Z historického hlediska předek člověka slezl před chvílí ze stromu a jeho potomek se tam dnes vrací. Ale není to jen módní záležitost
Když pomineme domorodé kmeny z jihovýchodní Asie, Oceánie nebo Amazonie, tak vlastní domek na stromě měl prý i Winston Churchill. Ostatně bydlení mezi větvemi stromů má v novodobé Anglii docela dlouhou tradici. Snad nejstarším stromovým domkem je ten v areálu Pitchford Hall v hrabství Shropshire.
Zmínka o něm je z roku 1692, byl zrekonstruován v roce 1760 a pak roku 1980. Stojí v rozsoše mohutných větví lípy velkolisté a zajímavé na něm je to, že jej jako třináctiletá navštívila pozdější královna Viktorie, která odtud sledovala hon na lišku. Ve svém deníku o něm poznamenala, že sice vypadá kuriózně, ale uvnitř je dobře vybavený.
Vůně lesa, ševelení listoví
O současných domcích na stromech se dá říct totéž. Ze staveb, které dříve sloužily ponejvíce dětem k dobrodružným hrám, je něco, co dobře poslouží třeba jako neobvyklá kancelář, ke krátkodobému pobytu v přírodě o dovolené či přímo jako hotel. Obrat k zelenému bydlení jsme mohli zaznamenat v uplynulých letech, kdy architektonická studia začala projektovat domy obrostlé zelení, ovšem tady se postupuje naopak – dům, či spíše domek se vsadí přímo do koruny stromu. Komfort tu určitě najdeme, ale s ohledem na okolní přírodu a atypické stavební podmínky bude mít určitá omezení. Tekoucí teplou vodu ani vytápění tu asi mít nebudeme, záchod bývá nejčastěji chemický. Pravda, ve světě existují excentrická obydlí, kde bude vše včetně třeba nahrávacího studia, ale to vlastně popírá samotný účel… Vše, co bychom tu marně hledali, je však vždy umístěno nedaleko v budově, která stojí v centru skupiny stromových domků. Tam je recepce pro ubytované, jsou tu pochopitelně koupelny, fitness centra, prodejny všeho důležitého a potřebný servis. To postrádané bohatě vynahradí vůně lesa, ševelení listů, hlasy ptáků, poskakování veverek i nádherný výhled, prostě romantika. Doplní ji třeba snídaně, kterou si obyvatelé domku vytáhnou po laně v košíku a zkonzumují na otevřené terase.
Strom se nesmí poškodit
Konstrukce stromových domů začíná výběrem odpovídajícího stromu. Zamýšlenou stavbu pak posoudí i dendrologové, kteří prozkoumají zdraví stromu.
Nejvhodnější jsou ty s pevnými kořeny jako dub, buk, lípa, jasan nebo kaštan, ale i další lze na podobnou stavbu zvažovat, když si architekt vypomůže pomocnými nosníky či podpěrami. Stavba začne vytvořením plošiny a jejím uchycením ve větvích. Používají se především neinvazivní metody, vázání pomocí lan, pružné tyče, třecí spojky a vylučují se spojové a kotevní materiály, které by nějak strom mohly poškodit. Samotná stavba je dřevěná, na zastřešení se používají šindele či došky. Podle účelu a výšky nad zemí i s ohledem na věk potenciálních obyvatel pak ke vstupu slouží dřevěná schodiště či žebříky. K dopravě zavazadel i zásob poslouží jednoduché zařízení z lana a kladky.
Na začátku je fotka
V Česku se bydlením ve stromech zabývají dvě dámy, někdejší reprezentantka ve stolním tenise Jaroslava Abrahamová, spolu s miss 1994 Evou Kotulánovou Maděryčovou. Založily společnost Tree Houses a od roku 2013 stavějí domy na stromech a poskytují v nich ubytování hotelového typu. Inspiraci našly ve Francii a také spolupracují s tamější firmou La Cabane en l’air, která už postavila více než dvě stovky domků ve větvích. Domky v korunách stromů jim nejsou zase až tak cizí, protože Jaroslava Abrahamová se zabývá stavařinou a Eva Kotulánová Maděryčová vlastní lanové centrum v Brně. Co ke stavbě domku od zákazníka potřebují? Fotografii stromu, u něhož někdo pro srovnání stojí, uvést jeho druh a změřit obvod kmene. Pak následuje návštěva dendrologa, a pokud je vše v pořádku, nebude stavbě stát nic v cestě.
