Šéf Lesů ČR obhajuje kritizovaný systém prodeje dřeva
Státní podnik Lesy České republiky se v pravidelných intervalech dostává na první stránky tuzemských novin. V minulosti byly opakovaně napadány a zpochybňovány jím vypisované miliardové tendry na lesnické práce pro soukromé firmy. Generální ředitel Svatopluk Sýkora pověst druhého nejvýnosnějšího státního podniku hájí. „Odmítám tvrzení, že jsme černou ovcí státu. Naopak jsme jednou z nejzdravějších firem, které stát má.“
EURO: Do začátku dubna Lesy ČR vyhlásí nový pětiletý tendr na těžbu a prodej dřeva od roku 2012. Vloni na jaře ale podobný tendr napadali někteří uchazeči, protože prý mohli být diskriminováni. Tendr jste nakonec zrušil. Neobáváte se, že opět dojde k napadení soutěže? SÝKORA: Já se neobávám, já to vím. Kdykoli byly v Lesích vyhlášeny tendry, vždycky byly napadány. Lesy jsou podnikatelský subjekt a jde o standardní konkurenční prostředí, kdy se ne vždy shodují zájmy privátních firem se zájmy státu. Žádné firmy ale nepoškozujeme. Dokládá to výsledek letošních tendrů. Uspěly firmy, které podle mezinárodně uznávaných kritérií Evropské unie patří mezi malé a střední. Největší podíl jednotlivých zakázek získaly střední (45 procent) a malé podniky (37 procent). Obavy firem o přístup k zakázce nejsou opodstatněné a věřím, že tendr bude úspěšně zahájen i ukončen.
EURO: Stížnosti některých dřevozpracovatelů často míří i na cenu dřeva… SÝKORA: Lesy neurčují cenu dříví a ani dříví neprodávají dřevozpracovatelům – ti nejsou našimi obchodními partnery. Cenu dříví určují svými nabídkami účastníci tendrů, a ti ho pak dále prodávají. Co se týká nespokojenosti dřevozpracovatelů s vyšší cenou dříví, myslím si, že za tím ve skutečnosti stojí něco úplně jiného. Některé firmy přišly o předchozí privilegia ve výhodnějších cenách a přednostních dodávkách dříví. Do loňského roku se přes Hradeckou lesní a dřevařskou společnost (HLDS) prodávalo dřevo přednostně určité skupině firem. Opravdu netuším proč. Když se podíváte na to, které firmy si dnes stěžují, většinou to bude některá z téhle skupiny.
EURO: V roce 2010 dosáhly Lesy ČR historicky nejvyššího hrubého zisku 3,13 miliardy korun. Co tyto výjimečné výsledky z loňského roku způsobilo? SÝKORA: Jsou to sice historicky nejlepší výsledky, ale za výjimečné je nepovažuji. Lesy mají potenciál k tomu, dosahovat standardně takových výsledků jako loni. Hrubý zisk kolem tří miliard by se měl stát pro Lesy novou normou.
EURO: Od začátku roku se ve státních lesích hospodaří novým způsobem – veškerý prodej dřeva je ponechán na lesnických firmách. Nehrozí, že firmy budou stát šidit ve velkém, protože nebude možné uhlídat odchod dřeva z lesa, jak mnozí namítají?
SÝKORA: Určitě ne. Tento systém obchodování není nový. Používá se v určité formě už od vzniku státního podniku, tedy od roku 1992. Poslední tři roky se polovina dřeva obchodovala takto a polovina takzvaně přes odvozní místo. V druhé variantě náš partner dřevo pokácel, dopravil ho na odvozní místo a odtud jsme dřevo prodávali přes HLDS.
O tom, který obchodní model je ekonomicky výhodnější, se vedla diskuse. Ministr zemědělství sestavil komisi, která měla efektivitu obou systémů odborně vyhodnotit. Vyšlo, že prodej přes lesnické firmy je výhodnější, a to v řádu stamilionů.
Co se uhlídání obchodu se dřevem týká, nebojím se, že by docházelo ke ztrátám a krádežím. Těžařské firmy samozřejmě kontrolujeme.
EURO: Ale nebyl závěr komise deformován tím, že byl pro Lesy v období 2007 až 2010 velice nevýhodně nastaven obchod přes HLDS? SÝKORA: Je pravda, že smlouva s HLDS pro nás byla cenově velmi nevýhodná. Vznikla ale za minulého vedení Lesů ČR, byla uzavřená na 3 roky a nebylo možné ji ukončit bez sankcí dříve než ke konci roku 2010. Propočty výhodnosti obou modelů ale smlouva s HLDS neovlivnila, byly nastaveny tak, aby se srovnávalo srovnatelné a výsledky analýzy byly objektivní.
EURO: Proč se tedy někteří majitelé soukromých lesů vyjádřili, že by tímto způsobem své dřevo nikdy neprodávali? Řadí se mezi ně mimochodem i ministr a významný vlastník lesů Karel Schwarzenberg.
SÝKORA: My se ale se soukromými vlastníky lesa vůbec nemůžeme srovnávat. Je třeba si uvědomit, na jakém objemu lesa podniká nebo hospodaří soukromník, a na jakém my. Nám patří padesát procent plochy lesů v Česku a nejsme schopni si všechny práce dělat sami.
Když se počátkem devadesátých let provedla transformace na státní podnik, přišli jsme privatizací o všechny mechanismy a zařízení, kterými se dá dřevo dobře vytěžit a prodat. Nemáme manipulační sklady, kde se dřevo rozděluje a třídí podle jakosti, nemáme k dispozici manipulační linky, železniční vlečky, nakládací rampy, vozový park a těžební techniku. To všechno bylo ve druhé vlně kuponové privatizace rozděleno mezi privátní sektor.
Takže kdybychom chtěli dřevo prodávat sami a dobře, museli bychom výrazně investovat do pořízení potřebného zázemí.
EURO: Věci veřejné nedávno kritizovaly smlouvu, kterou jste v roce 2009 uzavřel s firmou LST na prodej klestí v hodnotě jedné miliardy bez výběrového řízení. Ceny pro LST jsou prý až o pětinu pod cenami běžnými na trhu. Smlouva byla prodloužena loni v červenci. Pokusíte se najít způsob, jak tuto smlouvu vypovědět, nebo je podle vás v pořádku?
SÝKORA: V našich lesích jsou těžební zbytky odpadem po těžbě, kterého se potřebujeme zbavit. V letech 2008 a 2009 o zbytky ještě nikdo nestál, takže jsme byli rádi, když firma LST projevila zájem za zbytky platit.
Prodáváme jí je za tržních podmínek. Základní cena je ve smlouvě indexovaná, mění se podle vývoje na trhu. Za úklid zbytků jsme ročně platili přes 250 milionů korun a dnes na jejich prodeji miliony vyděláváme, a i nyní ještě někde musíme za úklid platit. Podle mě si to kritiku nezaslouží.
EURO: Lesy už několik let prodávají nepotřebné nemovitosti. Od loňského roku se majetek prodává v dražbách. O kolik nemovitostí nyní jde a na kolik odhadujete výnosy? SÝKORA: Celkem bude realizováno 618 dražeb na 950 objektů. Předpokládáme, že získáme asi 860 milionů korun. Dražeb je méně než objektů proto, že dražby jsou logicky řešeny jako prodej uceleného souboru, například rodinný dům plus stodola a garáž.
EURO: V souvislosti s plánovanými vládními reformami se mluvilo o tom, jak získat ze státních podniků více peněz. Ve hře byla transformace Lesů na akciovou společnost nebo čerpání z jejich miliardových rezervních fondů… SÝKORA: Transformaci státního podniku na akciovou společnost nám zatím ministr zemědělství Ivan Fuksa za úkol nedal. O čerpání z rezerv se mluvilo a v současné době se hledají právní způsoby. Na účtech máme dnes 8,5 miliardy a pracujeme s nimi tak, aby nesly alespoň nějaké peníze. Nemáme ale žádný právní mechanismus, jak státu tyto peníze převést. K tomu by bylo potřeba změnit zákony. Alespoň tedy nakupujeme státní dluhopisy.
EURO: Lesy jako podnik i Vy sám jste v médiích kritizováni. Cítíte podporu ministerstva zemědělství, nebo se obáváte o své místo? SÝKORA: Ministerstvo zemědělství je naším zakladatelem a jeho podpora je samozřejmě pro podnik i pro mě důležitá. Předpokládám, že podpora podniku ministerstvem se v budoucnu zvýší. A co se obavy o mé místo týká? Jsem do funkce jmenován ministrem a jím také mohu být odvolán. Nedovedu si ale v době nejvyšší ekonomické prosperity podniku představit důvody, které by vedly k mému odvolání.
