Čistý zisk energetické skupiny ČEZ stoupl za první tři čtvrtletí letošního roku meziročně zhruba o polovinu na 13,6 miliardy korun. Tržby vzrostly o 12 procent na 148,1 miliardy. Pomohl k tomu zejména růst cen elektřiny a vyšší zisk z obchodování s komoditami. Po očištění o mimořádné vlivy dokonce podle ČEZ čistý zisk vystoupal až na 14,7 miliardy. Za celý letošní rok chce skupina dosáhnout čistého zisku až 18 miliard oproti 10,5 miliardy za loňský rok.
Provozní zisk před odpisy (EBITDA) zvýšil ČEZ v prvním až třetím čtvrtletí oproti loňsku o 16 procent na 44,7 miliardy korun. „Na úrovni celého roku 2019 držíme ambici dosáhnout provozního zisku EBITDA ve výši 58 miliard korun, a to navzdory negativnímu dopadu soudního sporu se SŽDC ve výši 1,3 miliardy korun,“ sdělil předseda představenstva a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.
Městský soud v Praze v září pravomocně rozhodl, že firma ČEZ Prodej musí státní Správě železniční dopravní cesty (SŽDC) vrátit přes 1,1 miliardy, které zadržovala za neodebranou trakční elektřinu. Firma měla také zaplatit 200 milionů za úroky a náklady na právníky. Podle dnešního vyjádření ČEZ již byly zmíněné částky uhrazeny, ale ČEZ Prodej připravuje proti rozsudku dovolání k Nejvyššímu soudu.
Spotřeba elektřiny na distribučním území ČEZ stoupla za první tři čtvrtletí meziročně o 0,2 procenta. Výroba elektřiny z tradičních zdrojů, tedy třeba uhelných a jaderných elektráren, se zvýšila o dvě procenta na 45,1 terawatthodin (TWh). Například v paroplynové elektrárně Počerady vzrostla výroba díky příznivým cenám elektřiny a plynu dokonce o 80 procent. Produkce elektřiny ve zdrojích takzvané nové energetiky, tedy třeba ze slunečních či větrných elektráren, stoupla o 16 procent na 1,6 TWh.
Dozvuky nákupního šílenství: ČEZ počítá náklady balkánského dobrodružství
V prodeji energií meziročně poklesl prodej elektřiny koncovým zákazníkům o pět procent na 26,3 TWh. Stoupl ale prodej plynu koncovým zákazníkům o čtyři procenta na 6,7 TWh a prodej tepla o devět procent na 16 100 terajoulů (TJ).
Oproti loňsku se za první tři čtvrtletí tohoto roku zvýšily rovněž investice ČEZ do dlouhodobého majetku, a to o 3,3 miliardy korun na 18,6 miliardy. Největší částka - 7,2 miliardy - byla investována do distribuční sítě. Letos také skupina ČEZ například koupila podíl 76 procent v polském dodavateli sanitární techniky Euroklimat s opcí na koupi stoprocentního podílu nebo menšinový podíl v německé firmě Zolar, která poskytuje digitální řešení pro instalaci fotovoltaických systémů.
Valná hromada ČEZ již dříve schválila vyplatit akcionářům 12,9 miliardy korun z loňského zisku, což je v přepočtu na akcii nejnižší dividenda za posledních 12 let. Skupina dnes oznámila, že výplatu dividend zahájila 1. srpna a ke konci září bylo vyplaceno 99 procent z přiznané částky.
ČEZ je největší česká energetická firma. Majoritním akcionářem firmy je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií.
Dále čtěte:
Smlouva s ČEZ o stavbě nového bloku je lepší než garance, tvrdí Babiš. Stát tím získá větší kontrolu
Stavět, či nestavět jaderný reaktor. Korejci i další zájemci si možná budou muset počkat
Dostavbu jádra bude platit ČEZ. V případě problémů ji ale bude dotovat stát
ČEZ přijde o výjimku z povinného zveřejňování smluv, bude ale v mírnějším režimu
