FRIEDRICH MATTAUSCH Benešov nad Ploučnicí byl v minulosti významným průmyslovým centrem. Poloha a propojenost s jinými městy zde na přelomu 18. a 19. století umožnila vznik jedné z největších přádelen bavlny na našem území, kterou vlastnila místní podnikatelská rodina Mattauschů.
FRIEDRICH MATTAUSCH
Benešov nad Ploučnicí byl v minulosti významným průmyslovým centrem. Poloha a propojenost s jinými městy zde na přelomu 18. a 19. století umožnila vznik jedné z největších přádelen bavlny na našem území, kterou vlastnila místní podnikatelská rodina Mattauschů.
Textilní průmysl má v českých zemích bohatou tradici. První manufaktury zde začaly vznikat již v 17. století, převážně na severu Čech a Moravy. Práce probíhala zpočátku ručně, s nástupem průmyslové revoluce v 19. století se však výrazně zmechanizovala, což vedlo ke zrychlení a zkvalitnění výroby. Rozšířilo se i množství zpracovávaných surovin - k tradičnímu lnu a vlně přibyla brzy také bavlna.
Jedním z center výroby textilu se stal severočeský Benešov nad Ploučnicí. Malebné městečko na cestě z Prahy do Saska vzniklo již ve 13. století, průmysl se zde ale plně rozvinul až o šest set let později. Textilní podniky tu vlastnili Johann Münnzberg či bratři Grohmanové, největšího úspěchu však nakonec dosáhla tkalcovna bavlny firmy Mattausch. Přežila obě světové války i komunistickou éru a její brány se definitivě uzavřely teprve v letošním roce.
PRŮMYSLOVÝ ŠPION
Franz Karl Mattausch, zakladatel podnikatelské dynastie rodiny Mattauschů, se narodil roku 1771 v severočeských Veneřicích. Ačkoliv byl příbuzným místního výrobce bavlny Johanna Josefa Leitenbergera, vyučil se truhlářem a dlouho nic nenasvědčovalo tomu, že se také stane továrníkem. Zvrat přišel teprve v roce 1796, kdy ho Leitenberger požádal, zda by s jeho synovcem a zároveň dlouholetým zaměstnancem Josefem Richterem neodcestoval na průmyslovou špionáž do Kodaně. Mattausch souhlasil a oběma mužům se nakonec podařilo získat nejen požadované informace, ale přesvědčit i jednoho z mechaniků, aby přijel do Veneřic příslušná zlepšení rovnou zavést. Díky tomuto úspěchu, na základě kterého se z malé továrničky stala moderní přádelna, pak Leitenberger zaměstnal Mattausche jako strojníka a zasvětil ho do výroby.
Mattausch se zanedlouho oženil s dcerou někdejšího veneřického purkmistra Josefa Antona Reifa, čímž získal slušné jmění. Opět se spojil s Richterem a společně zakoupili pozemky nedaleko Děčína, na kterých do roku 1801 vybudovali mechanickou přádelnu bavlny. Byla čtvrtým podnikem svého druhu v Čechách a po dokončení v ní pracovalo celkem 500 vřeten.
| Tovární hala v roce 1941.|
HONBA ZA VŘETENY
Spolupráce s Josefem Richterem ale Mattauschovi dlouho nevydržela. Brzy se rozhodl pro vlastní podnikání, odešel do Benešova nad Ploučnicí a pokusil se založit další firmu. Úspěch ale nakonec slavil až jeho syn Friedrich, který po stáži v zahraničí otcovy pozemky v Benešově roku 1825 převzal a do dvou let na nich vybudoval novou mechanickou přádelnu bavlny. Vybavil ji spřádacím strojem se 144 vřeteny a dalšími nástroji, k nimž sám zhotovil technické výkresy.
Roku 1831 zkonstruoval dalších pět spřádacích strojů a počet vřeten tak přesáhl osm set. Za dalších pět let nechal k továrně přistavět patro a výrobní kapacity tím opět vzrostly. Stále však nebyl spokojený, a když se roku 1843 naskytla příležitost, koupil další pozemky v nedalekém Františkově nad Ploučnicí, na kterých postavil druhou přádelnu. Roku 1852 spřádalo bavlnu v obou podnicích již úctyhodných 14 040 vřeten, Mattausch ale v rozšiřování nepřestal. Ještě v dvaašedesáti letech založil třetí přádelnu pod hradem Ostrý, která měla dalších 11 424 vřeten a firma se tak stala jedním z největších bavlnářských podniků v rakousko-uherské monarchii.
PADESÁTÉ VÝROČÍ
Po smrti Friedricha Mattausche v roce 1866 převzal vedení firmy jeho syn Franz, který pokračoval v dalším rozšiřování. Do dvou let zřídil čtvrtou přádelnu bavlny v severočeském Bedřichově a v Benešově nad Ploučnicí koupil pilu a mlýn, na jejichž základech vybudoval novou mechanickou tkalcovnu. Roku 1873 pak získal i budovy bývalé benešovské papírny, do kterých umístil bělírnu, barvírnu a úpravu tkanin.
V srpnu 1877 oslavila firma „Friedrich Mattausch a syn, akciová společnost pro textilní průmysl“ padesát let existence. V té době měla celkem 36 332 vřeten a 486 mechanických tkalcovských stavů, k jejichž pohonu sloužilo sedm turbín a pět parních strojů. Zaměstnávala 670 dělníků, jejich počet se ale neustále zvyšoval.
Roku 1893 Franz Mattausch zemřel a řízení společnosti se ujal jeho syn Heinrich. Počet pracovníků vzrostl na 1500 a export se rozšířil do celé habsburské monarchie, Rumunska i Turecka. Roku 1903 činil základní kapitál rodinné akciové společnosti 4,5 milionu korun, počátkem první světové války ale přišly problémy a Mattauschovy závody byly začleněny do německé společnosti Mautner.
NEJISTOTY S PROSPERITOU
Během druhé světové války přešla bývalá Mattauschova firma na vojenskou výrobu pro Wehrmacht, po válce byla proto ihned znárodněna a roku 1946 zařazena do nově vzniklého Sdružení bavlnářských závodů. Roku 1949 se pak transformovala na samostatný národní podnik Benar se sídlem v Benešově nad Ploučnicí a výroba se postupně zvyšovala až na 12 milionů kilometrů tkanin ročně. Export přitom směřoval především na východní trhy.
Změnu přinesl až rok 1989. Firma se snažila přizpůsobit nově vzniklé situaci, příliš se jí to ale nedařilo a brzy se dostala do ekonomických potíží. Byla navíc zařazena až do druhé vlny privatizace, takže se řešení problémů neustále oddalovalo.
Teprve roku 1995 získal v Benaru rozhodující vliv investiční fond Prosperita. Do potřebné restrukturalizace se ale nepustil a věnoval se pouze údržbě. V roce 2000 byla situace ještě nadějná - o benešovský textil byl stále zájem a v závodech pracovalo přes tři sta zaměstnanců. V dalších letech se ale již Benar dostal do dluhů a roku 2004 skončil v konkurzu. Výroba ještě několik měsíců pokračovala a zbylých 260 zaměstnanců žilo v naději, že se někomu podaří podnik zachránit. Jejich sen se ale nakonec rozplynul letos v únoru, kdy se brány slavné textilky definitivně uzavřely.
| FRANZ KARL MATTAUSCH (1771-1830) Českoněmecký bavlnářský podnikatel Franz Karl Mattausch se narodil 10. listopadu 1771 ve Veneřicích na Děčínsku. Vyučil se truhlářem, roku 1796 však pomohl nevlastnímu strýci Johannu Josefu Leitenbergerovi při průmyslové špionáži v Kodani a následně se stal strojníkem v jeho mechanické přádelně bavlny. Sňatkem s dcerou bývalého veneřického purkmistra získal značné jmění, které se rozhodl investovat do vlastního podnikání. Spolu s dalším příbuzným Josefem Richterem založili roku 1801 novou strojní přádelnu bavlny na děčínském předměstí. Spojenectví obou podnikatelů ale netrvalo dlouho. Mattausch se rozhodl pro vlastní cestu, děčínskou přádelnu opustil a přestěhoval se do Benešova nad Ploučnicí. K rozjezdu nového podniku mu ale už chyběly síly. Zemřel kolem roku 1830 a jeho plány tak realizoval až syn Friedrich. FRIEDRICH MATTAUSCH (1800-1866) Syn veneřického truhláře a strojníka Friedrich Mattausch se narodil 14. září 1800. Po vystudování gymnázia v České Lípě se učil technickému kreslení v Praze a truhlářskému řemeslu v Děčíně. S výrobou bavlny se následně seznámil v rakouských strojních přádelnách v Neusteinhofu a Fischamendu. Když se po desetiletém pobytu v cizině vrátil domů, převzal v Benešově nad Ploučnicí otcovy pozemky a roku 1827 na nich vybudoval vlastní přádelnu bavlny, která se později stala hlavním centrem firmy. Ve čtyřicátých a šedesátých letech předminulého století postavil ještě přádelny ve Františkově nad Ploučnicí a pod hradem Ostrý. Pod jeho vedením dosáhl podnik značného rozkvětu a počtem vřeten se zařadil mezi největší bavlnářské manufaktury v Rakousku-Uhersku. Zemřel 3. července 1866 a do čela společnosti nastoupil jeho syn Franz. FRANZ MATTAUSCH (1829-1893) Bavlnářský průmyslník Franz Mattausch se narodil 8. března 1829 v Benešově nad Ploučnicí. Vystudoval reálku v České Lípě a technické vzdělání si rozšířil na živnostenské škole v České Kamenici. Roku 1848 vstoupil do otcova podniku a po jeho smrti v roce 1866 se stal novým ředitelem firmy „Friedrich Mattausch a syn, akciová společnost pro textilní průmysl“. Úspěšně pokračoval v rozšiřování výroby. Do roku 1868 založil čtvrtou přádelnu bavlny v severočeském Bedřichově a v Benešově nad Ploučnicí vybudoval novou tkalcovnu, bělírnu, barvírnu a úpravnu bavlny. Firma měla více než 36 tisíc vřeten a zaměstnávala přes tisíc lidí. Kromě podnikání byl předsedou okresního zastupitelstva v Benešově nad Ploučnicí, prezidentem Benešovské spořitelny a čestným členem mnoha spolků. Zemřel 14. srpna 1893 a vedení firmy převzal jeho syn Heinrich. |
