CO SE CHYSTÁ NA TUZEMSKÝCH DÁLNICÍCH A RYCHLOSTNÍCH SILNICÍCH PRAHA - BRNO - OSTRAVA Vloni v říjnu se dálnice konečně přiblížila Zlínskému kraji - byl zprovozněn zhruba šestnáctikilometrový úsek z Vyškova do Vrchoslavic. Oproti původním plánům nepovede další pokračování na Slovensko, ale stočí se na sever směrem k Ostravě.
CO SE CHYSTÁ NA TUZEMSKÝCH DÁLNICÍCH A RYCHLOSTNÍCH SILNICÍCH PRAHA - BRNO - OSTRAVA
Vloni v říjnu se dálnice konečně přiblížila Zlínskému kraji - byl zprovozněn zhruba šestnáctikilometrový úsek z Vyškova do Vrchoslavic. Oproti původním plánům nepovede další pokračování na Slovensko, ale stočí se na sever směrem k Ostravě. Jako D1 bude totiž po dokončení nových úseků označena plánovaná dálnice D47. „Jednička“ tedy označí nejdelší tuzemskou dálnici a zároveň spojnici tří největších měst - Prahy, Brna a Ostravy.
Nyní se začíná stavět úsek mezi Vrchoslavicemi a Kojetínem, součástí je také rozšíření obchvatu Kroměříže na takzvaný plný profil (tedy dva jízdní pruhy v každém směru). Staví se také část mezi Kroměříží a Hulínem, zbytek trasy do Přerova a Lipníku nad Bečvou se má začít budovat nejdříve v příštím roce. Zbytek (dosud označovaný jako D47) přes Ostravu k polským hranicím chce Ředitelství silnic a dálnic dokončit do roku 2010.
Velkým problémem nejstarší tuzemské dálnice je však její přetíženost. V příštím roce by mohlo začít rozšiřování na nejméně tři pruhy v okolí Brna, výhledově se plánuje rozšíření na celé zbývající části (kromě okolí Prahy, kde k němu došlo již dříve). K plynulosti provozu by měly přispět také elektronické informační tabule, které mají řidiče aktuálně informovat o dopravní situaci a včas upozornit na kolony a možnou objížďku. Výraznější ulehčení však pravděpodobně přinese až výstavba severní alternativy spojení Prahy a Ostravy - rychlostní silnice R35.
PRAHA - TÁBOR - ČESKÉ BUDĚJOVICE (DOLNÍ DVOŘIŠTĚ - RAKOUSKO) S výjimkou několika málo kilometrů zůstává dlouho plánovaná D3 zatím stále jen na papíře. Trasa se několikrát měnila - problémem je hlavně rekreační oblast Posázaví, kde konkrétní vedení není definitivně známo dodnes. Vláda nicméně v prosinci schválila variantu obsahující velký most přes Sázavu a šest tunelů. Uvažovalo se také, zda by místo D3 nestačilo jen prodloužení stávající rychlostní silnice z Prahy do Příbrami, dále do Písku a Českých Budějovic. Dlouho také nebylo jasné, zda D3 využije v blízkosti metropole rozšířenou D1 a odpojí se u ní až u Mirošovic, nebo zda už od začátku povede z Prahy samostatně. Podle současných plánů vznikne na plánovaném jižním obchvatu Prahy velká dálniční křižovatka u Jesenice, kde D3 začne. Dálnice se tak zatím staví od prostředka. V provozu je zatím ani ne desetikilometrový úsek v okolí Tábora, připraven je také obchvat Veselí nad Lužnicí a v polovičním rozsahu některé další krátké části na jihu Čech. Nyní se staví téměř devítikilometrový úsek z Mezna do Chotovin, dokončen má být v roce 2007. Dálnice by měla na východě minout České Budějovice a skončit za krajským městem. Dále k hranici s Rakouskem má vést jen rychlostní komunikace, navíc zpočátku jen v polovičním profilu. PRAHA - BEROUN - PLZEŇ - ROZVADOV - NĚMECKO Přestože ještě v roce 1989 končila dálnice z Prahy pár kilometrů za Berounem, po listopadovém převratu se rychlé spojení s Německem stalo prioritou. Zbývající část se tak stala nejrychleji budovanou dálnicí v Česku. Úsek z Plzně na německé hranice byl dokonce otevřen celý současně, což v současnosti už není obvyklé. Problémem dlouho zůstával obchvat Plzně. Po listopadu totiž došlo ke změně jeho vedení - místo na severu měl krajské město míjet na jihu, zejména kvůli lepší návaznosti na další hlavní silnice. Spory ohledně výkupu pozemků a konkrétní trasy však výstavbu brzdily tak dlouho, že i po dokončení dálnice do Rozvadova jezdila tranzitní doprava stále přes Plzeň. Až zhoršující se životní prostředí a speciální zákon vedly ke zprovoznění alespoň části obchvatu. Zbývající 3,5kilometrový úsek bude zprovozněn na podzim letošního roku, jeho součástí je tunel skrz vrch Valík a most přes Úhlavu. Stejně jako v socialistickém Československu i v tehdejším západním Německu končily dálnice několik desítek kilometrů před hranicemi, aby soupeři neusnadnily případnou invazi. Výstavba chybějícího úseku dálnice A6 mezi Ambergem a hranicemi s Českem probíhala i po roce 1989 velmi pomalu. Teprve vloni došlo ke zprovoznění dálničního spojení z Rozvadova k severojižní dálnici A93, zbývající část od křižovatky A6 s A93 do Ambergu má být hotova nejdříve za dva roky. PRAHA - ÚSTÍ NAD LABEM - PETROVICE - NĚMECKO
Také tato dálnice spojuje Prahu s Německem. První úsek z Prahy do Úžic byl zprovozněn v roce 1990, o jedenáct let později vedla dálnice až do Lovosic. Zde na dlouhou dobu končí, protože konkrétní podoba trasy přes chráněnou krajinnou oblast České Středohoří je předmětem sporu s ekology. Investor odmítal vybudovat variantu s delšími tunely, ohleduplnou ke krajině, a prosazuje co nejlevnější variantu. Výstavba šestnáctikilometrového úseku je tak zatím stále v nedohlednu.
Letos má být dokončen téměř pětadvacetikilometrový úsek z Ústí nad Labem do Petrovic na hranice s Německem, kde má dojít k propojení s nově budovanou dálnicí do Drážďan. Součástí jsou dva delší tunely a řada mostů.
PRAHA - HRADEC KRÁLOVÉ (TRUTNOV - KRÁLOVEC -POLSKO)
Zdánlivě bezproblémová dálnice, která nepřekonává žádné hory ani chráněné oblasti, vznikala velice pomalu. Výstavba začala už na konci 70. let, na prvních dvaceti kilometrech z Prahy se jezdí od roku 1984. V devadesátých letech se pak trasa na dlouhou dobu zastavila východně od Poděbrad.
Každodenní nebezpečné situace na přetížené dvouproudové silnici a několikakilometrové kolony u Chlumce nad Cidlinou se ale konečně stávají minulostí. V posledních dvou letech se postupně stavějí zbývající úseky, ke kompletnímu dokončení trasy z Poděbrad k Hradci Králové má dojít letos v prosinci.
Problémem zůstává ukončení dálnice u Hradce Králové. Kvůli sporům o pozemky zatím dálnice skončí provizorním sjezdem více než tři kilometry před krajských městem.
Na dostavbu D11 nečekají jen obyvatelé Hradce a Pardubic, ale také řidiči cestující do Polska nebo lidé, kteří k cestě do Ostravy využívají místo D1 severnější trasu.
S dalším pokračováním D11 přes Jaroměř do Trutnova a k polským hranicím je to podobné jako v případě D3 na jihu Čech. Dálnice by měla končit u krajského města, zatímco k hranicím povede „jen“ rychlostní silnice. Ta by se měla stát součástí hlavního tahu do Polska a dále do Švédska, kam odplouvají trajekty ze Štětína. Očekává se, že přes východní Čechy začnou jezdit i kamiony, dosud využívající hraniční přechod v Harrachově.
LIPNÍK NAD BEČVOU - OSTRAVA - BOHUMÍN - POLSKO
Pokus o zapojení soukromého investora do výstavby skončil mezinárodní ostudou, dlouho slibovanou a velmi potřebnou dálnici tak začal budovat stát. S trochou škodolibosti je ale už nyní možné říci, že D47 vlastně nikdy zprovozněna nebude - ihned po dokončení se totiž přejmenuje na D1, takže „jednička“ povede z Prahy přes Brno až do Ostravy.
Od roku 2004 se postupně staví některé úseky, stavba dalších začne letos. Vláda nyní slibuje dokončení zhruba osmdesátikilometrového úseku do konce roku 2008. Mimochodem, mezi Lipníkem nad Bečvou a Bělotínem bude mít dálnice tři pruhy, protože je zde intenzita provozu nejvyšší.
Problémy ještě mohou nastat kolem hraničního úseku, který se má stavět jako poslední. Dlouho se čekalo, jak a kde zde bude navazovat plánovaná polská dálnice z Katovic. Ředitelství silnic a dálnic přiznává, že dokončení více než šestikilometrového úseku do roku 2008 již není reálné.
PRAŽSKÝ OKRUH
Po letech odkladů má letos dojít k zahájení stavby další části okruhu kolem Prahy. Z plánovaných více než osmdesáti kilometrů je zatím v provozu sedmnáct.
Stavět se začíná ve Slivenci, odkud auta už několik let „provizorně“ pokračují v cestě přes zastavěné území Barrandova a ucpaný Barrandovský most na Jižní spojku. Nové spojení ze Slivence přes Lahovice a Dobřejovice do Jesenice počítá mimo jiné i s dálničním přemostěním Vltavy. Hotové má být v letech 2009-10. Díky obchvatu se například řidič jedoucí od Kladna či Plzně může zcela vyhnout Praze a napojit se na jihu přímo na D1 (v budoucnu i D3) nebo na východě na D11. V plánu je také severní část ochvatu mezi Ruzyní a Březiněvsí, ten je však kvůli sporům o vedení trasy zatím v nedohlednu. Nicméně celý vnější okruh má být podle dosavadních plánů hotov do roku 2020.
Připravují se také další části vnitřního městského okruhu, například tunel pod Letnou a Dejvicemi, který naváže na již fungující úsek od Malovanky až k Barrandovskému mostu. Právě dostavba části z Malovanky do Troji je podle pražského radního pro dopravu Radovana Šteinera prioritou. Šestikilometrový úsek má být hotov do roku 2009. Magistrát věří, že vnitřní okruh se podaří dokončit do roku 2017.
PRAHA - PŘÍBRAM (PÍSEK - ČESKÉ BUDĚJOVICE)
Rychlostní silnice vznikla ještě za socialismu, od té doby se na ní prakticky nic nezměnilo. V plánu nicméně zůstává další pokračování z Příbrami ke křižovatce silnic první třídy číslo 4 a 20, kde se střetávají směry z Prahy a Plzně do Strakonic a Písku.
Právě do Strakonic a dále na hraniční přechod Strážný měla R4 podle původních představ vést, nyní je však čtyřpruhová komunikace jakž takž reálná maximálně do Strakonic. Dále na jih totiž není intenzita provozu tak vysoká, silnice navíc prochází Národním parkem Šumava.
Pravděpodobnější je zatím pokračování komunikace ze zmíněné křižovatky směrem do Písku, Vodňan a dále do Českých Budějovic, tedy podél silnice číslo 20. Právě v okolí Písku vznikla v poslední době nová čtyřpruhová komunikace.
PRAHA - KLADNO - KARLOVY VARY - SOKOLOV - CHEB - POMEZÍ NAD OHŘÍ (NĚMECKO)
Od 80. let se tato rychlostní silnice prodloužila jen o pár kilometrů, zejména na Kladensku a na Chebsku.
V blízkosti Prahy stále chybí například obchvat města Hostivice, kde vznikají dlouhé kolony. Jezdit se po něm má od roku 2010.
Podstatná část budoucí trasy mezi Prahou a Karlovými Vary zatím neexistuje, přestože podle vládních plánů patří mezi priority a měla by vzniknout zhruba do pěti let.
V současnosti se staví další část průtahu Karlových Varů směrem na západ od lázeňského města. Kritici projektu marně upřednostňovali obchvat.
PRAHA - SLANÝ - LOUNY -CHOMUTOV - HORA SV. ŠEBESTIÁNA - NĚMECKO
Rychlostní silnice zatím vede z Prahy jen do Slaného a zdá se, že další pokračování čtyřpruhové komunikace je nereálné. V provozu je však několik „polovičních“ částí, fungujících zejména jako obchvaty měst. Postupně by nové úseky měly vznikat i jinde, ale teprve po jejich spojení a rozšíření může být R7 dokončena.
LIBEREC - TURNOV - JIČÍN - HRADEC KRÁLOVÉ - OLOMOUC - VALAŠSKÉ MEZIŘIČÍ
Nejdelší tuzemská rychlostní komunikace zůstává zatím spíše jen na papíře. V provozu je pouze úsek mezi Libercem a Turnovem a spojení z Mohelnice přes Olomouc do Lipníku nad Bečvou. Přitom o potřebě severní alternativy k D1 se mluví čím dál tím více, její potřebnost ještě vzroste po brzkém dokončení dálnice do Hradce Králové. Zdržení způsobují hlavně spory o konkrétní trasy přes Český ráj a z Vysokého Mýta do Mohelnice.
DALŠÍ RYCHLOSTNÍ SILNICE
Stavějí se také další kratší úseky, často jen v polovičním profilu a přednostně jako obchvaty měst. Budují se i komunikace mezi Libercem a Jabloncem nebo mezi Hradcem Králové a Pardubicemi. Na dálnici zatím marně čeká třeba Zlínsko, kam má vést od Kroměříže rychlostní silnice pokračující dále na Slovensko. Hovoří se také o méně známých komunikacích - v Brně například v uplynulém týdnu vzniklo Sdružení pro výstavbu rychlostní silnice R43, která by měla v budoucnu spojit jižní Moravu a východní Čechy.
