POHLED ZA HRANICE Způsob a formu poskytování sociálních dávek si stanoví jednotlivé státy Evropské unie individuálně. Ve které zemi je hranice životního minima nejvyšší a kde naopak nejnižší? Je tento institut zaveden v celé Unii?
POHLED ZA HRANICE
Způsob a formu poskytování sociálních dávek si stanoví jednotlivé státy Evropské unie individuálně. Ve které zemi je hranice životního minima nejvyšší a kde naopak nejnižší? Je tento institut zaveden v celé Unii?
Při ztrátě zaměstnání pobírá občan nejdříve podporu v nezaměstnanosti. Podpora je ovšem poskytována pouze po zákonem stanovenou dobu. Jestliže si během tohoto časového úseku občan nenajde práci, je již odkázán na sociální dávky - nejméně do výše životního minima. V Maďarsku, na Maltě, Kypru, v Řecku (a také ve Švýcarsku, které do Unie nepatří) není životní minimum zákonem definováno. Občanům jsou však vypláceny jiné dávky, například přídavky na děti. Ve většině států včetně České republiky není výplata příslušných dávek do výše životního minima zdaněna. Výjimkou jsou Dánsko, Lucembursko, Nizozemí, Norsko a Španělsko.
Čtěte: Jaké je životní minimum v ČR a jak se počítá?
Z NĚMECKA DO DALŠÍCH ZEMÍ
Zákonem bylo životní minimum stanoveno nejdříve v N ěmecku - v roce 1961. O dva roky později následovalo Nizozemí, v roce 1974 pak Belgie. V ostatních zemích se začal institut životního minima zavádět až v devadesátých letech minulého století. V Česku to bylo v roce 1991. Dávky životního minima ve většině států vyplácí stát, někde je však v rukou regionů (Itálie, Německo, Rakousko, Španělsko). V některých zemích se na výplatě podílí jak stát, tak region (Belgie, Dánsko, Finsko, Nizozemí).
NĚKDE JEN PRO VLASTNÍ OBČANY
V některých zemích mají nárok na dorovnání „příjmu“ do hranice životního minima jen občané s trvalým bydlištěm na území daného státu. Ze
starších členů jde o Belgii, Dánsko, Finsko, Irsko, Itálii, Německo a V elkou Británii. Naopak ve Francii, Lucembursku, Portugalsku, Rakousku a Švédsku mají tento nárok všichni občané legálně pobývající na jejich území. V Nizozemí musí žadatel o výplatu příslušných částek pobývat minimálně pět roků během posledních 20 let, ve Španělsku více než tři roky během posledních pěti let.
NEJNIŽŠÍ MINIMUM MAJÍ V ESTONSKU
Jak vyplývá z tabulky, nejnižší částku životního minima má Estonsko. Životní minimum ve všech nových členských zemích je pochopitelně nižší než v původní evropské patnáctce, protože i životní náklady zde jsou mnohem nižší. Z původních členských zemí je životní minimum nejnižší v P ortugalsku, Španělsku a Itálii. N aopak nejvyšší hodnotu mají stanovenou v Dánsku. Jelikož však podléhá zdanění, není konečná výše tak závratná, jak se na první pohled zdá. V některých zemích se částky liší podle jednotlivých regionů (Rakousko, Španělsko). Rozdíly jsou však minimální. V tabulce jsme použili průměrné hodnoty v celé zemi.
SOCIÁLNÍ EVROPA
Země Evropské unie mají výrazné sociální cítění. Občané nalézající se ve složitých životních situacích, způsobené například zdravotními problémy či dlouhodobou nezaměstnaností, tak mají zaručeny peníze na obstarání nejzákladnějších lidských potřeb. O těchto vymoženostech si v ostatních zemích světa mohou lidé nechat jenom zdát - lidé jsou tam odkázáni především na sebe a svou rodinu. Velmi diskutovaným tématem je nyní v Evropě výše dávek. Převládá názor, aby sociální dávky byly výrazně nižší než minimální mzda. Občané musí být nuceni k aktivnímu hledání zaměstnání, musí se jim vyplatit idojíždění za hůře placenou prací. Současně v Unii dochází k neustálému zpřísňování vyplácení sociálních dávek. Není možné, aby dávky pobírali občané, mající na bankovním účtu dostatek peněz nebo bydlící v rodinném domku. Dávky by měli dostávat pouze ti, kdo je skutečně potřebují, a to až po prodeji hodnotných movitých věcí. V Evropské unii je finanční situace žadatelů o dávky životního minima nejpřísněji kontrolována ve Velké Británii a Irsku. Vzorový přístup mají ve Skandinávii - lidé tam sociální systém nezneužívají. Pobírat sociální dávky je pro ně totiž něco nepřijatelného.
ŽIVOTNÍ MINIMUM V EVROPSKÝCH ZEMÍCH
rok 2004, v eurech za měsíc
Země | Dospělý | Manželé | Samoživitel s 1 dítětem | Manželé s 1 dítětem | Manželé se 2 dětmi | Manželé se 3 dětmi |
Belgie | 595 | 794 | 793 | 931 | 1130 | 1365 |
Dánsko | 1129 | 2259 | 1501 | 3107 | 3212 | 3317 |
Estonsko | 32 | 58 | 58 | 84 | 109 | 135 |
Finsko | 377 | 641 | 641 | 905 | 1142 | 1342 |
Francie | 417 | 626 | 626 | 752 | 877 | 1045 |
Irsko | 584 | 987 | 657 | 1060 | 1133 | 1206 |
Island | 911 | 1457 | 1457 | 1640 | 1822 | 1930 |
Itálie269 | 542 | 697 | 697 | 852 | 914 | |
Lichtenštejnsko | 711 | 1089 | 1089 | 1326 | 1521 | 1703 |
Litva | 33 | 60 | 60 | 86 | 111 | 141 |
Lotyšsko | 75 | 125 | 125 | 145 | 166 | 187 |
Lucembursko | 999 | 1499 | 1090 | 1589 | 1680 | 1772 |
Německo | 342 | 618 | 572 | 848 | 1078 | 1308 |
Nizozemí | 551 | 1103 | 772 | 1131 | 1131 | 1131 |
Norsko | 493 | 820 | 742 | 1069 | 1383 | 1632 |
Polsko | 112 | 213 | 183 | 264 | 315 | 366 |
Portugalsko | 151 | 303 | 227 | 379 | 455 | 546 |
Rakousko | 465 | 758 | 737 | 1031 | 1299 | 1597 |
Slovensko | 110 | 187 | 160 | 237 | 287 | 337 |
Slovinsko | 165 | 281 | 215 | 331 | 381 | 431 |
Španělsko | 228 | 301 | 367 | 551 | 551 | 551 |
Švédsko | 293 | 623 | 589 | 850 | 1098 | 1314 |
Velká Británie | 670 | 883 | 1052 | 1269 | 1576 | 1839 |
Pramen: Evropská komise - „Gegenseitiges Informationssystem zur sozialen Sicherheit, soziale Sicherheit in den Mitgliedstaaten der Europaeischen Union, mit europaesichen Wirtschaftsraum und in der Schweiz 2004“ a Eurostat - „Comparative Tables on Social Protection in the Central and Eastern European Countries“