K novému Kodexu nediskriminujícího podnikatele se hlásí první podnikatelé. Jeho podpisem dávají zákazníkům najevo, že se chtějí chovat slušně. Zároveň se připravují na antidiskriminační zákon.
Antidiskriminační kodex K novému Kodexu nediskriminujícího podnikatele se hlásí první podnikatelé. Jeho podpisem dávají zákazníkům najevo, že se chtějí chovat slušně. Zároveň se připravují na antidiskriminační zákon.
Sdružení obrany spotřebitelů (SOS) a nevládní organizace Iuridicum Remedium (IR) vytvořily Kodex nediskriminujícího podnikatele. Na konci října ho začaly bezplatně nabízet podnikatelské veřejnosti k podpisu. Podle Michaely Suchardové, právničky IR, dává kodex podnikatelům možnost ukázat zákazníkům, že jsou rozhodnuti k nim přistupovat nejen v souladu se zákonnými předpisy, ale i slušně.
Kodex najdete na internetových stránkách SOS. Rozhodnete-li se k němu připojit, anebo se jen dozvědět víc o diskriminačním jednání, můžete dále projít on-line kurzem a následně testem. Složíte-li test úspěšně, můžete kodex podepsat. Získáte tak nálepku určenou k umístění v provozovně, která spotřebiteli sděluje přibližně následující: Tady se k vám budeme chovat slušně. Víme, co slušné chování znamená. Budete-li mít jiný pocit, volejte prosím na uvedené číslo a stěžujte si na nás. Nálepka má totiž obsahovat i telefonický kontakt na SOS, které se má postarat o to, aby nezůstala na místě, kde se kodex nedodržuje.
Podstatou obsahu kodexu, jenž má celkem devatenáct bodů (zkrácená verze jich má sedmnáct), je shrnutí požadavků, které jsou na podnikatele kladeny současnou právní úpravou. Na rozdíl od právních norem, které jsou obecné a leckdy těžko srozumitelné, kodex zákonné požadavky shrnuje, zpřesňuje a vysvětluje.
Chcete-li vědět, co přesně si k zákazníkům ještě můžete dovolit a nedostat se při tom do rozporu se zákonem, a nechce se vám studovat a složitě interpretovat celý český právní řád, je dobré si kodex přečíst. Jeho část je sice ve vztahu k právnímu řádu jakýmsi nadstandardem, protože zákonná pravidla a pravidla slušného chování se stoprocentně neshodují, ale podle slov externího právního poradce IR Ladislava Kolačkovského lze říci, že dodržování kodexu nebude pro slušného podnikatele znamenat žádnou novou zátěž.
Antidiskriminační zákon bude zřejmě v lednu
POKUTA PROVOZOVATELI BARU ZA DISKRIMINACI ROMŮ
Provozovatel ostravského baru se musel letos na jaře omluvit třem Romům za to, že je v jeho podniku odmítli obsloužit. Současně s tím mu soud nařídil zaplacení odškodného v celkové výši 15 tisíc korun. Obsluha odmítnutí Romů Odůvodnila tím, že bar je soukromý klub. Přivolaní policisté ale zjistili, že se o klub nejedná.
Seznámení se s kodexem je též dobrá příprava na novinku, která zřejmě vstoupí v účinnost v lednu příštího roku. Kodex nediskriminujícího podnikatele byl vytvořen jako součást projektu „Co je a není diskriminace“. Jeho hlavním cílem je zvýšení povědomí veřejnosti o diskriminaci spotřebitelů. A také podpora přijetí takzvaného antidiskriminačního zákona. Ten má stanovit podmínky mimo jiné pro oblast přístupu ke zboží a službám, pokud jsou nabízeny veřejnosti nebo při jejich poskytování. Podle mluvčí ministerstva spravedlnosti Zuzany Kuncové se návrh tohoto zákona nyní nachází v Poslanecké sněmovně ve 2. čtení.
Již dnes platným a účinným základem, o který se kodex opírá, je § 6 zákona o ochraně spotřebitele (č. 634/1992 Sb.), nazvaný Zákaz diskriminace spotřebitele. Podle tohoto ustanovení se prodávající nesmí při prodeji výrobků a poskytování služeb chovat v rozporu s dobrými mravy. Nesmí zejména žádným způsobem spotřebitele diskriminovat. Dodržování tohoto zákazu kontroluje Česká obchodní inspekce, která za jeho porušení může udělit pokutu až do výše padesáti milionů korun.
Klíčovými pojmy zákazu jsou dobré mravy a diskriminace. Nikdo ovšem neví, co jsou dobré mravy. Je to jeden z pojmů, které zákonodárci často používají, ale nikdy nedefinovali. Pokusy totiž obvykle končí mnohastránkovými elaboráty, z nichž se nakonec čtenář dozví, že dobré mravy objektivně definovat nelze, a snažit se o to v zákoně by bylo kontraproduktivní a nedemokratické.
V diskriminaci bude již brzy jasněji. Antidiskriminační zákon ji má definovat jako jednání – včetně opomenutí – kdy se s jednou osobou zachází méně příznivě, než se zachází nebo zacházelo nebo by se zacházelo s jinou osobou ve srovnatelné situaci. A to z důvodu rasy, etnického původu, národnosti, pohlaví, sexuální orientace, věku, zdravotního postižení, náboženského vyznání, víry či světového názoru. Zatímco zákon o ochraně spotřebitele zakazuje jakoukoliv formu diskriminace, antidiskriminační norma má zakazovat pouze diskriminační jednání z taxativně uvedených důvodů. To by sice mohlo vést k určitým nejasnostem, ale pro podnikatele to jednoznačně znamená: Ke všem zákazníkům je třeba se chovat stejně.
Co je to přípustné rozdílné zacházení?
KAM PRO INFORMACE
Úplné znění kodexu a další informace k projektu „Co je a není diskriminace“ najdete na internetových stránkách www.spotrebitele.info/diskriminace/kodex.php
Podobně jako plánovaný antidiskriminační zákon ani kodex nechce nařizovat nediskriminační chování „za každou cenu,“ které by v konečném důsledku podnikatele poškodilo, a proto stanoví výjimku. Pokud je rozdílné zacházení se spotřebiteli objektivně odůvodněno legitimním cílem a prostředky k jeho dosažení jsou přiměřené a nezbytné, není považováno za diskriminaci.
Kodex například může po podnikateli požadovat, aby nepodmiňoval poskytování zboží a služeb a neznevýhodňoval spotřebitele, který má trvalé bydliště mimo sídlo provozovny či jiné obdobně vymezené místo (nezkrácený 4. bod kodexu). Neznamená to ale, že si prodejce nábytku nemůže dovolit nabízet odvoz nakoupeného zboží do třiceti kilometrů od prodejny zdarma. Cena benzinu a čas strávený na cestě jsou důvody dostatečně legitimními.
Nebo další příklad: nediskriminující podnikatel, který poskytuje možnost osobního odběru zboží či služeb, podle kodexu nikdy neodmítne vpustit do prodejny zdravotně postiženou osobu kvůli tomu, že ji doprovází vodicí pes (nezkrácený 6. bod). Bude-li mít ovšem alergii na psí srst, může si dovolit neriskovat zdraví (potažmo život) a žádat, aby pes zůstal venku.
Koordinátorka projektu Co je a není diskriminace Jana Pospíšilová ze Sdružení obrany spotřebitelů zná i další případy, kdy můžete v souladu se zásadou smluvní volnosti zákazníka odmítnout a nedostat se tím do rozporu s kodexem. „Podnikatel se může rozhodnout neposkytnout zboží či službu spotřebiteli na základě jeho předchozího individuálního chování. Provozovatel diskotéky například nemusí vpustit hosta, který naposledy tropil výtržnosti, nebo je možné odmítnout vstup do prodejny osobě, která tam v minulosti kradla. Takové jednání musí být odůvodněno legitimním cílem – v těchto případech jsou jím zejména bezpečnost ostatních hostů a ochrana majetku – a současně musí být použito takových prostředků, které jsou k jeho dosažení přiměřené a nezbytné,“ vysvětluje. Signatář kodexu se proto nemusí bát, že až mu zákazníci budou z provozovny dělat kůlničku na dříví, on to bude moci pouze se založenýma rukama sledovat.
Kodex je přísnější než zákon o spamu
Poněkud problematický se ale jeví závěrečný, sedmnáctý bod kodexu (podrobnosti v rámečku na straně 29). Ten jednak s diskriminací příliš nesouvisí a navíc obsahuje závazek podnikatele k tomu, že nebude šířit nevyžádané nabídky telefonicky, elektronicky, písemně nebo jinými „dálkovými prostředky“. Toto ustanovení, jak říká Kolačkovský, není nijak neobvykle náročné, protože přímo navazuje na § 2 odst. 1 písm. e) zákona o regulaci reklamy (č. 40/1995 Sb.): Zakazuje se šíření nevyžádané reklamy, pokud vede k výdajům adresáta nebo pokud adresáta obtěžuje. Za reklamu, která obtěžuje, zákon považuje tu, jež směřuje ke konkrétnímu adresátovi. A to za podmínky, že adresát dal předem jasně a srozumitelně najevo, že si nepřeje ji dostávat.
Kodex je ale, uvážíme-li jeho doslovný výklad, daleko ostřejší. Na rozdíl od zákona o regulaci reklamy zakazuje nejen obtěžující, ale jakoukoliv nevyžádanou reklamu. Podnikatel, který se ke kodexu přihlásí, by si například nemohl dovolit vhazovat reklamní letáky do schránek svých potenciálních zákazníků.
Co říkají podnikatelé?
Radek Ondrašík, marketingový ředitel společnosti Internet Shop, která se již ke kodexu přihlásila, tento krok odůvodňuje: „Naším cílem je mít jen spokojené zákazníky, kteří nebudou mít v jakémkoli okamžiku ani náznak obavy u nás nakupovat. K obsahu kodexu výhrady nemáme a plně s ním souhlasíme. Měl by být samozřejmostí pro každého, tedy i nepodnikatele. Naše společnost nebude muset s podpisem kodexu přijímat žádná nová opatření. Od vzniku dbáme na rovný přístup a nyní se u nás změní jen to, že spotřebitelé budou tuto skutečnost vědět oficiálně. Od podpisu kodexu očekáváme hlavně signál, který vyšleme všem okolo. Jasně řekne, že patříme mezi společnosti, pro něž platí pořekadlo ››náš zákazník, náš pán‹‹.“
Majitel ostravské restaurace U Peciválů v legendární Stodolní ulici Richard Feld kodex naopak jako moc velký přínos nechápe: „Myšlenka je to skutečně dobrá, ale podobných projektů už bylo více a žádný skutečně nefungoval. Nemyslím si, že je v silách SOS mít přehled o všech nálepkách. Já spíš spoléhám na to, že trh se postará sám o sebe i v těchto věcech. Zákazníci k vám prostě přestanou chodit, když se k nim nebudete chovat slušně – a můžete zavřít.“
VYBRANÁ USTANOVENÍ ZKRÁCENÉ VERZE KODEXU
Bod 1: Respektujeme individualitu každého spotřebitele bez ohledu zejména na jeho rasu, pohlaví, etnický původ, národnost, zdravotní postižení, sexuální orientaci či náboženství.
- *Bod 3: Ve jménu zásady smluvní volnosti je poskytování zboží či služeb spotřebiteli právem, nikoli naší povinností. Současně však neodmítneme přístup ke zboží či službě spotřebiteli z diskriminačního důvodu. Bod 4: Nepodmiňujeme poskytování zboží a služeb a neznevýhodňujeme spotřebitele, který má trvalé bydliště mimo sídlo naší provozovny či jiné obdobně vymezené místo. Bod 6: Nikdy neodmítneme vpustit do prodejny zdravotně postiženou osobu kvůli doprovodu vodicího/asistenčního psa. Bod 17:** Zavazujeme se, že budeme usilovat o dodržování principů společensky odpovědného chování (CSR), zejména pak neklamat spotřebitele, plnit informační povinnosti, nešířit nevyžádané nabídky, dodržovat poctivost prodeje výrobků a služeb a chránit osobní údaje zákazníka.
