Rada České televize vyčítá řediteli nekoncepčnost a nekomunikativnost Naděje vkládané do osoby generálního ředitele ČT Jiřího Balvína se postupně hroutí. Podle člena Rady ČT Petra Kučery existuje více důvodů, proč klesá důvěra v manažerské schopnosti ředitele.
Rada České televize vyčítá řediteli nekoncepčnost a nekomunikativnost
Naděje vkládané do osoby generálního ředitele ČT Jiřího Balvína se postupně hroutí. Podle člena Rady ČT Petra Kučery existuje více důvodů, proč klesá důvěra v manažerské schopnosti ředitele.
Jak obecně hodnotíte působení současného vedení ČT a především osoby jejího generálního ředitele?
Po dobu mého působení v Radě jsme získali špatnou zkušenost, protože za celou dobu, kdy je stávající ředitel ve funkci, neobdržela Rada žádný koncepční materiál, který by bylo možné přijmout, schválit, a kterým by se také ČT nakonec měla řídit. Zákon od Rady ČT vyžaduje schvalovat rozvojové plány, programové, ekonomické a technické, a to na delší časové období. S velkými problémy byla nakonec přijata směrnice o strategickém plánování přičemž před sebou máme nový návrh rozpočtu, a o strategickém plánu se nám může jenom zdát. Nemyslím si, že by byla chyba v ekonomickém řízení ČT, ale v tom, že na ekonomické vizi rozvoje by se měl podílet i programový ředitel. V tom je ten zakopaný pes. Chybí programová koncepce, bez které se nemůže dělat plán ekonomického rozvoje.
Ekonomická rozvaha by tedy měla vycházet z programové koncepce?
Naprosto jednoznačně. Nejprve musím říci, co chci, a potom teprve kalkulovat, kolik na to budu chtít peněz. A správný hospodář k tomu navíc ještě ví, kolik si vydělá. Když všechny položky sečte, mělo by mu vyjít, zda bude ve ztrátě, nebo v zisku. Jestliže má Rada dohlížet na hospodaření a schvalovat každoročně závěrečný účet rozpočtu, tak musí schválit pouze ziskový, respektive nezáporný rozpočet. Deficitní rozpočet nemůže akceptovat, protože hospodářská ztráta je pro každý podnikatelský subjekt a tím pádem i pro ČT velmi špatná. Ztráta musí být vždycky z něčeho uhrazena, ale ČT již nemá zdroje. To je ovšem problém, který si vedení společnosti neuvědomuje.
A co zvýšení koncesionářských poplatků?
ČT chce zvýšit koncesionářské poplatky, a myslím si, že obecně je to správný trend. Ale stávající vedení není schopno sdělit, co za tento nárůst koncesionářského poplatku veřejnost dostane. Místo toho tvrdí, že je to pouze narovnání starých problémů. Samozřejmě, že inflace má vliv na financování ČT, ale pokud neexistuje žádný rozvojový program, potom koncesionáři pouze zaplatí zvýšením cen stávající služby. To znamená, že služby se nezlepší, ale koncesionáři za ně budou platit více. To je parametr, se kterým absolutně nemohu souhlasit, protože pak měl být koncesionářský poplatek vyšší již před pěti lety. Nemohu přece na inflaci zpětně doplácet zvýšením koncesionářského poplatku, Mohu pouze říci, že chci „za více muziky více peněz“. Není ale možné, abych chtěl více peněz za stejně muziky. Zároveň musím počítat s tím, že pokud zvednu koncesionářský poplatek, tak mnoho lidí odhlásí televizní přijímač, protože nebude ochotno za takovouto službu platit o čtvrtinu více. Takže je diskutabilní, zda by celá tato transakce se zvyšováním koncesionářského poplatku bez jakéhokoli jasného prohlášení o nové službě byla ekonomicky úspěšná.
ČT měla připravit určitý plán na příštích pět let. Existují dnes alespoň některé pilíře, na něž by bylo možné později nabalit konkrétní programové schéma?
Stávající vedení ČT nemá žádnou takovouto vizi, žádnou takovou vizi nám alespoň nepředložilo. Možné je, že taková vize je uložena v hlavách manažerů ČT, kteří ji uvolní třeba jenom na poradách, na nichž není přítomna rada. My jsme ale žádnou vizi neviděli. Ani pilířek, natož pilíř, nebyl vytyčen. Bohužel ale bez koncepce se televize řídit nedá. Jinak tam vzniká chaos, a jak známo, chaos jsou zbytečně vynaložené náklady. Pokud by se tento chaos odstranil, zvýšení koncesionářských poplatků by mohlo být skutečně vynaloženo na nové rozvojové projekty.
Jak se vedení ČT vypořádává s onou schizofrenií mezi sledovaností a televizí veřejné služby? Má už v tomto jasno?
Nemá. Musí se říci naplno, že Česká televize je veřejná služba. Je to sice dikce daná zákonem, ale je potřeba tento termín doplnit, specifikovat a aplikovat jej na konkrétní prostředí. Nic z toho nebylo provedeno. Veřejnoprávností se v ČT operuje tehdy, když se něco nepovede. Říká se například, ano, Hvězdné války měly velmi malou sledovanost, ale to je v podstatě veřejnoprávní služba, a tam se sledovanost neměří. Když se něco povede, což bývá málokdy a spíše o tom neslyšíme, tak se to nekomentuje vůbec. ČT totiž nemá vypracován způsob hodnocení své úspěšnosti. Veškeré pořady by měly být rozděleny na komerční a veřejnoprávní. Na komerční pořady by se měla dávat reklama, a tyto pořady by měly být z toho, co si vydělají, minimálně zaplaceny. Pokud by například ČT koupila komerční pořad za tři miliony korun a na reklamě získala tři miliony sto tisíc korun, bylo by v pořádku. A za koncesionářské poplatky budu dělat pouze veřejnoprávní službu.
Jak lze ale jednotlivé druhy pořadů objektivně hodnotit?
Musí být jasně řečeno a odděleno, co je komerční pořad, a co veřejná služba. Když se to míchá dohromady, je to jenom jakýsi pláštík pro to, aby se měl případný neúspěch na co svést. Není však specifikováno, jak měřit úspěšnost pořadů, a nikdo se ani nesnaží tyto parametry vytvořit. Nikdo se nesnaží vytvořit způsob hodnocení práce ČT, a proto se nedá zjistit ani úspěšnost pořadu. Zjištuje se to tak, že se pouze zjistí sledovanost. Ta by ale neměla být jediným parametrem pro hodnocení televizní práce. Zcela klasickým příkladem projektu, který byl zbytečný od samého začátku, byl pořad Gladiátor. Za tím je ovšem ona stálá a neúspěšná snaha vyrovnat se za každou cenu komerční televizi. ČT bohužel není leadrem televizního vysílání, což by měla být, a úrovně BBC nedosahuje ani z pěti procent.
Příklad BBC ale ukazuje, že i veřejnoprávní pořady mohou být kvalitní, mohou být sledované.
Samozřejmě, i veřejnoprávní pořady mohou mít vysokou sledovanost, pokud jsou udělány dobře. V ČT je mnoho vynikajících odborníků. Jejich práci je ale nutno koordinovat, aby nepřišla nazmar. Místo toho se však v ČT dává přednost pletichaření a zákulisním bojům. Vedení nerespektuje rozhodnutí rady, a často dokonce porušuje její kompetence, například v oblasti kontroly rozpočtu. Porušuje i kompetence dozorčí rady. Neustále se snaží oddělit radu ČT od dění v televizi s tím, že vedení zvládá situaci v organizaci dobře. Ne, omyl. Vedení ČT neřídí televizi dobře, a to se nutně musí odrážet i na úrovni pořadů.
Jak je to vůbec s otázkou zpravodajství? Hovoří se o zbytečném omezování a krácení pořadů.
Po velmi úspěšném zpravodajství o povodních, kdy ČT sehrála svou veřejnoprávní úlohu na sto deset procent, protože informovala o problémech, které vznikly, informovala o možnostech pomoci a informovala o skutečném stavu, je usilování o okleštění zpravodajství a publicistiky neuvěřitelný požadavek. Zpravodajství by naopak mělo být rozšiřováno nejenom proto, že se jedná o vcelku levnou výrobu. Lidé očekávají od ČT více aktuálních informací, a dokonce si myslím, že by mohl existovat samostatný zpravodajský kanál. Jsem proti tomu, aby vznikal samostatný sportovní kanál, protože sportovní vysílání je poměrně drahá záležitost. Pro celou oblast zpravodajství a publicistiky ČT je navíc nevyhovující, aby existovaly jednotlivé redakce zpravodajství, publicistiky a sportu pod jedním ředitelem. Jasně se ukázalo, že struktura řízení, spočívající v tom, že ředitel bude vymýšlet dlouhodobé koncepce, a jednotlivé redakce je budou realizovat, je nereálná. Koncepci úseku pana ředitele Honyse již několikrát rada vrátila k přepracování jak po formální, tak věcné stránce. Snaha po omezení zpravodajství je tedy spíše otázkou hloupého a zbytečného boje mezi vedením a redakcemi ČT.
Můžete alespoň částečně shrnout hlavní výhrady vůči fungování vedení televize?
O těch hlavních jsem se již zmínil. Přistupuje k nim i to, jak vedení ČT nerespektovalo rozhodnutí rady o pozastavení všech personálních změn v redakci sportu do doby schválení koncepce. Zásadní výhrady pak mám k celkové nekomunikaci vedení ČT s Radou ČT a nerespektování již přijatých dohod a postupů. Snad mohu alespoň veřejnosti sdělit, že komplexní hodnocení činnosti generálního ředitele bude provedeno již brzy.
