Město přežilo, ale napětí trvá
Na vývěsce stoleté budovy radnice v Rokytnici nad Jizerou visí oznámení, že město prodá tři bytové domy a penzion Lenoch. Důvod? Budovy má v zástavě Státní fond životního prostředí (SFŽP) a existuje hrozba, že zástavu uplatní.
Zdánlivě nevinná informace, která se týká jen třiceti nájemníků, připomíná, že horské středisko, jehož majetek skončil vloni v dražbě (EURO 23/2002), se ještě zdaleka nezbavilo finančních problémů. Starosta Stanislav Šedý se nechce o současném stavu zadlužení bavit. K žádosti týdeníku EURO přes svou sekretářku vzkázal, že se město snaží najít cestu, jak se s dluhy vypořádat, ale zatím k tomu nebude poskytovat žádné informace. „Probíhají horečná jednání a dokud nebudou uzavřena, nechce se k nim vyjadřovat,“ uvedla sekretářka.
Tajemnice městského úřadu Martina Šubrtová připouští, že město oznámením na vývěsce upozorňuje, že by další bytové domy mohly skončit v nucené dražbě. Jejich obyvatelům chce proto nabídnout, aby si byty od města včas odkoupili.
Lidé z Rokytnice zřejmě tentokrát projeví o byty zájem. Loňská dražba majetku města, v níž se prodávaly i bytové domy – celkem 54 bytových jednotek, ukázala, že tyto nemovitosti mají mnohem vyšší cenu než 50 až 70 tisíc korun, za něž si je předtím mohli koupit od města.
Drama se nekonalo.
Dražby bytových domů vyvolaly snad největší emoce. Obavy z nových majitelů se však vesměs nepotvrdily. „Někteří sice nájemníkům mírně zvedli činže, ale jinak se většinou chovají slušně,“ říká místostarosta Miroš Hanč. Jeden nový pan domácí se sice rozhodl, že nájemníky vystěhuje, nabídl jim však odstupné, které stačí na byt v nové bytovce. Hanč připomíná, že někteří vlastníci už začali domy opravovat. „To by si město nemohlo dovolit, byty byly ztrátové a peníze sotva stačily na nezbytnou údržbu,“ říká.
Loňská nucená privatizace obecního majetku přinesla několik změn. Některé z vydražených provozoven mají nové vývěsní štíty. V domě naproti radnice na dolním náměstí je například nový Ski Servis, už několikátý ve městě. Nahradil původní papírnictví a prodej knih, které však naštěstí našly jiné prostory. Příliš vysoké nájemné vymazalo z mapy rovněž prodejnu domácích potřeb a uvolněné prostory obsadili vietnamští obchodníci. Na vydraženém parkovišti u vleků lyžařského areálu pod Lysou horou se zvedla cena parkovného z loňských padesáti na osmdesát korun.
Zimní kolaps.
Stanislav Šedý, který se po podzimních obecních volbách opět stal starostou, vloni před dražbami upozorňoval, že městu hrozí po prodeji majetku kolaps. „V zimě nebudeme mít ani na údržbu komunikací“, řekl v květnu týdeníku EURO. Letos v polovině ledna ale nebyla situace nijak dramatická. „Věřím, že to opět zvládneme,“ konstatoval Hanč. V loňském roce, kdy napadlo extrémní množství sněhu, potřebovalo město na úklid milion korun. Letos zatím sněžilo málo, takže se ještě mnoho peněz neutratilo. Po dražbách zůstaly Rokytnici příjmy ve výši zhruba 10 milionů korun.
Nejen místní podnikatelé, ale i město by přesto dalo přednost loňským sněhovým přívalům. Život horského střediska závisí na počtu návštěvníků a letošní sezóna začala příliš pozdě. „Lyžařům je celkem jedno, zda město něco dluží nebo ne, hlavním kritériem je pro ně počasí,“ říká šéf areálu Horní Domky Roman Ruščak.
Oba lyžařské areály, tedy Horní domky s lanovkou na Lysou horu a Studenov, už patří jen místní tělovýchovné jednotě TJ Spartak. Studenov město prodalo před dvěma lety, lanovku na Lysou horu vloni na podzim v rámci vypořádání dluhů vůči České konsolidační agentuře (ČKA).
Ještě kus.
Rokytnice je prvním a zatím jediným městem, jehož majetek skončil v dražbě. Navrhla ji ČKA, která převzala dluhy města od České spořitelny. Před dražbami zadlužení města přesáhlo 390 milionů korun. Nejméně polovina z této částky ho zřejmě trápí i nadále.
Tajemnice obecního úřadu uvedla, že se město chce zbavit nynější zátěže do konce tohoto roku. Přesné údaje, kolik ještě dluží, nejsou k dispozici. Dražby nicméně vynesly ČKA 72 milionů a dalších 56 milionů inkasovala po prodeji lanovky na Lysou horu. Týdeník EURO má informace, že se dluh Rokytnice již rovněž snížil o devítimilionové penále, které jí odpustil Státní fond pro životní prostředí. Snížení dluhu vůči fondu a příprava prodeje domů, které má v zástavě, naznačují, že se město snaží o dohodu nejen s konsolidační agenturou, ale také se SFŽP. Agentura se mu nyní snaží vyjít vstříc, Rokytnice by zřejmě byla prvním městem, které by využilo její nynější plán na částečné oddlužení. Snížení zbývajícího dluhu na 38 procent, které by ovšem napřed musela schválit vláda, by ji sice definitivně nezachránilo, ale nastavilo by lepší podmínky pro dohodu o novém splátkovém kalendáři. Dluh města mohou ještě snížit připravované prodeje domů. Penzion Lenoch se strategickým umístěním u lanovky na Studenov by se měl prodávat ve veřejném výběrovém řízení.
Dluhy odpustíme, ale jen částečně Česká konsolidační agentura nechce opakovat povyk, který se spustil kolem dražeb obecního majetku Rokytnice nad Jizerou. Pro předlužené obce připravila plán částečného odmazání dluhu, jenže ten už delší dobu čeká, až ho projedná a případně schválí vláda. Mluvčí ČKA Jiří Pekárek potvrdil, že agentura vypracovala materiál s názvem Systémové řešení závazků měst a obcí a upozornil, že kromě vlády by ho musel schválit také Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Bližší podrobnosti neuvedl, pouze sdělil, že oddlužení by se netýkalo obcí, jež jsou schopné dostát svým závazkům a mohou i nadále dluhy vůči ČKA splácet podle odsouhlasených splátkových kalendářů.
Model Rokytnice.
Týdeník EURO zjistil, že se plán oddlužení týká dvanácti obcí, jež mají u ČKA přímý dluh, a dalších jednadvaceti, které se zaručily za špatný úvěr jiných subjektů (viz tabulka). Návrh má proto dvě části: pro obce s přímým dluhem a pro ty, které ručí svým majetkem za jiný nesplácený úvěr. První část se podobá tomu, co už začalo v Rokytnici. Obec by v dražbě prodala majetek, který nutně nepotřebuje k výkonu své funkce. Ze zástav by se tak například vyloučily budovy jako radnice nebo škola. Pokud výnos z dražeb nestačil na úhradu celého dluhu vůči ČKA, uhradí obec z jeho zbytku jen 38 procent.
Model Oskava.
Druhý postup je šitý na míru obcím, jež se zaručily svým majetkem za úvěr jiného subjektu. Takovou zprostředkovanou záruku si vyrobila například moravská obec Oskava, když se před osmi lety zaručila šumperské podnikatelce Jarmile Mertlíkové za čtyřmilionový úvěr na stavbu penzionu. ČKA, která převzala nesplácenou pohledávku Mertlíkové v balíku špatných úvěrů od České spořitelny, nyní od obce vymáhá jedenáct milionů, včetně penále a sankčních úroků.
ČKA uvažuje, že nebude na obcích jako je Oskava vymáhat celý dluh. Pohledávku nabídne obci k odkoupení, a přitom odečte hodnotu zastaveného majetku oceněného tržním způsobem. Ten by měla obec splatit ze 38 procent. „Můžeme navrhnout využití paragrafu 13, odstavce 8 zákona o ČKA, kde se hovoří o možnosti prominutí dluhu nebo jeho části ve výjimečných případech,“ vysvětluje mluvčí ČKA.
V Oskavě již agentura jednání zahájila. „Máme s ČKA dohodu, že vytipuje majetek vhodný k prodeji. Pro nás je důležité, že nemá být takový, který je životně důležitý pro chod obce,“ uvedl v prosinci minulého roku starosta obce Radomil Brada. Oskavě za dluh převyšující její roční rozpočet hrozila exekuce na obecní majetek, okresní soud ji však nakonec těsně před Vánoci zastavil. O zastavení prodeje majetku požádala samotná ČKA, která už tehdy uvedla, že má pro vypořádání dluhu jiný plán. „Navrhovaná opatření mají zajistit maximální možnou výtěžnost pohledávek a zároveň zachovat funkce samospráv,“ potvrdil mluvčí ČKA.
Malá síla.
Plán ČKA na řešení obecních pohledávek by mohl rozetnout bludný kruh. ČKA se jich těžko může zbavit - prodej v balíku špatných úvěrů, při němž by se obec mohla dostat do područí jiného než státního subjektu, by mohl mít velmi nepříjemné následky.
Přesto nemají obce, jež dluží ČKA ani zdaleka vyhráno. Kabinetu se možná nebude líbit, že jde o nesystémové opatření pro omezený počet obcí. Týdeník Euro má navíc informace, že ministerstvo financí nemá pro návrh příliš velké pochopení a k záměru ČKA vydalo záporné stanovisko.
Rokytnický starosta Stanislav Šedý, který je dlouholetým členem ČSSD, usiloval o podobné řešení dluhu „svého“ horského městečka už vloni na jaře. S žádostí tehdy neuspěl. Vladimír Špidla se tehdy odmítl angažovat a proti byl i předseda dozorčí rady ČKA Vlastimil Tlustý (ODS).
**O koho se hraje**
Obce s přímým dluhem vůči ČKA
- Města a obce - klasifikace úvěru* - zadlužení v milionech Kč)
*Rokytnice nad Jizerou - 5 - 343,0
*Smržovka - 4 - 138,9
*Němčice na Hané - 5 - 23,6
*Libušín - 5 - 15,5
*Dolní Chvatliny - 5 - 6,1
*Merklín - 3 - 3,5
*Kněževes - 1 - 3,2
*Žiželice - 5 - 2,2
*Rovná - 5 - 1,8
*Ratboř - 3 - 1,5
*Prameny - 5 - 1,3
*Vilémov - 5 - 1,1
*) 1 pro splácený úvěr, 5 pro naprosto ztrátový, ) zadlužení ze září 2002
Pramen: archiv EURO
