Německo našlo recept na pořádání veletrhů a kongresů. Musejí nejen žít na sociálních sítích, ale být také ekologické
Knihkupci mají Frankfurt a Lipsko, milovníci digitálních technologií se sjíždějí do Hannoveru, kdo prodává jachty nebo vybavení pro potápěče, je pro něj nemyslitelné, že by nejel na veletrh do Düsseldorfu. Nejde ale jen o obří akce s několikaletou tradicí. V Německu se koná i čím dál více odborných kongresů a firemních školení. Branže označovaná jako MICE (meetings, incentives, conventions, events) zažívá nebývalý boom.
Pro německou ekonomiku je kongresová turistika výnosným odvětvím. > V roce 2010 byl celkový obrat odvětví na pomezí turistiky a byznysu 66 miliard eur. Individuální hosté na obchodních a služebních cestách v zemi utratí čtrnáct miliard eur, zbytek pak připadá na delší organizované akce pro více účastníků. Celé odvětví loni meziročně stouplo o sedm procent, a zasloužilo by si tak pomyslný titul „skokan roku“. Průzkum Meeting- & EventBarometers spočítal, že se v roce 2010 v Německu konalo 2,7 milionu akcí kongresového typu, jichž se zúčastnilo 323 milionů lidí.
Spolková republika je jako lokace stále oblíbenější i pro zahraniční pořadatele. V předloňském Roper Nation Brand Index, který hodnotí státy, jako by šlo o prestižní značku výrobku, se Německo ocitlo na druhém místě, hned za USA. Mezinárodní kongresová asociace (ICCA) už posedmé za sebou Německo zvolila jako nejlepší kongresovou zemi Evropy. Z téměř jedenácti milionů evropských účastníků kongresů a seminářů připadá několik desítek tisíc také na Česko. „Velkou roli hraje fakt, že mnoho českých firem má své mateřské centrály v Německu,“ vysvětluje Karel Zelený, vedoucí českého zastoupení Německé turistické centrály.
Poloha i služby
Německo těží nejen ze své polohy ve středu Evropy, ale i z pestré nabídky služeb. „Výborná infrastruktura, dobrý poměr cena–výkon a kvalitní nabídka hotelů a kongresových center v nejrůznějších kategoriích,“ vypočítává důvody německého úspěchu Petra Hedoferová, předsedkyně správní rady sdružení German Convention Bureau (GCB), které má v popisu práce propagaci Německa jako země obchodních setkání.
Organizování kongresů, sjezdů a seminářů musí ale držet krok s dobou jako každá jiná branže. Mezi letošní novinky tak patří například certifikát „green meeting“. Mnoho firem i vědeckých ústavů dbá na to, aby byla akce úsporná nejen ekonomicky, ale i ekologicky. A k tomu patří přesuny hromadnou dopravou namísto taxíků, pokud možno, žádné zbytečné informace vytištěné na papíře a jídlo na recepcích, které neputovalo přes půl zeměkoule. „Zelený kongres“ se ale vyznačuje i maximem přirozeného světla namísto uzavřených a draze osvětlených sálů nebo přirozeným větráním, které nahrazuje výkonnou klimatizaci.
Webové stránky GCB nabízejí kalkulačku, kde si každý organizátor může spočítat, jakou uhlíkovou stopu jeho akce za sebou zanechala. Projekt vzdělávání „zelených manažerů“, který se v Německu rozbíhá právě tento měsíc, zastřešuje Německá spolková nadace pro životní prostředí (DBU). „Za velmi záslužnou považuji skutečnost, že projekt je zacílen také na malé a střední firmy i obce, jejichž rozpočet na podobné akce není velký,“ pochvaluje si Fritz Brickwedde, tajemník DBU.
Jako na fotbale
Čím dál více také přicházejí ke slovu sociální sítě. Dobrý kongres dnes nedělá jen velkoplošná obrazovka a přímý přenos na internetu. Z veletrhu nebo přednášek se čím dál častěji bloguje a tweetuje, názory se pak tříbí v diskusních fórech. Facebookový profil je téměř samozřejmostí. Důraz na otevřenou komunikaci a zprostředkování zážitku z místa přirovnává fotbalový internacionál a někdejší brankářská hvězda FC Bayern Jean-Marie Pfaff přirovnává k zápasu na stadionu. „Stejně jako ve fotbale chcete, aby byl kongres naživo, plný emocí a získal si fanoušky,“ popisuje rodilý Belgičan. Jeden podstatný rozdíl tu ale z hlediska úspěšnosti veletrhu nebo firemní akce je. „Zatímco i zklamaný fanoušek je věrný, nespokojený účastník kongresu chce peníze vrátit,“ uzavírá brankářské eso.
Kongresový top 10 Nejoblíbenější destinace kongresové turistiky
1. USA
2. Německo
3. Španělsko
4. Velká Británie
5. Francie
6. Itálie
7. Japonsko
8. Čína
9. Brazílie
10. Švýcarsko
pramen: ICCA