V tomhle městě zavřeli kino, dávno tu nefunguje koupaliště a otevřeno už nemá ani hospoda na nádraží. A i když všechna ekonomická čísla hovoří pozitivně, ztratilo se odtud něco, co dělá město městem. Řeč je o třináctiapůltisícové Roudnici nad Labem vzdálené jen nějakých pětadvacet minut od pražských Holešovic. A v tom je právě jádro zajímavého fenoménu, který se nyní dostává do vědeckých publikací. V Česku „mizejí" maloměsta na úkor krajských měst a Prahy.
Roudnice je typickým příkladem města, kterých jsou jinak v Česku stovky. Školy 1 školky tu mají plno, zájem o bydlení je velký. „Nájmy jsou tu dražší než v Ústí nad Labem či Litoměřicích,“ rozhlíží se po dalších místech Ústeckého kraje starosta města Vladimír Urban. Jenže města jako Roudnice se stala za poslední roky spíše noclehárnou, zázemím pro ekonomicky silnější místa v okolí. A logicky tím trpí služby, kultura a další „měkké“ ekonomické ukazatele.
Šachy na mapě Česka
Nejde jen o domněnky. Společnost Česká distribuční zmapovala, jak se lidé v Česku pohybují za prací, do škol, za službami. Data, která využívá pro své marketingové účely, jsou ale zajímavá i jinak. Za posledních patnáct let totiž začala krajská města a Praha nasávat z daleko většího trychtýře vesnic a měst, odkud do nich lidé denně dojíždějí.
Jinak řečeno, Češi v poslední době změnili směr, kudy a kam cestují, právě na úkor menších měst. Z 6250 obcí v Česku změnilo své převažující dojížďkové centrum za uplynulých 15 let 1278 obcí.
Tohle není Pripjať. Prázdné hřiště jako ve městě při elektrárně v Černobylu je příznačné pro každé město, odkud lidé přes den mizí jinam za prací
Například do Liberce dojíždějí lidé z 34 okolních obcí, což je oproti roku 2002 nárůst o 72 procent. Brno zvýšilo své portfolio o 39 procent a třeba Praha o více než 50 procent. „Dříve byla Praze v tomto ohledu konkurencí pro bývalá okresní města Středočeského kraje. Dnes ale význam Prahy vzrostl natolik, že je schopna přilákat mnohem větší počet lidí, a to i z větší vzdálenosti.
Praha a její blízké okolí tak ještě zvýšily svůj význam jakožto centrum nákupů zboží a služeb,“ píše Česká distribuční v závěrech své studie.
Obyvatelé ze vzdálenějších obcí, kteří nebyli ochotni pendlovat mezi obcí a centrem, již podle studie mění své chování, a to i přes ne zcela dokonalou dopravní infrastrukturu.
Na suchu. Koupaliště v Roudnici nad Labem začali po letech sice opravovat, ale dotace na ně se ztratily, a tak zůstalo vše při starém
„Rozšiřující se zázemí velkoměst a rostoucí intenzita mobility má za důsledek také jistý společenský fenomén - vylidňování klasického venkova a posilování trendu suburbanizace. V těchto suburbanizačních prstencích sice žije v současnosti více obyvatel než dříve, ti ale mají ekonomické a kulturní zázemí ve velkých městech a ve svých venkovských' domovech jen přespávají,“ uvádí studie.
Trend nepřímo potvrzují i další zdroje, například počty aut, která každý den prorážejí hranice krajských měst. Zatímco ještě v roce 2010 podle zdrojů Ředitelství silnic a dálnic třeba po silnici číslo 35 před Hradcem Králové denně projelo zhruba třináct tisíc aut, vloni to bylo už šestnáct tisíc.
| Velká města pohlcují okolí (jak se zvýšil počet vesnic, odkud lidé dojíždějí) | |||
|---|---|---|---|
| Město | 2002 | 2017 | nárůst (v %) |
| Liberec | 25 | 43 | 72,0 |
| Praha | 374 | 562 | 50,3 |
| Plzeň | 125 | 176 | 40,8 |
| Brno | 225 | 313 | 39,1 |
| Jihlava | 76 | 102 | 34,2 |
| Ostrava | 55 | 72 | 30,9 |
Zdroj: Česká distribuční
Stejný trend se týká i dalších měst. Ze směru od České Lípy jezdilo do Mladé Boleslavi denně kolem devíti tisíc aut denně, dnes je to násobně více - 29 tisíc aut. Stejně tak do Ústí nad Labem jezdilo od Lovosic po silnici číslo 30 přibližně 12 tisíc aut denně, dnes je to 27 tisíc. Krajská města prostě nasávají a ekonomický boom nesoucí zaměstnanost je toho hlavní příčinou.
Kde je doma?
Proč Češi v posledních patnácti letech tolik změnili své chování? Může to mít několik vysvětlení. Předně v tom hraje roli lokalita, kde jsou k dispozici nové pracovní příležitosti a obecná nechuť Čechů se přestěhovat. Spolu s tím souvisí také lepší fungování příměstské železnice v okolí Prahy nebo rozšiřování dálkových autobusových spojů pražské sítě do Středočeského či Ústeckého kraje. U jiných měst je situace složitější a pro lepší vysvětlení je potřeba říci, že paušalizující trendy všude neplatí.
Martin Ouředníček je proděkanem Přírodovědecké fakulty UK a vedoucím výzkumného týmu Urbánní a regionální laboratoř, působícího na katedře sociální geografie a regionálního rozvoje. Hlavní trend změny chování Čechů podle něj pozorovali odborníci v 90. letech, dnes se už spíše dokončují. „Tam, kde nebyla konkurence schopná odolat změnám, bylo najednou více ekonomicky aktivních obyvatel než pracovních příležitostí. A tak se z míst dojíždky postupně stala místa vyjížďky.
Přečtěte si, proč nejen český venkov stárne a vylidňuje se:
Tam, kde svět ztratil obsah. Hledá se alternativa pro venkov
Typově to jsou města na severu Čech, jako je Děčín, Litvínov, Most, nebo na Vysočině Třebíč“ čte z dat Ouředníček.
Některá města si podle průzkumů naopak dokázala svůj status zachovat, například Klatovy a Strakonice, nebo naopak navýšit jako Mladá Boleslav. Vždy záleží na tom, jak silnou mají ve svém okolí ekonomickou konkurenci.
Magnet Praha
Logicky tak snížení významu malých měst postihuje nejvýrazněji okolí Prahy. Praha sama o sobě se stává nedostupnou, odborníci evidují bytovou krizi už od 50. let s lehkou změnou véře výstavby sídlišť. „Dodnes je vhlavním městě cena bydlení ohromná, což posiluje dojíždku a brzdí migraci“ popisuje Martin Ouředníček. Dojížďka pak způsobuje, že v okolních městech lidé nejsou během dne a přijíždějí až odpoledne. Samozřejmě s měnící se strukturou práce, trendy home office a vzdálené práce přes počítač se i tohle mění, ale stále se dá říci, že pro menší města je to určující.
Zajímavý trend popisují i okrajové pražské čtvrti. Chovají se de facto jako maloměsta, jejichž život v okolí velkých měst trpí. Na vylidňování si stěžuje třeba Praha 11. „Mladí se stěhují jinam a v Praze 11 zůstávají starousedlíci nebo lidé, kteří zde žijí z pragmatických důvodů, tedy kvůli dobré dopravní dostupnosti do centra MHD i autem či pro komparativně nižší cenu bytů. Tito lidé ale většinou nevěnují příliš pozornosti dění na sídlišti, počítají s tím, že zde pobývají pouze dočasně, a v žádném případě se nesnaží zapouštět kořeny,“ popisuje Ondřej Prokop, zastupitel Prahy 11 a člen tamní komise pro strategické územní plánování.
Status nocleháren pro ekonomicky silnější města s sebou nese několik důsledků. Pokud se vrátíme k příkladu Roudnice nad Labem, starosta mluvil o růstu cen bytů. Naopak pozitivní je dobrá dopravní obslužnost (začala sem zajíždět pražská doprava) nebo třeba ryze praktická věc, kterou je velké množství supermarketů. Příznačné i podle odborníků. „Mohu jmenovat třeba Říčany, Úvaly nebo Černošice.
Dotočeno. Jen pár odpadků zbude po zavřené hospodě a štamgastech, kteří chodí z nostalgie na místo stále konzumovat
Jsou pod úrovní okresních měst, přičemž mají díky blízkosti hlavního města velmi vytížené školství nebo rozvinuté zdravotní služby, jsou tam supermarkety a podobná infrastruktura. To, co je horší, je kultura a takzvané vyšší vyžití,“ popisuje Martin Ouředníček.
Když se dívá na mapu, kde jsou zobrazena místa dojížďky, jsou patrné lokality, které také souvisejí se změnami posledních let. Místa, kam dříve nejezdil nikdo, nabrala obrovský význam. Jsou to malé vesnice podél dálnic, kde rostou sklady a logistická centra. Vznikají tam tisíce nových pracovních míst, přičemž nově příchozí místa nijak neobohacují, spíše žijí na jejich úkor podobně jako v průmyslové zóně v Kvasinách. Venkov sám o sobě je z hlediska pohybu obyvatel v poslední době vůbec zajímavý. Podle odborníků už není patrný trend vylidňování vesnic, ale naopak se začínají zalidňovat, byť samozřejmě existují výjimky vtěch nejodlehlejších oblastech.
Vesnice zase letí
Ještě naposledy se vraťme k Roudnici, jejíž okolí i tento trend naplňuje. „My sami nemáme příliš mnoho ploch, kam město rozšiřovat. Výstavba v okolních obcích je ale velmi rozsáhlá,“ popisuje starosta Vladimír Urban. Typický venkov, který zažívá boom, je právě ten v blízkosti menších měst se zázemím v podobě škol či nemocnic.
Pro odborníky je vývoj na vesnicích velkou záhadou a překvapením zároveň. Špatné dopravní spojení řeší až nezvyklá solidárnost, kdy lidé využívají spolujízdy a společné dovážky nákupů. „I pro nás je otázkou, proč vesnice migračně rostou. Mohou za tím být environmentální důvody, možnost pracovat z domova nebo fakt, že starší lidé z měst tíhnou k transformaci druhého bydlení a osidlují své chalupy,“ míní proděkan Ouředníček.
Všichni do Prahy: Na venkově se jen přespává
V malých obcích se ovšem zhoršují veškeré služby. Pokud by obce měly jen problém s kinem a koupalištěm, bylo by to ještě dobré. Odborníci trend přisuzují konci JZD, která na sebe kromě pracovních míst vázala i služby, jako byly ordinace lékařů, obchody nebo i kulturní vyžití. V tomhle směru je od jejich konce v 90. letech nenahradilo nic.
Česko je vůbec zajímavé svou sídelní strukturou, která se od středověku příliš nezměnila. Charakterizuje ji velkých počet malých obcí, dokonce osamocených osad či mlýnů, hájoven nebo samot. V Evropě je možná podobné jen Rakousko a některé části Německa. Pro stát je to ekonomicky velká nevýhoda, což věděly už vlády z éry komunismu, ale nepodařilo se jim se skutečností nic udělat. Teď se z nich stává zázemí pro prosperující velkoměsta.
Dále čtěte:
