Živnost v EU? Velmi snadné!

12. 6. 2006

PŘESUN PODNIKÁNÍ Drobných živnostníků v Česku ubývá. Nejeden podnikatel už rezignoval na nekonečný boj se složitými zákony či byrokracií. Ale šikovné ruce a dobrý záměr se dají využít i v zahraničí. Zakládání živností v státech Unie přitom může být překvapivě snadné.

Ani k prvnímu květnu neotevřely všechny staré státy Evropské unie své pracovní trhy pro zaměstnance z nových členských zemí. Rakousko a Německo zase omezují přeshraniční pohyb služeb, takže české stavební, čistící nebo dekoratérské firmy nemají v těchto státech šanci. Žádné z uvedených omezení však neplatí pro osoby samostatně výdělečně činné, které si tak mohou v libovolném členském státu Evropské unie založit živnost. Příslušná země na ni musí pohlížet jako na domácí subjekt a nesmí na ni klást žádné nadstandardní požadavky.

Poskytování služeb je totiž v rámci Unie možné dvěma způsoby. V prvé řadě přes hranice, kdy například český podnikatel vysílá své zaměstnance nebo jede sám vykonávat nějakou službu do jiného státu. Může tam působit pouze dočasně a příležitostně a jeho přístup na tamní trh může být určitým způsobem regulován (viz Profit č. 12/2006). Druhou možností je využít zmíněného neomezeného práva na volný pohyb osob a jejich usazování, a živnost tak do zahraničí přestěhovat natrvalo.

KAŽDÝ PES JINÁ VES

S možností podnikat na území Unie však jde ruku v ruce i určitý zmatek, způsobený pětadvaceti různými úpravami zakládání a provozování živností. Kromě společného systému vzájemného uznávání profesních kvalifikací totiž Brusel tento druh podnikání žádným způsobem neharmonizuje. Takže zatímco ve Velké Británii začínajícímu živnostníku stačí vyplnit dvojlist papíru a odeslat jej na daňový úřad, v Nizozemsku musí před získáním povolení mimo jiné prokázat znalosti z podnikového managementu, včetně právních, obchodních a účetních otázek, a z komunikace. Je proto potřeba pečlivě prostudovat podmínky v jednotlivých zemích. Takřka všechny základní informace lze přitom získat už v Česku.

Poměrně oblíbená práce „na černo“ se v tomto případě nemusí příliš vyplatit. „V Rakousku je celkem častá praxe využívat právě živnostníků bez všech potřebných povolení. Někteří tamní podnikatelé uhradí jen zálohu a po dokončení zakázky odmítají doplatit zbytek. Dokonce bych řekl, že tito rádobypodnikatelé už dnes cíleně zaměstnávají lidi bez povolení k provozování živnosti s tím, že jim celou zakázku vůbec neplánují zaplatit,“ říká k situaci Radek Večeřa z firmy FV.profimont, která má s živnostenským podnikáním v Rakousku a Velké Británii dlouhodobé zkušenosti.

DOKAŽ, CO UMÍŠ

Pravděpodobně nejvážnější administrativní překážkou, se kterou se podnikatel v zahraničí setká, bude nutnost uznání jeho živnostenského listu. V řadě zemí je na určitou povinnou výši vzdělání i praxe kladen velký důraz a bez potvrzení o jejich absolvování nelze živnost zaregistrovat. Velmi přísná je v tomto ohledu například Itálie.

Z hlediska evropského práva jsou činnosti a povolání, která mohou OSVČ vykonávat, rozděleny do tří kategorií. Nejjednodušší situace je v případě činností volných, které nepodléhají žádnému omezení ohledně prokazování kvalifikace nebo vzdělání. Žadatel si je v zahraničí pouze zaregistruje a další požadavky v této oblasti už plnit nemusí.

Skupinu s určitým výlučným postavením tvoří odborně náročná povolání, pro která platí přísné celoevropské požadavky na minimální vzdělání a u kterých je tedy vzájemné uznávání diplomů a dokladů o vzdělání takřka automatické.

Nejčastější problémy však vznikají u takzvaných regulovaných povolání. Ta si, podobně jako činnosti volné, určuje každý stát sám, a k jejich vykonávání je třeba prokázat dostatečnou praxi i vzdělání. Naštěstí mezi státy Unie funguje systém vzájemného uznávání kvalifikací, takže například řezník s příslušným živnostenským listem z Česka může očekávat jeho uznání i v Německu. Celý systém ale předpokládá, že požadavky na vzdělání a praxi jsou u dané profese v obou státech podobné. Pokud se výrazně liší, může dotyčná země po žadateli chtít splnění dalších podmínek. Adept na povolení si může vybrat mezi odbornou zkouškou nebo maximálně tříletou praxi pod dozorem.

Tomu, kdo plánuje založit živnost v zahraničí, vystaví potvrzení o příslušném vzdělání a praxi ve většině případů ministerstvo průmyslu a obchodu, odbor živnostenského podnikání. Kvalifikaci potom uzná příslušný úřad v cílové zemi. V Rakousku jde například o Spolkové ministerstvo hospodářství a práce a další ministerstva.

KVALITA A NEJEN NÍZKÁ CENA

I přes skutečnost, že evropské právo jakoukoliv diskriminaci OSVČ při usazování a zakládání podniků zakazuje, některé země nevidí konkurenci příliš rády a občas se prostřednictvím nejrůznějších administrativních opatření snaží zakládání podniků občanů jiných států komplikovat. Celoevropská agentura Solvit, která se porušováním evropského práva zabývá, například řešila problém diskriminace českého truhláře v Německu. Místní úřady po něm vyžadovaly pracovní povolení, na což samozřejmě neměly právo. Celou kauzu se podařilo úspěšně vyřešit během měsíce.

S jistou dávkou optimismu je ale možné tyto snahy vnímat jako potvrzení, že čeští živnostníci jsou pro místní podnikatele rovnocennou konkurencí. „Pokud se úspěšně podaří vyřídit všechny potřebné doklady, nemám o české řemeslníky v zahraničí obavy. Třeba ve Velké Británii jsou pracovníci od nás velmi oblíbení, dělají nesrovnatelně lepší práci nežli místní, navíc za třetinu ceny. V Rakousku, obzvlášť v pohraničí, už je ta situace kvůli velkému množství lidí z Polska, Česka a Slovenska horší. Zakázky se sehnat dají, jen ceny už oproti dřívějšku razantně poklesly,“ dodává s úsměvem Večeřa.

KDE HLEDAT INFORMACE

Velmi podrobné informace lze nalézt na stránkách sítě poradenských center Euroinfocentrum (www.euroinfocentrum.cz). Na pražské pobočce zároveň funguje bezplatné základní poradenství v této oblasti.
Užitečným zdrojem jsou také stránky portálu Businessinfo (www.businessinfo. cz).
Řešení některých specifických problémů je dostupné na stránkách Českých center zaměřených na export (www.export. cz, odkaz teritoriální informace).
Souhrnné informace o vzájemném uznávání profesních kvalifikací jsou na stránkách EU (ec.europa.eu/internalmarket/qualifications/), ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a ministerstva průmyslu.
Řadu konkrétních řešených příkladů je možné nalézt na stránkách České agentury na podporu obchodu (euroservis. czechtrade.cz).

ŽIVNOSTI SE SPECIFICKÝM UZNÁVACÍM REŽIMEM