Menu Zavřít

Životní minimum je nejvyšší v Dánsku

3. 1. 2016
Autor: Euro.cz

POHLED ZA HRANICE Způsob a formu poskytování sociálních dávek si stanoví jednotlivé státy Evropské unie individuálně. Ve které zemi je hranice životního minima nejvyšší a kde naopak nejnižší? Je tento institut zaveden v celé Unii?

POHLED ZA HRANICE

Způsob a formu poskytování sociálních dávek si stanoví jednotlivé státy Evropské unie individuálně. Ve které zemi je hranice životního minima nejvyšší a kde naopak nejnižší? Je tento institut zaveden v celé Unii?

Při ztrátě zaměstnání pobírá občan nejdříve podporu v nezaměstnanosti. Podpora je ovšem poskytována pouze po zákonem stanovenou dobu. Jestliže si během tohoto časového úseku občan nenajde práci, je již odkázán na sociální dávky - nejméně do výše životního minima. V Maďarsku, na Maltě, Kypru, v Řecku (a také ve Švýcarsku, které do Unie nepatří) není životní minimum zákonem definováno. Občanům jsou však vypláceny jiné dávky, například přídavky na děti. Ve většině států včetně České republiky není výplata příslušných dávek do výše životního minima zdaněna. Výjimkou jsou Dánsko, Lucembursko, Nizozemí, Norsko a Španělsko.

Čtěte: Jaké je životní minimum v ČR a jak se počítá?

Z NĚMECKA DO DALŠÍCH ZEMÍ

Zákonem bylo životní minimum stanoveno nejdříve v N ěmecku - v roce 1961. O dva roky později následovalo Nizozemí, v roce 1974 pak Belgie. V ostatních zemích se začal institut životního minima zavádět až v devadesátých letech minulého století. V Česku to bylo v roce 1991. Dávky životního minima ve většině států vyplácí stát, někde je však v rukou regionů (Itálie, Německo, Rakousko, Španělsko). V některých zemích se na výplatě podílí jak stát, tak region (Belgie, Dánsko, Finsko, Nizozemí).

NĚKDE JEN PRO VLASTNÍ OBČANY

V některých zemích mají nárok na dorovnání „příjmu“ do hranice životního minima jen občané s trvalým bydlištěm na území daného státu. Ze

starších členů jde o Belgii, Dánsko, Finsko, Irsko, Itálii, Německo a V elkou Británii. Naopak ve Francii, Lucembursku, Portugalsku, Rakousku a Švédsku mají tento nárok všichni občané legálně pobývající na jejich území. V Nizozemí musí žadatel o výplatu příslušných částek pobývat minimálně pět roků během posledních 20 let, ve Španělsku více než tři roky během posledních pěti let.

NEJNIŽŠÍ MINIMUM MAJÍ V ESTONSKU

Jak vyplývá z tabulky, nejnižší částku životního minima má Estonsko. Životní minimum ve všech nových členských zemích je pochopitelně nižší než v původní evropské patnáctce, protože i životní náklady zde jsou mnohem nižší. Z původních členských zemí je životní minimum nejnižší v P ortugalsku, Španělsku a Itálii. N aopak nejvyšší hodnotu mají stanovenou v Dánsku. Jelikož však podléhá zdanění, není konečná výše tak závratná, jak se na první pohled zdá. V některých zemích se částky liší podle jednotlivých regionů (Rakousko, Španělsko). Rozdíly jsou však minimální. V tabulce jsme použili průměrné hodnoty v celé zemi.

SOCIÁLNÍ EVROPA

Země Evropské unie mají výrazné sociální cítění. Občané nalézající se ve složitých životních situacích, způsobené například zdravotními problémy či dlouhodobou nezaměstnaností, tak mají zaručeny peníze na obstarání nejzákladnějších lidských potřeb. O těchto vymoženostech si v ostatních zemích světa mohou lidé nechat jenom zdát - lidé jsou tam odkázáni především na sebe a svou rodinu. Velmi diskutovaným tématem je nyní v Evropě výše dávek. Převládá názor, aby sociální dávky byly výrazně nižší než minimální mzda. Občané musí být nuceni k aktivnímu hledání zaměstnání, musí se jim vyplatit idojíždění za hůře placenou prací. Současně v Unii dochází k neustálému zpřísňování vyplácení sociálních dávek. Není možné, aby dávky pobírali občané, mající na bankovním účtu dostatek peněz nebo bydlící v rodinném domku. Dávky by měli dostávat pouze ti, kdo je skutečně potřebují, a to až po prodeji hodnotných movitých věcí. V Evropské unii je finanční situace žadatelů o dávky životního minima nejpřísněji kontrolována ve Velké Británii a Irsku. Vzorový přístup mají ve Skandinávii - lidé tam sociální systém nezneužívají. Pobírat sociální dávky je pro ně totiž něco nepřijatelného.

ŽIVOTNÍ MINIMUM V EVROPSKÝCH ZEMÍCH

bitcoin školení listopad 24

rok 2004, v eurech za měsíc

Země DospělýManželéSamoživitel s 1 dítětem Manželé  s 1 dítětem Manželé  se 2 dětmiManželé se 3 dětmi 
 Belgie595 794 793 9311130 1365 
 Dánsko1129 2259 1501 3107 3212 3317 
 Estonsko32 58 58 84 109 135 
 Finsko377641 641 905 1142 1342 
 Francie417 626 626 752 877 1045 
 Irsko584 987 657 1060 1133 1206 
 Island911 1457 1457 1640 1822 1930 
 Itálie269 542 697 697 852 914 
 Lichtenštejnsko711 1089 1089 1326 1521 1703 
 Litva 33 60 60 86 111 141 
 Lotyšsko75 125 125 145 166 187 
 Lucembursko999 1499 1090 1589 1680 1772 
 Německo342 618 572 848 1078 1308 
 Nizozemí 551 1103 772 1131 1131 1131 
 Norsko493820 742 1069 1383 1632 
 Polsko112 213 183 264 315 366 
 Portugalsko151 303 227 379 455 546 
 Rakousko465 758 737 1031 1299 1597 
 Slovensko110 187 160 237 287 337 
 Slovinsko 165 281 215 331 381 431 
 Španělsko228 301 367 551 551 551 
 Švédsko29362358985010981314
 Velká Británie670 883 1052 1269 1576 1839 

Pramen: Evropská komise - „Gegenseitiges Informationssystem zur sozialen Sicherheit, soziale Sicherheit in den Mitgliedstaaten der Europaeischen Union, mit europaesichen Wirtschaftsraum und in der Schweiz 2004“ a Eurostat - „Comparative Tables on Social Protection in the Central and Eastern European Countries“

  • Našli jste v článku chybu?