Oceláři se v USA soudí o stovky milionů
Nesplácené dluhy za několik miliard korun, výpadky ve výrobě a neustálá hrozba konkursu. V takové „kondici“ byla ještě před rokem a půl společnost Nová huť. Uběhlo několik měsíců, firmu loni ovládla indická LNM Holdings a Ispat Nová huť (INH) hlásí zisk přesahující čtyři miliardy korun.
Z vydělaných peněz však akcionáři neuvidí ani korunu. „Naše současné dluhy u bankovních ústavů dosahují zhruba 150 milionů dolarů. Velká část zisku půjde právě na jejich splácení,“ řekl týdeníku EURO generální ředitel společnosti Ispat Nová huť František Chowaniec. Nejvíc peněz, v podobě dlouhodobých úvěrů, dluží největší česká ocelářská firma dvěma bankovním konsorciím. První z nich je české, vedené finančními domy ČSOB a HVB Bank, v čele druhého, zahraničního je pak International Finance Corporation. Chowaniec tvrdí, že podle úvěrových smluv nesmějí být akcionářům vyplaceny dividendy.
„Společnosti navíc letos končí daňové prázdniny, takže část zisku použijeme na obligatorní platby. Nelze zapomínat ani na rozsáhlý investiční program, který je zakotven v privatizační smlouvě a střednědobém podnikatelském plánu,“ dodal Chowaniec. Firma pro letošní rok počítá s investicemi do modernizace výroby za 570 milionů korun s tím, že číslo může ve finále ještě vzrůst.
Miliony za minihuť
Zástupci INH doufají, že další stovky milionů korun přijdou do firemní kasy po vyhraném sporu s dodavatelem minihuti, americkou společností ICF Kaiser. „Soudní pře probíhá v USA. Předmětem sporu je, aby INH mohla opět využívat zmrazené prostředky na zadrženém účtu,“ potvrdil Chowaniec. V roce 1996 podepsalo tehdejší vedení Nové huti se společností ICF Kaiser kontrakt na dodávky zmíněného zařízení za 120 milionů dolarů. Zprovoznění minihuti se ale o několik let protáhlo. Ostravská společnost dokonce v roce 2001 americké společnosti kontrakt vypověděla, kvůli nesplnění podmínek, ke kterým se Kaiser zavázal při dodávce technologie širokopásové válcovny. Nová huť pak po společnosti Kaiser požadovala úhradu škod za 1,8 miliardy korun. K dohodě nedošlo, a tak se kauzou musejí zabývat americké soudy. Do kdy rozhodnou, zatím není známo.
Těžko odhadovat.
Loňský rok přál nejen společnosti Ispat Nová huť, ale i dalším tuzemským konkurentům z oboru. „Ano, loňský rok byl mimořádný,“ řekl před časem týdeníku EURO šéf Třineckých železáren Tomáš Chrenek.
Zda bude mimořádný pro ocelářství i letošní rok, si však zástupci hutních firem netroufají odhadnout. „Rozhodně se budeme snažit co nejvíc využít stávající situace a maximalizovat zisky. Žádné předpovědi letošního hospodářského výsledku po mně ale nechtějte. Těžko se dělají, protože ceny surovin jsou neskutečně vysoké,“ tvrdí Chowaniec. Jen během letošního ledna došlo ke dvěma zdražením dopravného rudy z Ruska přes Ukrajinu kvůli rozhodnutí tamní vlády. Rostou i ceny dalších vstupů. Ještě před rokem a půl až dvěma lety platila Ispat Nová huť za tunu šrotu kolem dvou a půl tisíce korun, teď je to více než dvojnásobek, dodavatelé si účtují kolem pěti tisíc korun za tunu.
„Ukazuje se, že zdražování vstupů můžeme na nějakou dobu kompenzovat zdražením vlastní produkce odběratelům,“ pokračoval Chowaniec. Nepůjde to však trvale. Společnosti z oboru předpovídají, že ve druhé polovině roku přijdou hubenější měsíce. „Musíme se i v této době zaměřit na všechny úspory, kterých můžeme dosáhnout,“ potvrdil Chowaniec.
Současný stav je hnán velkou poptávkou po ocelářských výrobcích na východě, kde nyní chybějí nejen kapacity, ale i některé klíčové suroviny jako koks, rudy a ocel. Chowaniec k tomu dodává: „Jen se poptávka na východě trochu zabrzdí a pak všechny ceny pro odběratele naší produkce poletí směrem dolů. Bohužel nevíme, kdy to nastane. V takovém případě však nejste schopen reagovat snížením nákladů na zaměstnance. To je nemožné bez hromadného propouštění, což samozřejmě nechceme.“
Zázračná synergie
Vedení Ispatu Nová huť věří, že i nadále bude vydělávat na expanzi svého majoritního vlastníka, společnosti LNM Holdings. Indická firma totiž před několika týdny podepsala smlouvu s polskou vládou o privatizaci společnosti Polskie Huty Stali (PHS). „Jen společný postup s PHS při koupi žáruvzdorných materiálů může znamenat úspory kolem patnácti milionů dolarů,“ sdělil generální ředitel společnosti INH. Tím výčet výhod vzájemné spolupráce nekončí. Ispat Nová huť již plánuje společný postup při nákupu železných rud. „Třetí oblastí, kde by nám měla akvizice PHS přinést velký užitek, je nákup koksu. Ovládnutím PHS se podařilo získat velké kapacity pro jeho výrobu. Toho se momentálně naší skupině nedostává,“ konstatoval Chowaniec. V současné době tak musí dceřiná společnost Ispatu Nová huť, Vysoké pece Ostrava nakupovat surovinu od externích dodavatelů.
