Tomáš Ježek
Tomáš Ježek je patrně nejvýznamnějším českým vyznavačem rakouské liberální školy. Přeložil celé dílo Friedricha Augusta von Hayeka. S Josefem Zieleniecem organizoval před listopadem 1989 semináře, které navštěvovali Roman Češka, Pavel Kysilka, Jan Ml ádek, Josef Kotrba či Luboš Řežábek. Pod jeho záštitou vznikl restituční zákon a zákon o malé privatizaci. Tvrdí, že transformaci české ekonomiky nenastartovala federální, nýbrž česká vláda, kupony měly být jen doplňkem privatizace a nejle pším polistopadovým ministrem byl Jan Vrba. Veřejnosti je však znám především jako spoluautor kuponové privatizace a první politik, který se snažil pomoci českému kapitálovému trhu.
Ježek se stal liberálem díky tomu, že žil v socialismu. Tak dlouho ho kritizoval, až zjistil, že už to dávno před ním udělali Menger, von Mises a von Hayek. Na základě jejich studia pochopil, že právo a ekonomii nelze oddělovat. Dnes tvrdí , že největším neštěstím transformace bylo „nepřispění právníků. Své slavné tvrzení, že jim ekonomové musí utéct, vysvětluje obavou, že v českém soudnictví mnohdy litera zákona převyšuje jeho ducha.
Po nástupu na ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci Ježek zavelel k tvorbě restitučního zákona. Federální shromáždění jej dostalo v srpnu 1990 a již v listopadu vešel v platnost. Následovala malá priv atizace. Na rozdíl od velké ji Ježkův tým koncipoval tak, že kupující přebíral jen aktiva a pasiva zůstávala na původních podnicích. U velké privatizace Ježkův ministerský vliv oslabil. Zákon se připravoval na federální úrovni. Ježek se tak hlá sí jen k ideovému otcovství kuponové privatizace. „Vycházeli jsme z toho, že tady nikdo nemá kapitál a také že by stát neměl nahrazovat hmotná aktiva penězi, a držet si tak obrovskou ekonomickou moc. Chtěli jsme majetek rozdat, a ;tak jsme s Dušanem Třískou vymysleli kuponovku. Když jsem však na ministerstvu začal registrovat zájem zahraničních investorů a získal pozitivní zkušenost s přímými prodeji, došel jsem k závěru, že by kuponová privatizace měla být je n okrajovou formou. Narážel jsem ale na kuponový fundamentalismus Klause s Třískou. Tvrdili, že stát majetek prodávat neumí a že si mají investoři počkat na kuponové vlastníky. A ti investoři odešli, tvrdí Ježek. Co tehdy říkal Klausovi, se už těžko ověří.
Jako předseda prezidia Fondu národního majetku prosazoval větší regulaci investičních fondů. Z popudu tohoto orgánu tehdejší šéf České spořitelny Jaroslav Kohoutek navrhoval, aby zakladatelé fondů museli prokazovat původ peněz a aby bylo zakáz áno křížové vlastnictví bankovních akcií. Návrh u Klause neuspěl. Ježek dnes tvrdí, že jeho snahy o nastolení řádu byly jedním z důvodů, proč u Klause upadl v nemilost. V následující vládě se stal šéfem privatizačního minist erstva Jiří Skalický.
Ježek byl jmenován výkonným šéfem FNM. Hovořilo se však o tom, že ve fondu ve skutečnosti hospodaří místopředsedové. Po dvou letech, v červnu 1994, byl Ježek donucen ze své funkce odstoupit. Ještě předtím jako první vládní politik začal poukaz ovat na to, že ve firmách privatizovaných kuponově se vytváří až příliš roztříštěná vlastnická struktura. K nápravě hodlal prosadit zrušení limitů, které fondům znemožňovaly legálně získat ve firmách kontrolní balíky akcií.
Kapitálový trh se nakonec stal jeho osudem. Jako první politik začal horovat pro jeho regulaci. V roce 1996 přišel s požadavkem na změny v Obchodním zákoníku. Dnes prosazuje další zpřísnění pravidel kapitálového trhu a řízení akciový ch společností. Jako předseda Burzovní komory v letech 1996 až 1998 pomohl k odchodu jejího generálního tajemníka Jiřího France, považovaného za hlavní brzdu rozvoje této instituce. Především však prosadil vytvoření nezávislé Komise pro cenné papíry.
