30 až 40 % vytíženosti. „A to už začíná být velmi slušné číslo,“ říká spokojeně starosta Zídek.
Sám ví také, díky čemu. Druhý svátek vánoční, blíží se sedmá večer. Právě se vrátil z práce, upravoval bruslařskou dráhu na vodní ploše. „Po oblevě a dalším mrazu je trošku hrbolatá, ale to se za chvíli ujezdí.“ Jak by ne. Loni tu o úspěšném víkendovém dni drandilo pět tisíc lidí, přes celou sezonu 60 tisíc. Od přehradní hráze 11 kilometrů až do Frymburka. Tak dlouhou trať nikde v zemi nenajdete. Brusle vám půjčí, zastavit můžete podle libosti u stánku a dát si čaj nebo svařák. Skibus zdarma a další služby platí obec a pár ubytovatelů. „Ostatní se přidají,“ věří Zídek.
Oranžová investice na druhou
„Skoupili jsme pozemky a nabídli je,“ vysvětluje starosta. Obec si drží monopol na rozhodování, ale otvírá se investorům odkudkoliv. „Otočily se tu víc než tři miliardy, až poslední roky také z evropských zdrojů. A jen jedinkrát, s jedním Ukrajincem, jsme měli potíže a soudy,“ vypráví starosta. Sousední Rakousko a jeho systém (samo)financování turistického ruchu však pro něj zůstává stále nedostižným ideálem.
Stále většinovou klientelu tvoří cizinci, zejména Nizozemci. „Zainvestovali do prvního velkého projektu maríny. Majitelé pronajímají apartmány prostřednictvím jedné z jejich celosvětově působících a nejproslulejších agentur a pořád se jim to vyplácí,“ tvrdí Zídek.
Na rozdíl od Krkonoš, kde většinu podobných realit skoupili Češi a ne zcela je využívají. Jen pomalu se odhodlávají pustit do vlastního aspoň příbuzné či kamarády. Podle marketinkových studií Lipenských tu Nizozemci ročně utratí 80 milionů korun. To je jasný argument.
Lipno rezort zima
• 8,3 km tratí na 9 sjezdovkách (i večerní lyžování)
• foxpark pro děti
• 29 km běžeckých tras
• 11 km bruslařské dráhy na vodní ploše
• 3 500 lůžek do 5 minut od tratí
• bazén, wellness, sportovní hala (tenis, squash)
• skibus po okolí zdarma
• permanentka na den 340–490 Kč
• sjezdařský set na den 380–450 Kč
Dobrá, řeknete si, „tulipánům“ postačí dětské sjezdovky. Ale proč by se tady cestou do Alp měla zastavit zdatná česká rodinka? „Právě pro ten servis a ceny. Podle průzkumů jsme nejlevnějším střediskem, protože dokážeme nabídnout výhodné balíčky,“ vysvětluje starosta.
Opět si vezměte srovnání s Krkonošemi. Jim sousední Poláci zvyšují zákaznictvo. Lipnu naopak Rakušané odebírají. Proto si sehnali třeba podporu ČEZ Jaderné elektrárny Temelín, která financuje rolbu na úpravu běžeckých stop a bruslařské dráhy.
Zaměřují se hlavně na rodiny s dětmi, případně aktivní seniory. Na jeden den jezdí hlavně lidé z okolí a Českých Budějovic. Na delší pobyty už tu získávají i Pražany. „Podle průzkumů lyžuje 20 procent Čechů, ale 70 procent obyvatel Prahy,“ vypichuje starosta důležitý moment, nejen pouze na první pohled naditější kapsu. Proto se tolik těší na dálnici, která by zmenšila hodinovou cestovní ztrátu na Špindl.
Ještě hotel, safari, rozhlednu
Udrží si i nadále vysoký standard a je schopen ho zvyšovat? „Potřebujeme hotel a máme už na něj místo přímo v centru. Na léto chystáme safari pod lanovkou. Na vrcholu rozhlednu. Pilujeme detaily a rozšiřujeme záběr, abychom lidem nabídli zábavu na celý týden,“ vypočítává starosta.
Vinou silných brzdných mechanismů ochránců přírody se jen pomalu drápe na svět projekt lanovky spojující nedalekou Novou Pec s rakouským střediskem Hochficht. Možná právě takhle spadne poslední zbytek železné (turistické) opony.
