Někteří odborníci by nového šéfa nehledali
Již půldruhého měsíce uplynulo od chvíle, kdy bývalý předseda představenstva Komerční banky Jan Kollert rezignoval na svoji funkci. Jeho bývalé křeslo přesto stále zůstává osiřelé. Především zahraniční analytici nesou tuto skutečnost dosti nelibě a nechápou, proč stát, který si překračováním svých pravomocí hraje v Komerční bance na všemohoucího, nepostupuje rychleji. „Když nemohou nikoho najít, tak ať to nechají do privatizace řídit neúplné představenstvo s provizorním šéfem, říkají dokonce někteří. Auto, nebo sáně. Bankéři, analytici a pozorovatelé se v názoru na úkoly managementu v Komerční bance rozdělují na dva tábory. Jedni jsou názoru, že je třeba peněžní ústav co nejrychleji zprivatizovat a do té doby se o jeho rozvoj nestarat, protože to v našich zeměpisných šířkách stejně moc neumíme. Známý londýnský analytik dokonce tvrdí, že by mu připadalo logické, kdyby představenstvo zůstalo neúplné, se stejnými členy, kteří jsou v něm nyní, a provizorním šéfem Peterem Palečkou. To, že nejde o bankéře, by mu nevadilo, protože jeho úkol nevidí v rozvoji banky, nýbrž v její přípravě na privatizaci. Druzí naopak tvrdí, že největší chybou Kollerta byla jednoznačná orientace na privatizaci, a to se nesmí opakovat. Bývalý šéf totiž stále prohlašoval, že jeho hlavním úkolem je dovést banku k prodeji státního podílu, a o její rozvoj se podle vývoje různých ukazatelů i důvěryhodných zdrojů vůbec nestaral. S oblibou například na tiskových konferencích prohlašoval, že chce dosáhnout vyšších výnosů z poplatků za služby, ovšem tento plán se stále nedaří uskutečňovat. V bance se ale říká, že pro to nic neudělal. Česká spořitelna naopak příjmy z poplatků zvednout dokázala, přestože se rovněž nacházela v předprivatizačním období. „Existují určité kroky, které se musí udělat a které by realizoval každý nový majitel. Proto není důvod je odkládat, říká k tomu šéf spořitelny Dušan Baran. Právě tato strategie připadá některým bankéřům rozumná. Proto se domnívají, že je třeba konsolidovat nové představenstvo a nenechat banku další rok bez náležitého řízení. Tanec mezi jmény. Názor, že banka se musí rozvíjet i před privatizací, zastává také jeden z mužů, o nichž se v souvislosti s obsazením nejvyššího postu v Komerční bance spekuluje, prokurista Erste Bank Jan Vinter. Bývalý šéf Credit Lyonnais Heinrich Sittler zase přišel s tím, že chtěl větší očištění od státu a vyšší ztrátu v roce 1999. Ani jeden z těchto vcelku rozumných názorů se neujal. Sittler už ze hry vypadl, Vintra z ní tiskový mluvčí ministerstva financí Libor Vacek rovněž vyloučil, ale zdroje blízké tomuto úřadu tvrdí, že to není správná informace. Ať tak či onak, objevují se stále nová jména. Na jedné straně se všude vykládá, že o místo šéfa banky není zájem, na druhé je jisté, že řada nátlakových skupin kolem ní krouží jako kolem tučné kořisti. Lavina jmen, která se v souvislosti s Komerční bankou objevila v tisku, je neuvěřitelná. Ve velké části případů přitom šlo o zjevné fámy. To lze vysvětlit pouze dvěma způsoby. Buď ministerstvo skutečně nemůže nikoho najít (že by měl Vinter nějaké podobně neakceptovatelné požadavky vůči budoucnosti Komerční banky jako Sittler, a proto byl nepřijatelný?), nebo se naopak některé skupiny snaží prosadit dojem, že jsou tou správnou sférou, z níž by se měl nový šéf rekrutovat. Někde se viděli. Je určitě zajímavé, že hned čtyři jména potenciálních kandidátů jsou spojena s Živnostenskou bankou. A je to ještě zajímavější, uvědomíme–li si, že tento peněžní ústav se vždy choval apoliticky a nikdy nehrál žádné velké lobbistické hry. To mu také zajistilo vysoký kredit, a možná proto se kolem něj krouží i v případě hledání muže pro nejvyšší post v Komerční bance. Současný šéf představenstva Živnostenské banky Jiří Kunert kandidaturu odmítl, u člena představenstva Aleše Barabase šlo podle všech dostupných zdrojů o fámu. Žhavým a možná nejžhavějším kandidátem je Ivan Remšík z londýnské pobočky VISA International, který rovněž pracoval v Živnostenské bance. Působil v ní také člen představenstva Bank Austria Creditanstalt David Grund. To ovšem samozřejmě ještě neznamená, že bychom měli za dlouhým procesem hledání nového šéfa vidět nějakou lobby Kunertova peněžního ústavu. Situace je stále natolik zamlžená, že by si soudný hráč nevsadil na žádného koně. Přesto se zdá, že většina dříve skloňovaných jmen už ze hry vypadla. Zůstal snad jedině Vinter. Podle řady dobře informovaných zdrojů bude šéfem buďto on, anebo spíše Remšík. Existují však i jména, o nichž se také spekuluje, a jakékoliv informace jsou nedostupné.
