Martinu Pohlovi, známému spíš jako rapper Řezník, se podařilo vybrat přes 400 tisíc korun na pokračování herní série Život není krásný (ZNK). Takzvaná point and click adventura se navzdory brutalitě, absolutní nekorektnosti a infantilní grafice stala v některých kruzích kultem.
Zápletka je poněkud banální. V hospodě U Zlatého mloka se vsadíte, že během šesti dnů zabijete šest lidí. To co následuje, je však jen pro silné povahy. Těm slabším by totiž děj šestého dílu (stejně jako kterékoliv dalšího) ze série ZNK mohl připadat rasistický, homofobní, nenávistný vůči hendikepovaným, dětem a vůbec všem skupinám, na které si lze vzpomenout. A hlavně plný krve a neskutečného násilí.
Přesto si dokázala amatérská hra získat mezi milovníky černého humoru řadu věrných fanoušků. Po jedenácti letech od vydání prozatím posledního sedmého dílu je nyní v plánu pokračování. Pohl, který je vedle hiphopové tvorby známý také díky knihám kreslených vtipů Matryho frky, přišel před časem s projektem závěrečného dílu s podtitulem Poslední exekuce.
Život není krásný 1: prober se, pobudo!
Na rozdíl od dřívějška však nepracuje sám, ale má k dispozici celý tým. Tvorbu se proto rozhodl financovat prostřednictvím crowdfundingové kampaně na stránkách HitHit.cz. Tam se nakonec podařilo vybrat 408 tisíc korun, konečná suma tedy o více než sto tisíc přesáhla požadovanou částku. „To znamená, že jsme vybrali ještě víc, než jsme původně chtěli, a můžeme tak hru udělat ještě o hodinu delší,“ napsal Pohl na facebookovém profilu hry.
Krátce před ukončením kampaně to přitom vypadalo, že se cílovou částku vybrat nepodaří. V této souvislosti vyšel na serveru TV Nova dehonestující článek o pravděpodobném neúspěchu projektu. To strhlo lavinu nesouhlasných komentářů fanoušků ZNK a pravděpodobně i přispělo k vlně nových příspěvků v posledních dnech.
První díl ZNK vytvořil Pohl už v roce 2002. Z původně plánovaných čtrnácti dílů jich nakonec do roku 2007 vzniklo sedm. Díl od dílu se hra stávala propracovanější, přesto se pořád zakládala na jednoduché grafice vytvořené pomocí programu Malování, která se stala poznávacím znakem ZNK. Zároveň vznikl i stejnojmenný, zhruba třicetiminutový amatérský film.
Čtěte také: