říká majitel autokempu František Strnad, kterému v podnikání pomohla především rodinaNázev firmy: Autocamp Skalice, František StrnadForma podnikání: fyzická osoba, živnostníkDatum vzniku: 1991Předmět podnikání: hostinská činnostKlíčová osobnost: František StrnadCíl: Být jedním ze špičkových kempů v rámci Evropské unieDíky restitucím získal František Strnad zpět majetek, který byl zabaven jeho předkům v době komunistického režimu.
říká majitel autokempu František Strnad, kterému v podnikání pomohla především rodina
Název firmy: Autocamp Skalice, František Strnad
Forma podnikání: fyzická osoba, živnostník
Datum vzniku: 1991
Předmět podnikání: hostinská činnost
Klíčová osobnost: František Strnad
Cíl: Být jedním ze špičkových kempů v rámci Evropské unie
Díky restitucím získal František Strnad zpět majetek, který byl zabaven jeho předkům v době komunistického režimu. Shodou okolností se jednalo o pozemky, na kterých již v době socializmu byl autokemp. Jde o oblast, která je díky své poloze u Slapské přehrady hodně oblíbená a nebylo proto třeba téměř vůbec nic investovat do propagace a reklamy. Původně vyučený kuchař-číšník se pustil do soukromého podnikání. K restituovaným pozemkům odkoupil od státu zařízení, které na nich stálo. Včetně chatek. Těch bylo tehdy v kempu deset. V současnosti jich má živnostník Strnad na svém území čtyřicet a má v plánu, že postupně postaví ještě pár dalších. „Tím ale bude kapacita naplněna. Celou dobu se od začátku svého podnikání zároveň snažím soustředit především na kvalitu,“ říká dnešní podnikatel. Podotýká, že „do toho tehdy šel“ s vědomím, že se jedná o riskantní podnik. Ani dnes si nepřipadá, že by díky své živnosti byl nějakým boháčem. Veškeré vydělané finance se snaží dávat zpět do rozvoje autokempu. Největší investice jdou podle jeho názoru zprostředkovaně do kvality poskytovaných služeb. „Je to běh na dlouhou trať,“ konstatuje podobně jako celá řada dalších malých a středních českých podnikatelů. František Strnad by si přál, aby byl jeho kemp na stejné úrovni, jako jsou jiná podobná zařízení v Evropské unii a vyhovoval přísným evropským normám. O to se snaží již nyní. Mezi jeho klienty jsou vedle českých občanů, kteří převažují, i zahraniční turisté. „Velkým lákadlem je nádherná příroda, která nás obklopuje. Především kvůli té všichni přijíždějí,“ poznamenává.
Těžké začátky - pomohla rodina
Po revoluci v roce 1989, kdy začaly probíhat restituce komunisty zabaveného majetku, měl František Strnad za sebou dlouholetou praxi v pohostinství. Podle svých slov měl jako vyučený kuchař-číšník jedno z vedoucích postavení v jednom hotelu, v minulosti pracoval hodně často v zahraničí, v bývalé NDR a Rakousku. I tam získal bohaté zkušenosti především v tom, jak je třeba se chovat ke klientům, kteří musí být s poskytovanými službami spokojeni. Po navrácení pozemků a odkoupení zařízení, které bylo jejich součástí, vnímal současný živnostník možné podnikání jako velké riziko. „Měl jsem tehdy jisté zaměstnání. Nicméně jsem si řekl, že to zkusím dva tři měsíce a pak se uvidí.“ Velmi mu pomohla celá jeho rodina. První návštěva restituovaného majetku potvrdila ty nejhorší představy. Strnad se svou rodinou přijel na jaře před sezonou na rodinný pozemek a všude byla spousta napadaného listí. „Bylo to, jako byste byli na břehu moře, které byste musel vylévat kýbly ven. Byla tady jenom recepce, deset chatiček, sprchy, kuchyňka, záchody ve špatném, dezolátním stavu. Běhaly tam dokonce myši. Tehdy sem jezdili hodně cizinci, kteří byli zvyklí na určitý standard. První, co chtěli vidět, byly záchody. Ty když viděli v původním stavu ještě ze socialistické éry, tak se zase obrátili a jeli jinam,“ podotýká podnikatel. Proto bylo sociální zařízení jedním z prvních, které rekonstruoval a vybudoval na takové úrovni, aby splňovalo ty nejpřísnější požadavky kempujících turistů. S navráceným majetkem souvisela i další práce, kterou Strnad vykonával současně s budováním kempu. Jednalo se o pole, která se snažil obhospodařovat. Nakonec ale zjistil, že nula od nuly pojde. Pozemky pronajal a zemědělskou techniku prodal. Všechny své síly se rozhodl věnovat kempu.
Nový autokemp na úrovni
Hlavním problémem bylo vybudovat prakticky zcela nový autokemp na místě, kam byli lidé léta zvyklí jezdit již v minulosti. Z nedostatku zkušeností a kvalitativního srovnání s Evropou a se světem však nebyli, zejména tehdejší českoslovenští občané, příliš nároční a spokojili se i se zpočátku nabízeným standardem. Investice byly nemalé. Zhruba po třech letech byly vidět první zásadnější konkrétní změny. Kromě sociálního zařízení přibyly další chatky. Vše se ale dělalo postupně v závislosti na tržbách. „Věnoval jsem do toho všechny své úspory. Veškeré vydělané peníze šly zpátky do firmy. Hodně peněz jsem získal díky své rodině. Ta mě podpořila především finančně,“ říká dnes podnikatel. Zároveň zdůrazňuje, že hlavně na rodinu a na své příbuzné a známé spoléhá i při běžném provozu kempu. „Jenom na ně se mohu spolehnout. Také proto nezaměstnávám či nespolupracuji mimo tento okruh s nikým jiným“.
Kemp - sezonní práce
Celá rodina tedy pomáhala při budování nového autokempu, kam by se lidé rádi vraceli. František Strnad měl původně pronajatý i stanový autokemp, který leží vedle jeho pozemků. Po určité době se ale po vzájemné dohodě s majitelem těchto realit dohodl, že plochu se stany již nebude mít nadále v nájmu. Nyní se soustředí pouze na svůj majetek, kde stojí chatky jedna vedle druhé. „Je to tady trochu jako na sídlišti. Lidé to ale chápou hlavně jako cenově přijatelné místo na přespání a dobu, kterou mají určenou k rekreaci, tráví především v přírodě a u Slapské přehrady. Rádi se sem vracejí. Za dobu více než jedenáct let, co kemp provozuji, jsem měl skutečně minimum reklamací,“ říká v tomto směru spokojený živnostník. Autokemp je sezonní záležitost. Přibližně od května do října se chatky pronajímají. Většinou bývají, podobně jako v jiných kempech, obsazené a proto si je klienti rezervují předem s dostatečným předstihem. Mimo sezonu se snaží majitel autokempu pokračovat v nezbytných stavebních úpravách a věnuje se hlavně údržbářským pracím. „Během sezony si nemohu dovolit tady mít pracující dělníky, kteří by byť sebeméně rušili mé klienty.“ Na jaře se připravují chatičky, které se uklízejí, seká se tráva a podobně. Hlavní podmínkou pro firmy, které u nás v kempu dělají údržbu či jakékoliv stavební úpravy nebo staví nové chatičky, je, aby práci začaly na podzim a skončily ji v létě před začátkem sezony.
Zájem cizinců zpočátku převažoval
Začátkem devadesátých let převažoval zájem cizinců, kteří byli na postsocialistické Československo po pádu železné opony velmi zvědaví. Výjimkou nebyli Australané, Novozélanďané, Američané či Afričané. Postupně ale byla jejich zvědavost nasycena a začalo jich do chatek jezdit míň než v minulosti. Teď převažují především čeští občané. Jejich většímu zájmu nahrává i lepší dostupnost kempu z mnoha míst v republice včetně hlavního města a v mnoha případech dobrá předchozí zkušenost s poskytnutými službami. Přesto má Strnad dojem, že zájem českých občanů klesá. Podle něj je to dáno i tím, že naši turisté nemají tolik peněz, aby si dovolili vedle dovolené u moře i pobyt v tuzemském zařízení během celého léta. „Nicméně mám již tři roky stejnou cenu, která je podle mě přijatelná a úměrná poloze mého kempu nedaleko hlavního města a na břehu Slapské přehrady. Jedna noc ve čtyřlůžkové chatce stojí 490 Kč bez poplatků za auto, zvířata a další služby.“ Vstřícný je majitel kempu ke stálým hostům. Nabízí pronájem chatičky na celou sezonu, během níž je možné v ní být podle libosti. Údajně tuto možnost zatím využívá pět až šest rodin. Podle Strnada se ale doposud liší přístup našich občanů a cizinců, co se spolehlivosti v případě objednávání chatek týče. „Občas se mi totiž stává, že se Češi telefonicky objednají a nakonec nepřijedou, aniž by svou původní objednávku předtím stornovali. To Němci nebo Holanďa ni vždy alespoň včas zavolají, že nemohou přijet.“
Největší problémy jsou s lidmi
Mezilidské vztahy jsou v zaměstnání a podnikání nejdůležitější. Větším problémům se František Strnad snažil předejít právě tím, že má jako své nejbližší spolupracovníky především členy své rodiny nebo blízké přátele a známé. Vedle toho ale těžko může ovlivnit zaměstnávání lidí v restauraci a vinárně, kterou ve svém kempu pronajímá. „A přitom jakékoliv lidské selhání může negativně ovlivnit fungování celého mého podniku. To se mi již několikrát stalo. Lidé, kteří tam pracovali, někdy zklamali tak, že to mohlo mít velký negativní dopad. Snažím se tomu ve spolupráci s nájemci těchto provozoven předcházet. Nechci se ale sám o restauraci a vinárnu starat, přestože bych na to měl kvalifikaci. Starostí s autokempem mám totiž až nad hlavu,“ konstatuje podnikatel. Poznamenává, že měl ve svém podnikání svým způsobem štěstí. Na rozdíl od jiných živnostníků získal zpět pozemky, které patřily jeho rodině a „pouze“ se snažil maximálně využít poskytnuté příležitosti. Bez úsilí a odříkání by to ale nešlo. „Věnuji tomu veškerý svůj čas,“ uzavírá živnostník.
Jak na to
* Pokud se zabýváte myšlenkou otevřít si autokemp a začít podnikat v tomto oboru, je dobré si nejprve uvědomit, že trh služeb autokempů poskytujících ubytování v chatkách je v ČR v atraktivních lokalitách nasycen. Maximálně je možné otevřít si cenově přijatelný autokemp v turisticky méně frekventovaných a méně lukrativních lokalitách. Proto je mimořádně důležitý pečlivý marketingový průzkum.
* Marketing by také měl pečlivě zmapovat spotřebitelské zvyklosti, především nároky na kvalitu poskytovaných služeb. Zejména sociální zázemí musí odpovídat minimálně evropskému standardu.
* Dobré služby tvoří lidé, jejich přístup ke klientům. Lidský faktor v podnikání nelze podceňovat. I sebemenší chyba jakéhokoliv zaměstnance, byť zprostředkovaně, může znamenat ztrátu důvěry a ve svém důsledku ohrozit existenci podniku. Ověřená zkušenost je, že na rodinu je často větší spolehnutí. Při přijímání zaměstnanců, i třeba jen na sezonu, je dobré pečlivě vybírat, ale také jasně vymezit požadavky a pravidla jejich chování, vystupování a také je následně kontrolovat.
* I když české kempy navštěvují také cizinci, většinu klientelů budou tvořit čeští občané. Na ně je tedy dobré zaměřit svoji propagaci především, což ale neznamená, že není třeba věnovat pozornost informování cizinců - třeba i takovou maličkostí, jako jsou informační nápisy v angličtině či němčině.
