Také Praha má Nový trh, jenže bez obchodů
Český kapitálový trh stále neplní základní funkci – není místem, kam by si české firmy chodily pro peníze na rozvoj. Ať už primárními emisemi akcií při zvyšování jmění firmy či formou IPO – první veřejnou nabídkou akcií na burze. Shodli se na tom minulý týden zástupci z řad investorů, obchodníků, auditorů, Komise pro cenné papíry i pražské burzy na konferenci „Financování podniků prostřednictvím kapitálového trhu. Nemám zájem. Pražský segment primárních emisí se na rozdíl od našich sousedů nemůže pochlubit téměř žádnými výsledky. Tuzemské podniky si stále v drtivé většině opatřují potřebný kapitál u bank, což je dražší. Tento stav ještě nějakou dobu zřejmě potrvá. Dokladem toho může být třeba i téměř nulová účast emitentů na prestižní konferenci. „V nejbližší době zůstane úvěr hlavním nástrojem financování, míní člen představenstva Komerční banky Radomír Lašák. Hlavní příčiny dosavadního nezájmu o primární emise lze podle mnohých odborníků hledat v privatizaci, kdy se privatizovalo buď prostřednictvím kuponů, či prodejem majetku do rukou strategických investorů. Majoritní akcionář se v našich poměrech stále bojí, že by při úpisu akcií přes burzu skoupil akcie někdo, kdo ho tak připraví o dosavadní vliv ve společnosti. Vinu nese také špatná pověst České republiky u zahraničních investorů, spjatá s různými formami tunelování. Potenciálním investorům prostě stále vadí neprůhledný a rizikový trh a netransparentní finanční skupiny, které na něm působí. Problémem jsou ale také třeba neúměrně dlouhé zápisy do obchodních rejstříků. „Na vině nejsou jen podmínky vytvoření trhu s primárními emisemi, ale chybí i vhodné rostoucí a dravé domácí firmy, tvrdí Karel Hampl z Deloitte & Touche. Máme co závidět. Ve srovnání s nejbližšími trhy, se kterými se chceme měřit – Polskem a Maďarskem, je situace v České republice více než žalostná. To dokládají slova Martina Drázského z Credit Suisse First Boston. Podle něj se v Polsku a Maďarsku souhrnný objem provedených IPO na veřejných trzích za devadesátá léta blíží k deseti miliardám amerických dolarů, kdežto v ČR to je jen zlomek. „Například v Polsku je o IPO obrovský zájem mezi drobnými investory. Je tam masový převis poptávky nad nabídkou a tamní banky dávají na nákup primární emise úvěry až do 90 procent objednávky, říká Drázský. V Evropě je v segmentu IPO zájem především o firmy angažující se ve finančních službách, telekomunikacích, nových technologiích a v médiích. Jejich cenné papíry tvoří kolem tří čtvrtin primárních nabídek akcií. Poslední tři roky je přitom patrná zvýšená dynamika. První vlaštovky? Nová úspěšná klasická emise akcií, která by se stala pro podniky vítanou kapitálovou injekcí, byla uskutečněna v tuzemsku pouze jedna, a to u společnosti Software 602. O něco podobného se pokoušely další firmy, jako Mountfield, Gordon Cars, Interkontakt či Bonton, ale z různých důvodů nakonec od tohoto záměru ustoupily. Za současné nejvhodnější potenciální kandidáty na tento způsob financování označil Martin Drázský EuroTel, RadioMobil, Český Mobil, Contactel, Aliatel, ČSOB či cestovní kancelář Fischer. Burza se snaží. Místopředseda české Burzovní komory George Jedlička se domnívá, že malá firma by se měla nejdříve financovat například prostřednictvím fondů rizikového kapitálu a teprve, když uspěje, by měla jít na veřejný trh. Právě pro tyto malé a střední firmy a pro pomoc při jejich IPO vytvořila nedávno burza takzvaný Nový trh. Zatím se na něm však žádná emise neobchoduje. Nový trh není českým specifikem, jeho obdoba již funguje ve Francii pod názvem Nouveau Marché nebo v Německu jako Neue Markt. Filozofie Nového trhu burzy je jednoduchá – na klasické burzy patří velké společnosti s likvidními akciemi a dlouhou historií. Existují však střední a menší firmy, které tato kritéria nesplňují, a přesto chtějí získat kapitál prostřednictvím kapitálového trhu. Když se někdo rozhodne na tento Nový trh vstoupit, čekají ho jiná kritéria než na současném hlavním či vedlejším trhu burzy. Zatímco na hlavní a vedlejší trh burzy budou moci být přijaty firmy existující alespoň dva roky, pro Nový trh postačí jeden rok. Na hlavní trh mohou jen veřejné emise dosahující alespoň dvou set milionů korun, u vedlejšího jde o sto milionů a u nového jen o deset milionů korun. Společnosti z Nového trhu budou mít stejné informační povinnosti, jako kdyby byly na hlavním či vedlejším trhu burzy. Vláda bez nadějí. I když ministr financí Pavel Mertlík soudí, že zájem investorů o ČR stoupá, transparentnost trhu se zlepšila a vláda považuje rozvoj primárních emisí za svoji prioritu, přiznává, že pomoc vlády v tomto směru je omezená. „Můžeme pomoci například různými daňovými úlevami, kvalitní přípravou legislativních norem, uvedl Mertlík. Ministr nicméně zchladil naděje některých investorů slovy, že vláda nehodlá rozhodně prodat celé balíky akcií takových gigantů, jako je Telecom či Transgas, na kapitálovém trhu a počítá spíše s přímým prodejem strategickému partnerovi. Přitom investoři upozorňují, že právě akcie Telecomu či Českých radiokomunikací patří k titulům, jejichž veřejná nabídka by českému kapitálovému trhu mimořádně prospěla.
