Promítnutí škody na firemním majetku do daní má mnoho aspektů
Mnoho podnikatelů utrpělo škodu na majetku své společnosti. Jak se tato škoda projeví daňově?
Náhrada
Může se stát, že podnik vlastní technologické zařízení tvořící jeden celek, a takto je i zavedeno do účetnictví. Byla na něm způsobena škoda. Z hlediska zákona o daních z příjmů je důležité, zda je, či není určen viník. Z hlediska daně z příjmů je „výhodnější“, pokud viník zjištěn není. Náklad z titulu škody bude totiž poté, co policie oznámí, že viník nebyl dopaden, plně daňově uznatelný – maximálně však do výše daňové zůstatkové ceny. Pokud je viník známý, bude po něm poškozený vymáhat škodu. V tom případě bude moci společnost či podnikatel do daňově účinných nákladů (výdajů) přiřadit pouze ty do výše uznatelných příjmů (výnosů). Opět maximálně do výše daňové zůstatkové ceny. Těmito příjmy (výnosy) budou právě úhrady od viníka.
Může se stát, že viník bude schopen škodu uhradit jen zčásti, či dokonce vůbec. V takových případech budou náklady z titulu škody daňově uznané jen zčásti, respektive vůbec. Pokud by byl poškozený majetek pojištěn, situace je téměř totožná. Pokud nebyl zjištěn viník, vyčíslená škoda je uznatelná daňově celá, respektive do výše daňové zůstatkové ceny – bez ohledu na výši náhrady od pojišťovny. Tento příjem od pojišťovny bude poté standardně zdaněn. Pokud viník bude policií určen a pojišťovna vyplatí pojistné plnění, bude daňově uznatelným nákladem opět jen náklad do výše zdanitelných příjmů v dané věci. Tedy do výše přijaté platby za škodu od viníka a pojišťovny dohromady.
Opět se může stát, že tyto příjmy nepokryjí skutečnou škodu. Jak se tedy stanoví náhrada za škodu – tedy její peněžité vyjádření?
Vyčíslení
Obvykle by to měl stanovovat znalecký posudek, který jasně definovanou škodu vyčíslí. Tím daňový poplatník (poškozený) prokáže výši zaúčtovaných nákladů finančnímu úřadu. Případně pojišťovně, která přinejmenším ke znaleckému posudku přihlédne – obvykle však na ocenění škody posílá vlastní likvidátory. Může se však i stát, že znalec stanoví, že škoda je vyšší než daňová zůstatková cena poškozeného či zničeného majetku. To například nastává u některých poškozených či zničených zásob, které mohou být v poměrně krátkém časovém období zhodnocené, kupříkladu skladované energetické suroviny. I v těchto případech, nastane-li poškození majetku, který byl jen díky času zhodnocen, je možné daňově uznat, pokud neznáme viníka, jen škodu do výše daňové zůstatkové ceny. Pokud je škoda vyšší než daňová zůstatková cena, společnost či podnikatel budou po viníkovi požadovat a vymáhat náhradu skutečné, a nikoli jen „daňové“ škody.
