FINANČNÍ ÚVAHY ČESKÝCH DOMÁCNOSTÍ JSOU DNES VELMI PROSTÉ: LIDÉ SE NEZAJÍMAJÍ O INVESTICE, ALE O PŮJČKY. KLESAJÍCÍ ÚROKOVÉ SAZBY K TOMU NABÁDAJÍ, BYŤ V ŘADĚ PŘÍPADŮ JE JEJICH VÝŠE NIKOLI ZANEDBATELNÁ.
Hlavně v závěru roku zadlužení domácností stouplo o desítky miliard korun
Zdá se ale, že potenciální dlužníci na náklady s úvěry spojené příliš nehledí. Zvláště v závěru roku se nákupy na dluh staly v obchodech takřka pravidlem. Populární jsou hlavně - vedle hypoték - spotřebitelské úvěry a nákupní karty, emitované společnostmi, které se specializují na splátkový prodej. Zvláště nákupní karty představují velmi pohodlný úvěr, jehož dostupnost je velmi široká, to vše ovšem za poměrně vysokou cenu - náklady na umořování těchto dluhů mohou dosahovat 20 i více procent ročně. Naproti tomu úročení spotřebitelských půjček se neustále snižuje a nezřídka se už pohybuje kolem 7-8 % (při započtení ostatních nákladů ovšem stoupají na úroveň 10 %). Celkové údaje o vývoji zadlužení domácností za minulý rok nejsou k dispozici, nicméně dílčí informace ze závěru roku jsou dostatečně výmluvné. Tak například GE Capital Bank poskytla za leden až listopad 125 tisíc půjček Expres o objemu 6 mld. Kč (jenom v listopadu to bylo 700 mil. Kč). Celková výše úvěrů domácnostem se od konce roku 2000 více než zdvojnásobila, od konce roku 1998 je již více než trojnásobná a toto zadlužení v posledních měsících stoupá dvouciferným tempem. Dlužnická expanze má pochopitelně svá slabá místa. Upozorňuje se na riziko platební neschopnosti zadlužených domácností třeba v důsledku ztráty zaměstnání. Podle jiných jsou zase banky příliš důvěřivé, bonitu svých klientů hodnotí izolovaně, k dispozici nejsou dostatečně dlouhé časové řady, které by o platební morálce v ČR spolehlivě vypovídaly. Zatím ale nelze nějakou dlužnickou „občanskou“ krizi očekávat, tempo hospodářského růstu se pozvolna, ale přece jen urychluje, očekává se další vzestup mezd a co se týče bank - jiné klienty prostě nemají, přičemž naši občané jsou podstatně solidnějšími zákazníky než mnohé podniky. Také statisticky je prostor pro růst zadluženosti českých domácností dostatečný: podíl spotřebitelských úvěrů na spotřebě činí v ČR 5,4 %, v EU 12,8 %. A stejně pozitivně zní údaje o nesplácených úvěrech: podle údajů z poloviny minulého roku v segmentu „domácnosti“ představují pouhých 5,4 % celku případů, což představuje částku 9,5 mld. Kč (v průběhu roku dokonce poklesla o více než miliardu). I jinak se zdá, že nejsme národem dlužnických hazardérů: celkem 64 % úvěrů obyvatelstvu jsou úvěry určené pro financování bydlení.
