Na poslední schůzi před sněmovními volbami mají poslanci velkou šanci udělat velký byrokratický zásek. Mezi šestnáctkou zákonů na programu je i jeden, který určuje pravidla kontroly miliardových toků ve veřejné správě. Pokud projde, budou například obce potřebovat více vlastních auditorů, než jich je aktuálně na trhu práce.
Zákon o řízení a kontrole veřejných financí drtivou většinou odmítl senát. Pokud jej sněmovna znovu schválí, bude jej čekat jen podpis prezidenta. Podle ministerstva financí, které zákon předložilo (a sněmovna už jednou schválila) má „zjednodušit a harmonizovat kontroly ve veřejné správě.“
Předseda senátorů vládní ČSSD Petr Vícha ale poukázal na to, že zákon neomezí duplicitní kontroly stejné věci různými státními orgány, což horní komora požadovala. Uvedl také, že kontrola je v novém zákoně popsána ve 30 paragrafech, zatímco v nynějším zákoně na to stačí paragrafů devět.
I další senátoři poukazovali na růst administrativy, kterou by podle nich nový předpis přinesl. Některé obce by místo jednoho auditora musely zřídit útvar interního auditu, přičemž zákonem požadované množství auditorů s předepsaným vzděláním není možné nyní na trhu práce sehnat.
Návrh zákona se týká všech organizací, které jsou správci kapitol státního rozpočtu. Jde o ministerstva a další státní úřady. Dále se týká státních fondů, měst a jejich obvodů, krajů, zdravotních pojišťoven, Správy železniční dopravní cesty, příspěvkových organizací zřízených krajem nebo městem a ministerských školských zařízení.
Zákon navíc zachovává takzvané promíječky, tedy odpouštění daňových odvodů za porušení rozpočtové kázně. Paradoxní také je, že poslanci potopili zákon o rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu. Na program ho nezařadili proto, že by se podle nich stal byrokratickou zátěží pro města, kraje a jejich firmy, kam by nově mohli vstupovat státní kontroloři. Se stejnými argumenty narazil předtím i v senátu.
Dále čtěte:
