Přestože všechny porevoluční vlády vyzdvihovaly důležitost kultury...
celý podtitul:
Přestože všechny porevoluční vlády vyzdvihovaly důležitost kultury, peněz na ni stále ubývá
V Evropě se o potenciálu kultury a umění mluví od začátku 90. let. Význam kultury vyzdvihovaly také všechny naše vlády po roce 1989. Ministerstvo kultury (MK), které ono vznešené, trochu vzdálené a někdy těžko uchopitelné slovo „kultura“ nese ve svém názvu, dostalo od vlády předešlé i současné úkol o kulturu a umění pečovat a rozvíjet je.
V roce 2006 schválila vláda Jiřího Paroubka dokument s názvem Koncepce účinnější podpory umění na léta 2007–2013, v jehož úvodu se mimo jiné uvádí, že „umění je důležitou součástí lidského života a kultury, spoluvytváří naši identitu, vytváří naše kulturní dědictví“. Podle preambule této koncepce umění a kultura zvyšují kvalitu života a jsou nedílnými součástmi udržitelného rozvoje a podmínek stability společnosti. Umění je považováno také za významný ekonomický faktor. O dva roky později schválila vláda Mirka Topolánka podobný dokument, tentokrát s názvem Státní kulturní politika na léta 2009–2014. Tento dokument začíná úvodní větou: „Kultura je pro Českou republiku jízdenkou do budoucnosti: chceme být opět křižovatkou kultur, svoji přirozenou pozici využít svobodným a kreativním způsobem při tvorbě kultury vlastní a při ochraně zděděných kulturních hodnot.“ Na začátku letošního roku jsme spolu s kolegy z EU slavnostně zahájili Evropský rok tvořivosti a inovace, na konci března se bude v Praze konat Fórum pro kreativní Evropu, významná konference, která bude klást důraz na velký ekonomický potenciál kultury a tvořivosti. Ministr kultury Václav Jehlička ve svém lednovém projevu v Evropském parlamentu vyslovil svou víru v to, že chystané fórum představí kulturu a umění a jejich základní vlastnost – tvořivost – jako naprosto podstatný a pro život člověka nezastupitelný zdroj životaschopnosti a pozitivního rozvoje. „Kultura není až to druhé, není to jen naplnění volného času, když to důležité bylo splněno,“ uvedl ve svém projevu.
Omezená tvořivost A přesto se zdá, že prostor pro kreativitu a umění na MK se letos nějak zmenšuje. Velký propad v objemu finančních prostředků určených „živému umění“ kontrastuje se všemi koncepcemi, prohlášeními a slovy, které kulturu našeho národa vyzdvihují na nejvyšší místa v žebříčku hodnot. V letošním rozpočtu MK by se mělo výrazně uspořit na projektech z oblasti živého výtvarného, literárního, divadelního, tanečního a filmového umění. Částka, kterou chce MK letos rozdělit na kulturní aktivity, dosáhla pouze 73 procent úrovně minulého roku. Rozpočet MK byl sice na základě rozhodnutí vlády na konci ledna zkrácen o pět procent, to však nevysvětluje razantní snížení příspěvků na živé umění. Podle sdělení tiskového oddělení ministerstva byly zvýšeny mandatorní výdaje MK, tudíž se „něco“ muselo snížit. Krácení by se mělo nejvíce dotknout literárních časopisů, sborníků a literárních akcí, pro které je MK ve většině případů jediným možným zdrojem finančních prostředků. Ty by se měly letos podělit o celkovou částku zhruba devíti milionů korun, což je o jedenáct milionů méně než v minulém roce. Důvody ke spokojenosti mají jedině hudebníci – původně plánovaná částka na projekt Martinů Revisited, který připomíná 50. výročí úmrtí skladatele Bohuslava Martinů, nebude vyčerpána, a tak mohla být předběžně dorozdělena mezi žadatele o dotace. Ohrožené jsou ale projekty divadelní, taneční a především filmové. Grantové komise, které rozhodují o přidělování finančních prostředků většinou koncem února, se ohradily proti snížení finančních prostředků na živé umění a jejich zástupci požádali ministra kultury o další jednání o navýšení grantových rozpočtů. Komise nejsou ochotny brát na sebe zodpovědnost za současnou situaci a dohodly se na případné hromadné rezignaci, což by dále grantová řízení pozdrželo.
Filmové festivaly bez peněz Výsledky grantových řízení ještě nejsou známy, ale podle informací týdeníku EURO měla letos komise pro kinematografii a média k rozdělování pouhých devět milionů korun – příspěvky tak byly prozatím přiděleny pouze menším projektům, malým festivalům a filmovým periodikům. Vzhledem k malému objemu rozdělované částky se požadavky převyšující dva miliony korun ani neprojednávaly. Žadatelé byli odkázáni na Státní fond pro podporu a rozvoj české kinematografie (SF), neboť peníze na ministerstvu nejsou. Bez přislíbené podpory MK se tak ocitly i některé významné festivaly, které v minulých letech ministerstvo výrazně podpořilo. Je to například MFF pro děti a mládež Zlín, Festival animovaného filmu AniFest Třeboň, Festival českých filmů FINÁLE Plzeň a MFF Karlovy Vary. Jeho tisková mluvčí Uljana Donátová týdeníku EURO sdělila, že MFF Karlovy Vary požádal MK o dotaci 30 milionů korun, což činí 21,5 procenta celkového rozpočtu festivalu. Jediným zachráncem českého filmu se tak prozatím stal SF, který by měl letos rozdělit na filmové projekty částku 180 až 200 milionů korun. Tento měsíc se ale teprve rozhodne o tom, zdali bude Rada SF v poslanecké sněmovně „dovolena“ a bude-li včas fungovat. V únoru se podařilo ministerstvu kultury ve sněmovně prosadit pouze tři ze sedmi navržených nových členů rady. 15. března vyprší mandát šesti členů rady a 17. března by měla sněmovna opět volit chybějící členy. „Nebude-li rada pro nedostatek členů fungovat, mohou být ohroženy všechny plánované filmové projekty, se kterými žadatelé přijdou, i ty probíhající, protože nebude možné prodloužit lhůty, navýšit prostředky či provést jakoukoli změnu ve smlouvě,“ uvedl Miroslav Velinský, předseda rady. „Letos už Rada SF rozdělila na festivaly 25 milionů korun. Vyšli jsme vstříc organizátorům festivalů, kteří mají problémy s financováním, které by se ale mělo řešit koncepčně, ale to je už úkol pro novou radu,“ uvedl dále Velinský.
Živá kultura není jen v jogurtu Pokud nechceme, aby si za pár let pod pojmem „živá kultura“ většina z nás představila jen mléčný kysaný výrobek, musíme se o živou kulturu a živé umění starat a podporovat je. Kultura je reflexí či zamyšlením nad vlastním bytím a životními hodnotami, vyrůstá z kulturního dědictví a na tom, co postavíme my, budou stavět další. Jediným konkrétním ukazatelem politické vůle riskovat a investovat do umění a tvorby, které nejsou měřitelné a prokazatelné, je politiky slibované jedno procento HDP, určeného na kulturu. K němu bychom měli směřovat. Opačný směr není správný.
BOX
V roce 2008 poskytlo ministerstvo kultury ze své kapitoly následující finanční objemy:
MFF pro děti a mládež Zlín 16 milionů korun
Festival animovaného filmu Anifest Třeboň 10 milionů korun
Festival českých filmů FINÁLE Plzeň 3 miliony korun
MFF Karlovy vary 30 milionů korun
V roce 2009 by mělo ministerstvo kultury rozdělit na veškeré filmové projekty (včetně čtyř výše uvedených festivalů) částku pouze devět milionů korun.
